QaA: Tak moji drazí, a jsme u konce! Děkuji všem, kdo si tenhle kratší příběh přečetl a samozřejmě jsem vděčná za každý Váš komentář, postřeh či hlas! ♡ Už teď se nemohu dočkat, že se s Vámi setkám při dalším příběhu, jen mě velice mrzí, že není času tolik, kolik bych potřebovala. Listopad a prosinec jsou u mě ty nejnáročnější měsíce, tak doufám, že chvíli vydržíte, než se zde objeví další příběh. Ale už teď se na to strašně moc těším!!! ♡♡ Příběhů co mám v plánu je spousta a stále platí, pokud Vás oslovila nějaká Snamione, klidně mi o ní napište, budu moc ráda! ♡♡
Užijte si závěrečnou kapitolu a přeji příjemnou zábavu...
♡S láskou Vaše, Agneska!♡
3. kapitola - Ředitel 3/3
Snape věděl, že tohle už je za bodem, odkud není návratu. Měl v posteli polonahou studentku, která zoufale toužila po tom, aby ji ošukal. A věděl, že nic na tomto světě by ho v této chvíli nezastavilo – dokonce ani, kdyby se Voldemort sám vrátil ze záhrobí a vyzval ho na souboj. Viděl jen Hermionu Grangerovou s rukou na opasku jeho kalhot, jak se ho zoufale snaží osvobodit.
„V tom případě," zavrněl Snape a vydal se k ní. „Opři se a roztáhni stehna. Chci ochutnat tu tvou lahodnou kundu."
Hermiona se při tom slově zachvěla. Jeho hlas – dunivý, temný a ta ráznost, ostrost, jakým to vyslovil, přesto i smyslnost. S chutí udělala, oč ji požádal. Lehla si na záda, prohnula se a čekala na jeho ústa.
Cítila, jak jí prsty vklouzly pod pás kalhotek a rychle je stáhly dolů po nohou. Byli promočené a Snape cítil, jak při tom pohledu jím projelo nové vzrušení.
Bez varování si ji přitáhl k sobě na okraj postele. Padnul koleny vedle postele a položil si její rozevřená stehna na ramena a začal ji ochutnávat.
Při prvním dotyku jeho jazyka Hermiona zasténala rozkoší. Pomyšlení, že Severus Snape, nejmocnější žijící čaroděj, jí laská mezi nohama, stačilo na to, aby omdlela.
Tlumila výkřiky rozkoše, když se mu ústa zabořila hlouběji, jelikož se za sebe styděla. Snape se náhle zastavil a Hermiona na protest zakňučela, když se opřela o lokty. Snapeovy inkoustové vlasy a bledá tvář zářily ve světle měsíce a jeho ústa se leskla.
„Teď rozhodně nebudeš zticha," zavrčel Snape a oči měl jako dýky. „Vždycky jsi byla hlučná, panovačná, malá vševědka. Dnes večer toho využijeme v náš prospěch."
Hermiona cítila, jak jí okusuje pulzující pupen. Při tom doteku jí tělem projela elektřina a trhla sebou pod jeho dlaněmi. Lehla si zpátky a její tělo se prohnulo pod jeho ústy. Přitiskl nos k jejímu klitorisu a to v kombinaci s tím, jak úžasně používal jazyk a ústa, způsobilo, že se Hermiona svíjela.
„Ach, kurva!"
Snape dál pokračoval v jejím trýznění, ochutnával její vzrušení a uvědomil si, že každou vteřinou je tvrdší. Dokázal být vůbec někdy tak smyslný se ženou? Ochutnávat ji? Vidět její ruce, jak svírají prostěradla a sténat, že chce víc? A jak se po tomhle může vrátit k normálnímu životu? Její stehna se mu začínala chvět kolem uší. Usmál se nad jejich měkkostí.
„Řekni mi, že chceš přijít," řekl svým nejsmyslnějším tónem. „Pros mě. Hlasitě."
