Please stand by me [Taekook]

~23~

Mám na sobě černé džíny, tmavě šedý rolák a černý kabát. Jsem na cestě k našemu místu.

Schválně jsme si dali sraz tak celkem pozdě, protože chceme opět pozorovat z menšího útesu hvězdy na obloze.

~

Došel jsem na místo a Taehyung tam ještě nebyl, tak jsem si sedl a začal přemýšlet.

Víme o sobě s Taem vlastně asi všechno. Tedy... určitě máme každý nějaká svá tajemnství, která ten druhý neví, ale to je samozřejsmost. Známe se tři měsíce. Ale i tak jsem ještě nikdy nikomu nevěřil tolik, jako jemu. Cítím se s ním v bezpečí a myslím, že informace o mě, které mu zděluji jsou u něj také v bezpečí.

Ovšem jednu věc stále neví. O mém pravém otci. Ano. Ten "otec", kterého mám teď není můj pravý. Je nevlastní. O mém pravém otci nic nevím. Byl to násilník, takže se o něj ani nestarám. Ale abych se k tomu dostal. Můj pravý otec od nás odešel před sedmi lety. Dělali s mým přítomným otcem stejnou práci. Tedy ne ve stejném podniku, ale stejný typ práce. Prostě létají po světě. Ale zpět k tématu. Měl na mě strašnou zlost za to, že jsem gay. Nenávidí mě za to. Když odcházel, tak říkal, že se jednou vrátí, ale už je to sedm let, takže si tím nejsem úplně jist. Ale stejně jsem o něm Taemu neřekl, protože nevím čeho by mohl být otec i po takové době schopen. Nějak by se k tomu dostal a já myslím, že není třeba o něm povídat jiným. Ta doba, kdy to byl můj otec už je za mnou.

Z přemýšlení mě vytrhly dvě paže, jež se obmotaly kolem mě ze zadu.

,,Ahoj Kookie." usmál se a sedl si vedle mě.

,,Ahoj Tae." usmál jsem se také.

~~~~~~~~~~