Všechno to začalo, když jsme chtěli vyjet na moře a zabydlet se na větším území. Když jsme našli Velesiino vejce náš život se změnil. Už jsme nebyli obyčejní lidé, ale drak si mě vybral, aby nás chránil. Když jsme přepluli celé moře narazili jsme na další draky. Veles nás před nimi chránila. Jednoho odpoledne, když jsme stavili naše obydlí a přístřešek pro Veles slyšeli jsme v lese podivné vřeštění a cítili, že se něco pálí. Po chvíli jsme zjistili, že to je další malý drak, a když viděl Embrose rozeběhl se za ním a nechtěl od něj odejít. Embrose mu dal jméno Ladon a byli jsme čtyři. Narodil se nám syn Frederik a Veles snesla vejce. Z vejce se pro Frederika vylíhl drak Tezcacoatl. Nikdy bych nezapomněla na to, co draci udělali v mé vesnici, ale teď už chápu, že tohle dělají jen draci, kteří jsou šílení, protože jim zemřel jejich člověk a jen málo který drak bez něj může žít.