Imunní

Na večeři s nepřítelem

Ellie: Zatarasit všechny okna a dveře. Hned !

Tlačil jsem skříni před dveře a tím se snažil zatarasit i poslední unikovou cestu.

Lilly: Pomůžu ti.

Faith: Už je o všechny vchody postaráno. Dejte do oken co nejvíc utěrek nebo čehokoliv co najdete. Musím to dělat úplně tichý.

Laura: Doprdele, kolik jich tam může být.

Ellie: Kolem stovky. Pokud budeme jako myšky nebudeme to ovšem muset zjišťovat tak tam dej ten župan pořádně.

Před všemi dveřmi domu byl naházen různy nábytek, v oknech cokoliv co mohlo utišit cokoliv z venčí nebo zevnitř..byli to drobnosti, no to jediné co nás drželo od mrtvých a plížívců venku.

Faith: [šeptá] Všichni...pomalounku..na horní patro. Schovejte se pod postel nebo si lehněte na ní. A nic nedělejte...ani jediný zvuk.

Po jednom jsme pomalu šli nahoru a schovali se po dvou na pokojích. Já šel do pokoje.. možná kluka v mých letech. Ellie a Lilly do ložnice a Faith s Larou do pokoje co nejspíš sloužil jako chlapské doupě s jedním velkým gaučem. Po chvilce přišla za mnou Sam.

Samara: [naznačuje rukama jestli má ležet na nebo pod postelí]

Jeff: [ukáže na postel]

Samara: [přikývne]

Samara si lehla na postel, zavřela oči a jen v klidu ležela. Já si lehl vedle ní.

Samara: [šeptá] Co děláš. Já se ptala jestli mám jít pod postel.

Jeff: [šeptá] Můžeme být oba tady.

Postel byla jen pro jednoho tudíž i když jsme byli na koncích obou stran  tak jsme se stejně dotýkali větší části ruky a rameny.

Samara: [šeptá] Fajn..jak chceš.

Samara se podívala na strop a jen tak ležela s dlaněmi na břichu. Nebylo tam co dělat a tak se zabavila přehazováním jazyku v puse.

Jeff: [šeptá] Hezký klid.

Samara: [šeptá] To jo...

Dům byl úplně tichý, z venku se neozýval ani jediný zvuk až na občasné proběhnutí plíživce po střeše. Klidu napomáhala i obloha. Byla tmavá protože bylo těsně před bouří a náš pokoj měl jedno z mála oken které nebyli zatemněny.

Samara: [šeptá] Je tu nuda.

Jeff: [šeptá]...to jo.

Otočil jsem hlavu a podíval se na Samaru a ona na mně. Měla zmatený výraz.

Samara: [šeptá] Co.

Jeff: [šeptá] Samaro já..

Po střeše najednou přeběhl plíživec jen kousek od okna nad námi.
Oba jsme spozornili a Samara si rychle dala prst na rty.

Samara: [šeptá] Ššs. Už opravdu ani slovo.

Jeff: [šeptá] Dobře.

Samara:...

Jeff:..

Trochu jsem se natáhl až k Samaře a políbil jí. Poprvé.

Pohled War

War: Matko Terezo, těch mrtvých je jak úchylů na srazu milovníků My Little Pony.

Rico: Dost osobité přirovnání.

Artuš: Mě spíš děsí že je tady skoro bouřka a my jsme na střeše.

War: Kdyby něco použijeme tě jako hromosvod.