Wayside (Larry Stylinson) [POZASTAVENO]

8 - Tiny Tent

Louis

"Hoši, vyskytl se nám tady takový menší problém," nedůvěřivě si prohlednu postaršího kůže, který se rozhodl nám nabídnout práci a střechu nad hlavou potom, co jsme se s Harrym probudili uprostřed ničeho.

"Jaký?" Zeptám se nejistě, zatímco Harry hladově pozoruje Lucy, hostitelovu dcery, jak vypíná sporák a nese na stůl teplou večeři. Nemohu si nevšimnout způsobu jakým si kouše ret, vypadá celkem roztomile.

"Dnes večer nám má přijít návštěva, no a potřebujeme volné pokoje pro hosty," vidím jak se nad tím pozastavi i Harry a věnuje muži vážný pohled, nicméně nevypadá nějak moc zachmuřeně. "Oba dva volné pokoje."

"Co z toho pro nás plyne?" Ujmu se opět slova, přičemž se muž podívá na dívku, která každému na talíř nakládá porci boloňských špaget.

"Budete spát na dvorku ve stanu," pokrčí rameny, aniž by ji nějak zajímala naše reakce, očividně ji je náš osud ukradený, jestliže nezahrnuje něco, čím jí pobavíme. Nedívím se jí, většinu života bývám stejný, je to jistý druh obranného obranismu.

"V jednom stanu?" Ozve se tentokrát slova Harry a oba naši hostitelé přikývnou těsně předtím, než začneme jíst večeři. 

~~~~

"A tam se jako vlezeme?" pronesu, zatímco si prohlížím stan, který před pár okamžiky složil Harry, rád bych řekl, že jsem mu pomohl, ale pravdou je, že jsem nezvládl ani první krok návodu.

"Musíme," řekne a nervózně se rozhledne kolem sebe. Na farmu již před několika minutami padla tma, která nás obklopila jako velká peřina, to však není to z čeho má Harry obavy. Od té doby co zjistil, ze stanujeme vedle výběhu ovcí je jaksi nesvůj.

Skřížím si ruce na hrudi a celý se vice jakoby zabalím to sede mikiny, která mi je tak o dvě čísla větší, stejně jako tepláky, nic jiného na spaní jsme bohužel možnost sehnat neměli. 

Harry posvítí baterkou směrem ke vchodu do stanu a kyvne na mě abych vešel dovnitř. Nedůvěřivý pohledem přejdu nějdříve na Harryho a následně na stan. Povzdechnu si během čehož přejdu ke vchodu stanu, kde si kleknu na čtyři, abych mohl vejít dovnitř. "Nedívej se mi na zadek," zvolám a nasledně mé obočí vymrštím, když uslyším jeho tiché 'promiň'.

Vně stanu je to ještě menší než by se mohlo zdá, velkou část prostoru zabírají karimatky a spacák, počkat cože? "Harolde, oni nám dali jen jeden spacak?!" Zakřičím na zelenookého kudrnáče, který vykoukne dovnitř a celého si mě s pobavením prohledne.

"Ne nám, ale mně. Řekli, že mají jen jeden a ty jsi prý houževnatější." Pokrčí rameny a začne po čtyřech vcházet do stanu. Narozdíl ode mě mu oblečení padne jako ulité a já si uvědomím s jakým potěšením vdechuji jeho vůni, proč na mě tolik působí? Nejsem přece gay, teda ano vyspali jsme se spolu nejspíš, ale... Dobře to je celkem jasný důkaz toho, že nebudu uplně hetero.

Jakmile se Harry začne cpát do spacáku, zjistím, že je tu opravdu málo místa a já tak co sekundu slyším Harryho tiché promiň a omlouvám se, když se mě jen malinko dotkne.

"Dobrou noc," řekne, když se konečně pohodlně zavrtá do teplé látky, zatímco já se stočím na stranu zády k němu a pod hlavu si dám malinký polštářek. Chvíli se prostě snažím usnout, ale chlad se zimou jsou natolik otravní společníci, že ať se snažím jak chci, nedokáži se přenést do říše snů.

Po malinké chvilce se začnu klepat a drkotat zubama, jsem prakticky stočený do klubíčka a nebýt všude okolo mě tma, nejspíš vidím i malé obláčky páry, stoupající mi od pusy. "Harry," řeknu téměř šeptem a opatrně se k němu otočíme čelem. Vidím jak spokojene leží s rukama složenýma na hrudi.