Wayside (Larry Stylinson) [POZASTAVENO]

6 - Tattoo

Harry

Ucítil jsem štipnutií na tváři, což mě donutilo otevřít oči.

Nade mnou se točili dva, ne rovnou tři rozmazaní Louisové a Zaynové. S každou sekundou se obraz lepší až nakonec vidím jasně.

Pomalu se posadím a zjistím, že se nacházím na něčí posteli. Když si sedám, chytnu se za hlavu a zároveň ucítím na svých zádech Louisovu ruku.

"Pomalu." Řekne a podá mi sklenici vody a prášek.

"Co se stalo?" Zeptám se nejistým hlasem a zapiju prášek.

"Omdlel si, nejspíš z nedostatku tekutin." Prozradí mi Zayn.

"Jako poslední si pamatuji, že jsem volal rodičům a potom nic. Jak jsem se tu dostal?" Podívám se střídavě na oba zmateným pohledem.

"Donesl jsem tě tu." Vzhlednu do modrých očí, jejichž vlastník má stále položenou ruku na mých zádech a nejspíš si to ani neuvědomuje, ale přejíždí po nich dlaní nahoru a dolů. Nevím jestli se snaží uklidnit mě anebo sebe.

"Jako princeznu." Našpuli rty Zayn a Louis ho probodne pohledem, kdybych ještě napůl nespal, vysloužil by si ho ode mně také. "No nic musím za zákazníky, až se dá tady šípková Růženka dohromady, přijďte."

"Ty jsi mě se vážně donesl?" Zeptám se a otočím se na Louise, který je ke mně snad ještě blíže než předtím. Nevadí mi to, naopak je to velmi příjemné.

"Jo." Ruku ze zad přesune na mé rameno a přitáhne si mě k sobě. "Bál jsem se o tebe." Zašeptal, jakoby se za to styděl.

V polosedu jsem se opřel o jeho hrudník, zatímco jeho záda se dotýkala čela postele. Moje mysl fungovala jen napůl a vše jsem vnimal zpomaleně, nemluvě o tom, že jsem nebyl schopen plně přemýšlet.

Začaly se mi opět zavírat oči a tělo se mi zachvelo zimou. Najednou jsem na mé chladné pokožce objevily teplé paže, které nyní objimaly mé tělo. Hlava se mi nadzvedla pokaždé, když se Louis nadech a ja pod svým uchem slyšel, jak bije jeho srdce.

Ucítil jsem něco ve vlasech a vzhledem k tomu, že ruce to být nemohl, protože byly zaneprázdněny udržováním mě v teple.
Mimochodem zmínil jsem se, že jsem se vzbudil bez toho otřesného svetru?

Zbývala jediná možnost, v mých vlasech musely spočívat jeho rty, coz mi následně potvrdili i slova, která vnikla do mých uší.

"Spinkej princezno, spinkej." S jeho slovy se ma mysl opravdu vydala do říše snů a ja poprvé za dlouho dobu usínal s pocitem, že na mě někomu záleží.

Louis

Vdechola jsem vůně Harryho vlasů a pažema pevně držel v objetí jeho tělo. I přesto že jsem menší, připadá mi Harry, jako ten křehčí a zranitelnější. Někde uvnitř mě je něco, co mě nutí ho

instinktivně ochraňovat. Když omdlel myslel jsem, že se zblaznim, ten pocit když se propadal do temnoty a já s tím nemohl nic dělat, už nechci nikdy zažít.

Otázkou je, proč mi na něm tolik záleží? Znám ho sotva dva dny. Jasně, spal jsem sním, ale to jsem nevěděl ani o sobě, natož o něm. Většinou se s holkou vyspím a druhý den už ani nevím její jméno, natož, abych měl potřebuji ji "ochraňovat". Jak tak sleduji sve myšlenky, možná přeci jen nebudu tak úplně na holky.

Když Harry natvrdo usne, opatrně ho položím a přikryji peřinou. Sejdu dolů po schodech do přízemí a Zaynova testovacího salónu.

Podle bzučeni usuzuji, že Zayn zrovna někoho tetuje. Rozhodnu se vejít a doufám, že tetuje něco na ruku a ne někam jinam.

Potetovane paže drží v ruce jehlu s inkoustem, připravenou zabodnout se do kůže. Před ním sedí dívka asi v mém věku a nastavuje mu předloktí, tak aby se mohla nechat zkrášlit Zaynovou rukou.

