Na snídani s přítelem

158 14 29
                                    


Ray se chytil za tvář a nemohl uvěřit co se děje.

Ray:..Jeffe..

Jeff:...

Můj bratr si klekl a nastavil ruce na bratrské obětí.

Jeff:..ty...

Přišel jsem až k němu... odstrčil mu ruce a vrazil mu pěstí do nosu. Ray se zadrmácel a spadl.

Ray:...to...to jsem mohl čekat

Z nosa se mu pustila krev a všichni opilci kolem vybouchli do smíchu. Rocky okamžitě přiběhl aby zjistil co se stalo.

Rocky: Co se to...

Rocky se na mně podíval a okamžitě vystartoval aby mi vrátil co jsem udělal Rayovi. Udělal jsem krok zpátky a mezi mně a Rockyho vstoupil John s flaškou whiskey.

John: Možná nejsem nejvíc při zmyslech ale dokázal bych ti vytrhnout hrdlo  přímo teď a tady.

Rocky si uvědomil že to nestojí za to aby mu dvoumetrový chlap přerazil krk a radši zacouval. Pak zvedl ruku a přiběhlo k nám několik strážců se zbraněmi.

Ray: Ne..ne...klid.  Je...je to můj bráška.

Okamžitě jsem vystoupil z Johnova stínu a zakřičel na Raye.

Jeff: Nejsem tvůj bratr ! Ty...jsi zrůda.

Ray byl chvíli zticha a pak se podíval do země.

Ray: Jo...já vím. A zasloužím si všechno na co myslíš že by se mi mělo stát.

Jeff: Ne jen mělo.

Vzal jsem ze stolu nůž na maso a kráčel k němu. Usmíval se.

Rocky: To je...

Ray: Nech ho..chci vidět co se můj bratříček naučil.

Ray se dal do bojového postoje a sledoval každý můj pohyb.

Švihl jsem před ním nožem a on se jen ladně uhl.

Ray:...no.. pokračuj.

Chytl jsem svůj nůž pořádně. Rozběhl se po něm a v poslední chvíli bodl do leva kam jsem očekával že se uhne. Nůž se jen otřel o jeho koženou bundu.

Ray: Dobrý... dobrý.

Opilci kolem se usmívali a několik jich při tom mluvilo zatímco se na nás dívali.

Jeff: (Pro sebe) Smějí se mi..

Ray: Pojď bráško.

Jeff: Nejsem !

Udělal jsem rychlí výpad. Ray se nestihl uhnout a musel mi chytit ruce i s nožem. Rychle jsem ho kopl mezi nohy a pak následoval bodnutím. Mizerný nůž jen přešel po povrchu bundy no naráz musel bolet a vytvořit menší modřinu.

Ray: Wou..tohle ne.

Chytl mě kolem pasu a hodil zpátky jako nějaký kus dřeva. Dopadl jsem jen kousek zpátky na záda. Už nejsem takový lehký jako jsem býval a výškově jsme byli skoro stejní.

Ray: Už to umíš.

Vstal jsem a rozběhl se na svého bratra no stihl se mezi nás strčit Rocky a strčil mě zpátky.

Ještě jsem ani nedopadl na zem a všiml si tmavé šmouhy běžící po stole k nám.

???: Vlk !

Když jsem dopadl byla už šmouha ve skoku kousek od Rockyho...moje Štístko.

Rocky: Kur..

Lucky na něj skočil celou váhou. V další vteřině už oba leželi na zemi. Rocky vyděšený jako malé dítě a Lucky jak na něj kousek od tváře tasí zuby.

ImunníWhere stories live. Discover now