Rok 1834 Ahoj já jsem Rinkachu , odjakživa jsem zvláštní ale nimdy jsem nevěděla čím tak jsem o nechala být . Moje máma je zlodějka ta nejlepší Pijočangu . Jednou jsem byla s ní poprvé v akci a néco se podělalo , všichni js.e se rozdělili . Já jsem to vzala uličkou kde jsem nikdy nebyla . Zaklepala jsem na neznámé dveře a ksyž mi otevřeli vpadla jsem dovnitř . To co tam dělaly jsem ješté nikdy neviděla ....... Později mě zaučovali , asi jim bylo jedno pobíhat po ulici v kostýmech . Mě to moc nešlo , jednou ale jsem nějakým záhadný způsobem přidala předběhla jsem je nemohli mé dohonit . A pak jako bych to nebyla já , žvali na mě ať se vráím , ale já běžela dál . Pak mě učitel srazil k zemi a řekl Šarmandra: Ty nikdy nebudeš mistr ! A odešla , chvilku jssm tam tak ležela a pak někdo přišel a podal mi pomocnou ruku......... nikdy bych netušila že to je Mistr zla ! Učila mě , mnohem líp než Šarmandra . Ale znáte to lidská zvědavost . Podzději jsem zjistila že chce vyvolat časovou černou díru která ji vrátí sestru , aby mohli spolecně , teď i se mnou, ovládnout svět . Vrátila jsem se k Šarmandře , ale ta si myslela že jsem špeh a bojovala se mnou . Hodně se do teď divím že jsem ji porazila . Promluvila sem ji do duše . Po chvilce toho se rozbila váza a já měla prozřeni , mezitím ostatní viděli jak postava vypadající jak já , celá zlatá jen s čenými vlasy . Ta po mém prozřeni mi vstoupila do těla . Všude v hlavě se mi promítal jediný úkol ........ co k tomu řeknu ? Splněno .