Hermiona by v tu chvíli udělala cokoliv. Klidně by odevzdala svou hůlku, kdyby to znamenalo, že může přijít na Snapeův lahodný jazyk. Její hlas byl zmučený a zoufalý.
„Prosím! Ach, prosím!"
Snape se náhle zastavil, sundal jí nohy z ramen a stehna přitiskl k sobě, jako by to byla obzvlášť nudná kniha. Hermiona se okamžitě opřela o lokty a ve tváři se jí objevil výraz zrady. Snape si všiml jejího zarudlého obličeje a divokých vlasů a cítil, jak mu z toho pohledu škube péro.
„Proč - proč jsi přestal?"
„Toto je trest, slečno Grangerová," Snape se postavil vedle okraje postele. „Není snad?"
„Ano, pane." Hermiona nadšeně sledovala, jak Snape vystoupil z kalhot a sundal si košili. O chvíli později stál před ní nahý a krásný v měsíčním světle, proudící skrz jeho okno.
„Tohle je to, co chceš?" Ukázal na svou bledou postavu, posetou jizvami. Hermiona cítila, jak se jí srdce roztává pod nejistým pohledem, který na ní Snape upíral. Hermiona vyskočila z postele do jeho náruče a dychtivě ho políbila.
„Ach ano!"
Slyšela, jak se Snape tiše zasmál – zasmál se! Snape! – a padli na postel. Líbali se a mazlili. Když ji políbil, Hermiona cítila, jak její tělo vzplálo. Jeho ústa se obratně pohybovala od její ho krků dolů k nateklým ňadrům s tak nenucenou smyslností, že na okamžik zapomněla, že její tělo ještě nezná.
Když nasál její bradavku do svých teplých, horkých úst, cítila, jak jí po těle, směrem dolů vystřelují proudy elektřiny. Nosem ji přejížděl po břiše a laskal ji sladkými polibky. Zdržel se, než se znovu připlazil po jejím těle a položil ústa jen pár centimetrů od jejích. Jeho oči se vpíjely do jejího pohledu a jeho hlas byl tichý a chraplavý, když promluvil.
„Jsi překrásná."
Než si Hermiona mohla pořádně povzdechnout, jeho ústa byla na jejích a její stehna se instinktivně rozevřela. Cítila jeho prsty, škádlil ji a dráždil. Věděla, že se jí chce i nadále dotýkat, aby ji přiměl přijít touto cestou, ale ona potřebovala, aby se do ní ponořil. Její ruce se obtočily kolem jeho penisu a cítila, jak se jeho hlava leskla semenem.
„Potřebuju tě v sobě," zalapala po dechu, když zlomili polibek, a rukou ho pomalu dráždila. „Prosím, nenech mě čekat."
Snape se podíval na Hermionu. Rty zarudlé od líbání, tvář vlhkou od potu. Jejich dech byl rychlý a mělký. Chtěl ji tak moc, že tomu sám nemohl ani uvěřit. Už zašel tak daleko – každopádně byl odsouzeným mužem. Přikývl a její ruka ho zavedla do středu.
Když do ní vstoupil, byla tak horká a hladká, její stěny obklopovaly jeho penis útulným a příjemným pocitem domova. Hermiona vydala tichý zvuk na půli cesty mezi sténáním a fňukáním a Snape viděl, že její oči jsou pevně zavřené.
„Ubližuji ti?"
„Ne," odpověděla Hermiona, vyklenula záda a zatlačila jeho penis hlouběji. „Cítím se tak dobře."
Její boky se začaly chvět, jak Snape pomalu tlačil vzhůru. Tiše sténala, jak se centimetr po centimetru sunul hlouběji. Když v ní byl zcela ponořen, pomalu se stáhl a zasunul zpět.
