Povinnost Jménem Láska //Loki FF//

4.

Ráno se Sigyn probudila jako první. Pomalu se posadila na postel a rozhlédla se kolem. Na pohovce, hned na proti posteli, spal Loki. Teď už její manžel. Slovo manžel se jí hnusilo, když ho nosil takový....no prostě ON. Nechápala, proč by její rodiče povolili tenhle sňatek i po tom, co napadl její zemi. Pak jí ale došlo, že zrovna při Lokiho útoku se k ní ta nešťastná zpráva o tom, jak její rodiče zahynuli dostala. Kéž by tu teď byli, pomyslela si.

Vstala z postele, protáhla se a podívala se  na velká okna, kterých si z nějakého důvodu včera nevšimla. Viděla, že je tam i zábradlí a pak jí došlo, že to je balkón. Pomalu stlačila kliku a otevřela velké skleněné dveře. Ruce položila na pozlacené zábradlí a nechala se unášet čerstvým vzduchem, hřejivým sluncem a nádhernou vůní, jež se vinula ze zahrady. Byly cítit fialky a její nejoblíbenější, růže. Bylo nádherné jaro. Sigynino nejoblíbenější období. Vše kvetlo a vše dostávalo novou naději, svět byl zase jednou barevný a plný lásky. Sigyn byla pořád zmatená z toho, co se stalo včera. Nebyla smutná, ani naštvaná, ale na druhou stranu ani šťastná. Ona vlastně ani nevěděla jak se cítí. 

Za to Loki, to věděl moc dobře. Byl šťastný a možná ještě trochu opilý ze včerejšího večera. Když otevřel oči neviděl Sigyn ve své posteli. Viděl jí na balkóně. Nasávala čerstvý vzduch a pozorovala zámecké zahrady. Líbily se jí, to poznal hned. Oblékl si kalhoty a vydal se za ní. 

,,Dobré ráno Sigyn.'' pozdravil jí.

,, Pane bože já jsem se tě lekla. Co to ksakru děláš?'' nadskočila. ,,Nevíte snad, že děsit ženy je neslušné?''

,, Vím, ale nedalo se tomu odolat.'' šibalsky se usmál.

Sigyn jen pokroutila hlavou a odvrátila pohled zpět k zahradám.

,,Líbí se ti že?'' postavil se černovlasý bůh vedle ní.

,,Ano, četla jsem o nich jako malá v knížkách. A teď je vidím naživo, jsou úžasné.'' mluvila zasněně. ,,Stejně nechápu, že ti to vyprávím.'' zastavila své myšlenky.

,, Víš, tak nějak nás včera oddali. Jsme manželé a ať se ti to líbí, nebo ne, měli bychom spolu vycházet.'' Loki mluvil k Sigyn, avšak jeho pohled stále směřoval do zahrad.

,, Ty myslíš, že můžu vycházet s někým, kdo napadl před několika lety mojí zemi?''

,, Za tu dobu jsem se změnil, tak proč to nezkusit?''

Sigyn v jeho očích něco viděla. Něco, co toužilo vyjít na povrch a ukázat tu dobrou stránku. Chtěla mu dát šanci, chtěla vědět, co všechno se dá zažít. Na jeho otázku jen kývla na souhlas. Loki jí po snídani pozval do zahrad a ukázal jí tam naprosto všechno. Byl to dlouhý den, plný chození. Na osobní otázky se nedostalo. Tedy pokud není otázka o oblíbené barvě a kytce to nejtajnější, co jste kdy slyšeli. Loki mluvil o Asgárdské historii a Sigyn s nadšením poslouchala. Všechny dějiny znala, ale nechtěla ho rušit. 

Její komnaty stále nebyly dokončeny, proto musela opět spát u svého manžela. A opět ho nepustila k sobě, takže Loki si OPĚT vysloužil místo na gauči. Do pár minut oba usnuli, ale než propadli do říše snů, Sigyn den ukončila sladkou větou:,, Dobrou noc Lokii.''