Tak asi víte co se říká...
"Jak na nový rok, tak po celý rok... "
Oběhla jsem snad všechny zvířata a zavřela je do chlívku, nebo je upevnila pořádně ve stájích...
Blížila se desátá večerní hodina a já ležela v posteli a četla si knížku, když v tu chvíli se mi zjevil táta....
Tá: Týnko běž za ním....
T: Za kým?
Tá: Za Janekem....
T: Proč bych měla....
Tá: Protože to chceš a přeješ si to....
T: Ale já nevím jestli je to správný....
Tá: Jednou poslouchej srdce a nedělej všechno podle rozumu, jenom tak můžeš být šťastná a šťastná budeš když budeš s Jankem....
Vstala jsem z postele, šla do koupelny, vlasy jsem si jenom trochu upravila a místo toho oblečení, ve kterém jsem dneska byla jsem si vzala podobný ale teplejší a čistčí...
Než jsem se nadála... Už jsem stála před dveřma, naposledy jsem se nadechla... A opatrně bez zaťukání jsem vzala za kliku. A pootevřela jsem dveře do pokoje. Udělala jsem abych došla k Jankovi. Ale... Karolína byla očividně rychlejší. Ta byla skoro nalepená na Jankovi tak jsem zase rychle vycouvala a doběhla do pokoje. Oouuu... Asi si mě všiml a vyběhnul za mnou. Ale smůla, já jsem rychlejší. Z očí se mi docela valily proudy slz. Schody jsem běžela takovou rychlosti, až se divim že jsem to přežila. Vyběhla jsem přes hospodu, kde bylo pár lidí k oslavě Nového roku... I tak mi to bylo jedno... Přemýšlím kam běžet aby mě Janek nenašel... Lom. Vběhla jsem do lesa, tam už mě nemá šanci najít.. Běžím rychle aby nikdo neměl šanci mě dohnat... Teda hlavně Janek. Doběhla jsem k lomu a sedla si na zem. Já to tady miluju, je tady klid a nikdo to tady nezná. Vteřiny polykaly, minuty a minuty se měnili rychle v hodiny... Čas ubýhal a já stále pozorovala jenom čirou křišťálovou vodu. A v ní odrasky měsíce.... Nevnímala jsem okolí byla jsem jenom já a slzy, které mi stále stékaly po tvářích jako déšť po oknech....
Ucítila jsem na ramenou cizí ruku... Přejel mi mráz po zádech... Otočila jsem se a spatřila i přes rozmazané vidění jsem ho poznala.... V sobě jsem měla smíšené pocity... Na jednu stranu jsem byla hrozně ráda, ale ta druhá byl ten pocit zrady a bolesti....
Nevěděla jsem co udělat.... Tak jsem se otočila zpátky a sledovala vodu a doufala že odejde.... To však neudělal a sedl si vedle mě.... Dal mi ruku na koleno a já se na něj otočila, až teď jsem si všimla že na mě visí pohledem.... Hned jak se spojili naše pohledy, jsem se zas okamžitě odvrátila...
Sledovala jsem vodu a mezi náma panovalo ticho... Byla jsem naštvaná a zároveň smutná...
Měla jsem sto chutí se zvednout a odejít, ale za tmy v lese kterej je plnej spadaných větví z vichřice....
Slyšela jsem jenom to jak se z hluboka nadechl a já na sobě cítila jeho pohled.... Jeho ruka se opatrně přemístila na moji tvář... A po otočil moji hlavu směrem k němu... Oči jsme měla sklopené, ale aspoň na moment jsem se mu do těch jeho oči podívala, ale to byla asi chyba....
Přiblížil se ke mně na těsno. Na tvář mi dopadaly měsíční paprsky... Přiblížil se ke mě ještě blíž... Byli jsme od sebe tak 2 centimetry, možná ani ne to... Čela se dotýkala, a rty málem taky.... Cítila jsem jeho teplej dech....
Konečně se naše rty spojily a to v jenom pusu, na chvilku jsme se oddálili....
T: Jakou co Karolína
J: Ty jsi ta se kterou chci být...
T: Ale.....
Dal mi ukazováček na rty a já nestihla nic říct a on mě hned políbil.... V tu chvíli, jsem slyšela ohňostroj.....
Jemně jsme se odtrhli a on mi pošeptal do rtů....
J: Jak na nový rok tak po celý rok...
