Amberly a Král

4

Mé komnaty se skládaly z pěti mísnotí. Největší místnost byl slonék. Byl zde krb, knihovna, lenožka, klavír, harfa, křesílka a stoleček, místo kde si královna může odpočinout nebo pořádat čaje s dámami odedvora. Dále tu byla velká koupelna a šatník, i když si myslím, že to stejné bude i v pokoji pro manželé. Dále tu byla předsíň a nejmenší mísnot a to byla ložnice. Byla tu jedna postel s nebesy, stůl se židlí a toaletní stoleček nic víc nic míň.

Celé komnaty se mi moc líbili. Vše bylo sladěno do světle modré a takové světle šedivé. Bylo to příjemné. Někdo by mohl tvrdit že je to chladné, ale mě to vyhovovalo.

Včera jsem se ještě seznámila se svou novou služebnou Mayou. Byla o trochu starší než jsem byla já nebo Evelyn a přesto byla velmi milá a usměvavá.

Dnes mě ráno vzbudila právě ona.

,,Jak jste se vyspala slečno?" vyzvídala a roztáhla závěsy u oken. ,,Dobře Mayo." usměju se a vstanu. ,,A ty?" ,,Také, i když jsem toho moc nenaspala. V noci přijel král." ,,V noci?" sama jsem moc dobře věděla, že služebné mají víc informací než kde jaký špion.

,,Přijel asi kolem druhé ráno, jeho matka nebyla zrovna nadšená. Prý si šel rovnou lehnout, ale než odešel, byl tu." ,,COŽE!" vykřikla jsem.

,,Byla jsem vás kontrolovat jestli něco nepotřebujete, až se stanete královnou tak budete mít služebné dvě, a budem se u vás střídat.... No a když jsem vás přišla skontrolovat nebyla jste sama. Král stál u vaší postele. Chvíli na vás hleděl a pak odešel." paráda takže mě v noci navštívil a sledoval jak spím! Naše první setkání jsem prospala, Gratuluji Ambrely.

Maya mi pomohla se obléct a pak mě odvedla na snídani, kde byla matka, otec i Sophie. Král nepřišel. Králova matka mi pak předala několik složek, kde jsou vhodné kandidátky na druhou dvorní dámu.

Ve svém pokoji jsem se pak do čtení pustila s Evelyn.

,,Ta se mi zdá sympatická." řeknu a podám jí složku s blondýnkou. Evelyn si chvíli četla její zápis a pak zavrtěla hlavou. ,,Ne tuhle ne." povzdychnu si a odložím tedy složku na hromádku vyloučených kandidátek, která se pomalu zvětšovala. ,,A tahle?" zkusím znovu. Měla mít dvě mladší sestry a byla z chudší rodiny. ,,Vžádném případě." zamítne zrzsku. Protočím oči a dál se prohrabuji v papírech až šáhnu na stejnou složku jako Evelyn.

,,Ta je.." začnu ale nedokončím. Evelyn složku otevře a začne číst.
,,Perfektní." dokončí za mě větu. Ani si neuvědomím že zadržuji dech, dokud ho nevypustím. Otevřu tedy také složku a začnu si v ní číst.

Melody Orienlová

VĚK: 19 let
BARVA VLASŮ: Černá
BARVA OČÍ: Modrá
VÝŠKA: 167 cm

Dále tu bylo, že je z dobré rodiny má mladšího i staršího bratra. Nechápala jsem sice proč tahle prošla a ostatní ne, ale byla jsem ráda, že to máme za sebou.

,,Ať za mnou příjde." řeknu Maye a podám jí desky. I hned přikývne a odejde.

,,Vybrali jsme dobře." řekne rozhodně Evelyn. ,,A jak to víš?" ,,Cítím to v kostech." rozesměju se. ,,Jo ták, tak ty to cítíš v kostech a tak to se mi ulevilo." řeknu ironicky. ,,Hele nech toho, mé kosti nikdy nelžou ani mé koleno." protočím oči. Znovu už ne!,,Prosím už nemluv o tvém koleni." ,,Netvrď mi, že vždycky když mě koleno bolí se nic nesemele." ,,Ale tebe to koleno bolí pořád!" ,,Taky se furt něco děje!"