Vidím jak se na její tváři objeví bolestiva grimasa, kterou ihned potlačí.

"Kde si nechal Harryho?" Zeptá se Zayn během své práce.

"Spí." Řeknu jednoduše a zapadnu do křesla, které je vedle Zaynovi židle.

"Co budete teď dělat? Říkal si, že vám rodiče nepomůžou." I když většinu sve pozornosti věnuje divcinemu zápěstí, stíhá mi pokládat otázky.

"Nevím, budeme muset sehnat peníze a zaplatit si cestu domů. Chtěl jsem se...."

"Ne, nepůjčím ti." Odmítne, ještě dříve než stačím doříct otázku. "Ještě mi dlužíš z minula a navíc sám toho moc nemám."

"Hned jak bych se vratil, dal bych ti to." Namitnu prosebnym tónem. "Prosím."

"Ne, zaříď si to nějak jinak." Odtahne jehlu od dívčí kůže, aby si vyměnil jehlu. "Hele, klidně vám dám najíst i vám půjčím nějaké hadry, abyste nevypadali, jak na maškarni, ale peníze mám sotva pro sebe."

"Fajn chápu, můžeme tu aspoň přespat?" Jestli řekne ne, přísahám, že u mě skončil.

"Jednu noc, pak se vrací Jack a ten vás vyrazí, i kdybych si před něho klekl na kolena." Jack, Zaynův šéf a zároveň spolubydlící. Celé mu to tady patří a Zayn prakticky nemusí za nic platit, jen musi odevzdavat půlku výdělku jemu.

"Děkujeme." Poděkuji a fascinováně sleduji, jak Zayn tvoří své mistrovske dílo.

Po pár chvílích mě přestane bavit pozorovat Zaynovu práci a začnu přemýšlet co dále.

Jsme v Edinburghu, určitě tu práci seženeme, ale kde budeme bydlet? Panebože, do čeho jsem se to zase namočil, že ja na tu blbou party musel.

"Farma." Promluví najednou dívka, které Zayn zrovna obvazuje ruku. Překvapeně se na ni kouknu, když si uvědomím, že jeji slova patřila mně. "Za městem je farma, patří mému stryckovi, hledá někoho, kdo by mu na pár dní pomohl. Platí dobře a spát na ulici tě taky nenechá."Zamrka na mě dlouhyma řasama a bílofialove vlasy se jí zhoupnou v culiku.

"Jak dlouho by se tam šlo pěšky?" Zeptám se zaujatě, zatímco Zayn uklízí všechny jeho "nástroje".

"Těžko říct, přibližně hodinu z centra, víc asi ne." Pokrči rameny a prohlíží si své nové tetování. Když se dívám pozorněji, tak není její první, má jich po celem těle ještě několik.

"A má tvůj strýček místo pro dva?" Dívka s úsměvem přikývne a postaví se na odchod, než odejde vylovi z kabelky spolu s peněženku kus papíru, na který načmara adresu farmy, kterou mi podá. Pak se s úsměvem rozloučí a odejde.

"Vy dva máte více štěstí než rozumu." Zasměje se Zayn. Pohled mi sjede na jeho potetovane paže. Mé ruce se pomalu začínají podobat těm jeho, ale i tak na nich ještě volné místo je.

"Zayne? Za pár měsíců mám narozeniny." Přejdu k němu blíže.

"A Vánoce zároveň, ja vím. A ne peníze ti nedám."

"Ne, nechci peníze. Chci nové tetování." Zanovo obočí se vymrští nahoru a překvapeně na mě stočí svůj pohled.

"Nemáš jich dost?" Jeho oči si prohlédnou celé mé tělo, na kterém mám tetování už pěknou řadu.

"Ne." Řeknu rozhodně.

"Tak co a kde?" Povzdechne si Zayn a mně se na tváři vytvoří samolibý úsměv.

Konečně je tu nová kapitola:DD omlouvam se, ale ted asi nebude přidávání moc pravidelné....aspoň v tom lednu :(
Jinak co říkáte na náš dobře se vyvíjejíci se vztah Louise a Harry......btw...Harry little spoon :)))
No nic to je asi všechno....děkuji za vaše komentáře a votes, jste úžasní :*
Ps: Omlouvám se za chyby :D
Sabi