„Ach! Udělej to ještě jednou," Hermiona zasténala, chytila ho za pas a naléhala, aby ten pohyb udělal znova. Oči měla stále zavřené a Snape si dovolil zírat na její jemnou tvář a odzbrojující upřímnost. Divoké vlasy měla pod sebou rozcuchané jako kudrnatou přikrývku a Snape si uvědomil, že ještě nikdy neviděl, nikoho tak přitažlivého jako v této chvíli byla Hermiona Grangerová.
„Otevři oči," požadoval Snape.
Hermiona pomalu otevřela oči a ucítila, na hrudi zvláštní třepotání. Snapeův obličej byl jen pár centimetrů od ní. Bledé tváře měl zbarvené do růžova, zblízka viděla délku jeho černých řas a nepatrně pootevřená ústa. Z toho pohledu jí vyschlo v ústech.
„Rychleji," zavrčela Hermiona a její boky se snažily zvýšit tempo. Snape, opřený o lokty, se naklonil dopředu a než se stáhnul, vtiskl jí do koutku úst polibek.
„Nespěchej," zašeptal Snape medovým tónem. „Chci, aby si tomu dala čas. Až se dostaneš na konec, bude to totiž mnohem lepší."
Hermiona omdlévala a měla pocit, že padá časem. Cítila, jak se celé její tělo rozpouští a vsakuje se do matrace pod ní. Měla vůbec někdy v životě tak něžný sex?
Milování s Ronem bylo zábavné a docela nepříjemné. Ale užívali si to a nasmáli se u toho. Ale teď? V objetí a ve vášnivém pohledu Severuse Snapea, si Hermiona uvědomila, co jí celé ty roky chybělo.
Nesdíleli pouze duševní spojení, stejně tak sdíleli i to fyzické. Cítil se dobře a dotýkal se jí všemi způsoby, po kterých toužila. Necítila se nesměle, když se jí dotýkal, cítila jen spalující potřebu.
Snape, jehož pozornost se vždy soustředila na lektvary, které vyrobil, nebo kouzla, která vytvořil, tak nyní veškerou svou intenzivní kontrolu obrátil na Hermionu a ona se díky tomu poprvé od chvíle kdy upadla do jeho postele, cítila v rozpacích.
Mírně otočila obličej a zasténala, když Snapeův penis stále klouzal do ní a ven. Současně co jí šukal, tak jeho konečky prstů škádlili její klitoris.
„Neopovažuj se ode mě odvracet zrak," zaklel Snape. Pokračoval ve svém škádlení, tvrdě a neúprosně.
Hermiona cítila, jak se její upřený pohled vrací na Snapeovu přihlížející tvář. Projel jí záchvěv zakázaného potěšení. Lehce se zaklonil a stočil její upřený pohled na místo, kde byli spojeni.
„Podívej se na tohle," pokračoval Snape a donutil ji, aby sledovala, jak jeho růžovohlavý penis o zlomek vyklouzl, než se zasunul zpět do její promočené štěrbiny. Pohled byl natolik niterný a živý, že cítila, jak se celým jejím tělem projela vlna neočekávaného potěšení.
„Tohle je to, co potřebuješ," zavrčel nad ní Snape. „Muže. Ne nějakého chlapce s prázdnou hlavou. Potřebuješ muže, který by tě pořádně ošukal."
„Ano," Hermiona zasténala, protože věděla, že to, co říká, je pravda. Hlava jí klesla dozadu, ale její pohled stále sledoval jeho.
„Ano," zavrčel rozkošným, syčivým šepotem. „Chci se dívat, na tvůj obličej, jak mi podojíš ptáka."
Tato nemravná, nádherně špinavá slova přicházela od Snapea a s Hermionou to dělalo nevídané věci. Šukal ji, ředitel ji šukal a chtěl vidět její reakci. Jeho tělo bylo napnuté, připravené a Hermiona cítila, jak se jí začínají třást stehna, jak se jeho penis pohyboval dovnitř a ven z jejího promočeného klína.
„Ano! Ach, Bože, ano!"