Zavřu oči a chytím se za kořen nosu. Mělo tohle smysl? No rozhodně ne.

,,Tebe taky bolí hlava, když má přijít bouřka." namítne. ,,To je, ale něco úplně jiného." ,,A v čem prosím tě?" chce vědět. ,,Než začne pršet změní se tlak. Proto mě ta hlava bolí." vysvětlím. ,,Žádný tlak nemá vliv na koleno." ,,Já nepotřebuji žádný tlak abych to poznala." bránila se a u toho rozhodně šermovala rukama na všechny strany. ,,Ne tobě stačí kosti." zamumlám. ,,Přesně tak! A to nikdy nelže. Naše vybraná bude perfektní." ,,Hlavně to nepřechval." varují ho. ,,Neboj to se nestane."

Ozve se zaťukání. ,,Dále." vybídnu narušitele. Dovnitř nakoukne černovláska s vlasy spletenými do drdolu. Pokynu jí aby se posadila na křeslo velde nás.

,,Čaj?" zeptám se. ,,Ne děkuji paní." ,,Sušenky?" zkusím to znovu. A znovu záporná reakce. Povzdychnu si. ,,Víš proč si tady Melody?" ,,Ne."

,,Mám na tebe otázky, doufám, že mi odpovíš pravdivě." hned začne přikyvovat. ,,Proč jste v paláci?" ,,Abych se stala dvorní dámou." ,,A proč právě dvorní dámou?" dívka se nadechla a pak se zarazila. ,,Vždy mě vedli k tomu abych byla dáma a dostala se na vysoké pozice." ,,A dvorní dáma královny je jednou znich." řeknu a významně nadzvednu obočí. ,,Ano má paní." přikývne. ,,A co peníze?" ,,Peněz máme víc než dost, nežádám o výplatu." ,,Máš sourozence." nebyla to otázka. ,,Ano miluji děti, jednou je chci mít." tomu jsem rozuměla. ,,Co je tvé přání?" nezaváhala. ,,Udělat čest naší rodině." a já věděla že nelže. Ona byla jako já. Rodina jí vychovávala k tomu, aby byla dokonalá a až příjde čas přinesla úctu rodině a také majetek.

,,Smím mít teď také otázky?" odváží se Melody. Pokynu jí ať mluví dál.

,,Přijala jste někoho jiného?" ,,Ne, dvě mi snad budou stačit, navíc Evelyn se jiné nelíbili." ,,Dvě?" Melody se otočí na Evelyn. ,,Vy budete..." ,,Hlavní dvorní dáma, naší budoucí královny. Stačí Evelyn Melody." Melody chvíli pendlovala pohledem mezi námi.

,,Nehledám dvorní dámu Melody. Hledám přítelkyni." ,,Vtom případě jsem vám k službám má paní." usměju se. ,,Kdyby si něco potřebovala stačí říct Melody. Maya tě teď odvede do tvého nového pokoje." Melody se mi chtěla uklonit, ale to jsem jí zakázala a tak se otočila a odešla.

,,Tak jaká jsem?" zeptala se Evelyn. ,,Vypadá dobře." souhlasím nakonec. ,,Samozřejmě mé kosti neložou." ,,Samozřejmě jak jsem mohla jen pochybovat." ,,To bych taky ráda věděla." řeken a já protočím oči.

,,Netvařte se, takhle se dáma nechová." napodobí přesvědčivě Evelyn matčin hlas. Vyprsknu smíchy. ,,Dáma se takto nechová. Nevychovala jsem dva Tarzany." to už jsme se válely smíchy po zemi.

,,Paní!" osloví mě nějaká skužebná.
,,Ano..." ,,Francis." ,,Ano Francis?"
,,Je tu král." ztuhnu.

,,Děkujeme můžeš jít." propustí jí Evelyn. Pak se na mě otočí. ,,To bude dobré jsem tu stebou."

😇