Sténal, vydával tiché zavrčení, když ji nemilosrdně šukal. Vzrušení bylo nesnesitelné. Pohled jak se její ňadra odrážejí při každém jeho úderu, v něm vyvolával pocit opojnosti. Rty měla pootevřené a svírala mu boky jako o život, mlčky ho nutila, aby do ní vrazil hlouběji.
„Chci se dívat, jak se pode mnou třeseš, Hermiono."
Nepatrně vytáhl písmeno „e" v jejím jméně, což znělo jako lákavé syčení. Zvuk jejího jména na jeho rtech bylo tím, posledním. Už by se neudržela, i kdyby se o to pokusila. A on to věděl.
„To je ono," zavrčel na ni a ani na okamžik z ní nespustil oči. „Přijď pro mě."
A ona to udělala.
Vykřikla a pohltila jí jedna vlna potěšení za druhou. Vše zhaslo, obklopovala ji tma, a jen si ho přitáhla k sobě a spojila jejich rty, zatímco jeho penis stále do ní zajížděl. Následoval ji o chvíli později. Přerušili polibek, silně zasténal, jak se v ní uvolnil.
Hermiona se zachvěla potěšením, jak se do ní vyprázdnil. Jejich pohled se nikdy nezlomil, a když skončil, Hermiona zahlédla v koutku jeho levého oka slzu.
Zhroutil se jí do krku, častoval ji polibky a tiskl k sobě. Byla v jeho pevném objetí a cítila tlukot jeho srdce a přerývaný dech. Najednou cítila i ona, jak se jí slzy hrnou do očí a tak je nechala tiše kanout.
Bylo brzy ráno, když se probudili, stále zamotaní jeden druhému do náručí. Jako první promluvila Hermiona, oči vytřeštěné a nejistě upřené na nahého, ospalého Snapea po boku. Byl otočen směrem k ní, ale oči měl zavřené a zarazilo ji, jak klidně takhle vypadá.
„Severusi?" Zkusila vyslovit jeho jméno, líbilo se jí, jak to zní.
Natáhla ruku a odhrnula mu z tváře pramínek tmavých vlasů. Lehce se pohnul, ale oči měl stále zavřené.
„Hmm?"
„Vím, že jsem řekla, že chci jen jednu noc," přiznala si Hermiona s úzkostí. „Ale myslím, že jsem se unáhlila."
„Ach?"
„Ano," řekla Hermiona a její hlas byl sotva slyšet. „Myslím, že bych chtěla ještě několik takových nocí."
Snape stále neotevřel oči, ale natáhl se a přitáhl si ji pevně k sobě. Vtiskl jí polibek na špičku nosu a ona se k němu přitulila.
„Takovým podmínkám se mohu přizpůsobit."
Hermiona cítila, jak jejím tělem prochází hlasitý smích, ale mírnila ho. Nechtěla ho vyděsit hned po ránu šíleným smíchem.
„A když si užijeme noci, možná se z nich stanou dny," Hermiona se k němu přitiskla čelem. Bylo snadné s ním mluvit, když mu neviděla do tváře. „A možná už nebudeme muset v sobě všechno potlačovat. Prostě... budeme."
Snape nic neřekl a s pocitem naprostého zničení Hermiona vzhlédla a viděla, jak se na ni s úsměvem dívá. Úleva a zmatek ji zaplavily najednou. „Co se tak šklebíš?"
„Jsem jen v šoku," odpověděl Snape pobaveně. „Zrovna mě totiž napadlo, že Longbottom konečně udělal něco správně."
Hermiona se překvapeně zasmála a dovolila Snapeovi, aby ji vtáhl do ranního polibku s něžným příslibem. Jejich ruce a nohy se znovu zamotaly a Snape se s ní brzy poté miloval v ranním slunci.
Jak se ukázalo, Hermiona Grangerová byla nakonec se svými pocity naprosto spokojená.