Vzbudím se kvůli křiku. Zvažuji, že ten hlas zní žensky a jediná žena se kterou se více bavím je Eleanor. Jo, už mi to došlo. Harryho paže mě pevně svírají a já pomalu otevřu oči. On je už určitě vzhůru. Zvednu zrak k Eleanor stojící ve dveřích. Je oblečená, jako by se chystala jít někam ven. Pak si náhle vzpomenu- dnes jsem měl s Eleanor mluvit o mně a o Harrym. Přišla si promluvit a teď vidí tohle.
„TY JEDEN BUZERANTE! JAK SE OPOVAŽUJEŠ SPÁT S MÝM KLUKEM!" její hlas ničí moje uši už tak brzo ráno. Cítím ve mně kvůli jejím slovům vybouchnout vztek. Tak mi říkali. Dokonce jsem tak řekl i Harrymu, když jsem byl naštvaný, ale už nikdy. Už nic takového.
„Neopovažuj se nazývat ho buzerantem," vychrlím na ni předtím, než se otočím Harrymu a řeknu klidnějším hlasem. „Vezmi si svoje oblečení. Přijdu k tobě kolem oběda. Tohle musím zvládnout."
Harry na sebe natáhne kalhoty a tričko nad nasupeným pohledem Eleanor. Taky na sebe něco hodím, ať s ní nediskutuju jen ve spodním prádle. Než Harry odejde, zastaví se, aby se mnou potichu prohodil řeč.
„Co to děláš, Boo?" zašeptá mi do ucha. Stojíme u sebe tak blízko, že to rozhodně kamarádské není.
„Osvobozuju nás," odpovím usměvavě. Vím, že to je to, co chci a musím udělat. Je to správná věc. Mám v plánu se plně odprostit od své minulosti. Chci se celý ponořit do Harryho. Nic z těchto hovadin ve svém životě nechci.
„Jsi úžasný," řekne Harry s širokým, zářivým úsměvem. Bez nějakého rozmýšlení mi dá rychlý polibek na čelo. Nechá mě tam stát, když si odnese i svůj kovbojský klobouk. Pokýve na Eleanor hlavou s úšklebkem. Ví, že to on je vítěz.
„Spal- spal jsi s ním? Spal jsi s dalším chlapem? zeptá se Eleanor překvapeně, když tam zůstaneme jen sami dva.
„Jenom jsme se líbali," opravím. „No, ale bylo toho víc. Jeho jazyk byl až v mém krku a jeho ruce-"
„Jsi kus odpadu, Tomlinsone!" zakřičí a pak do mě vší silou strčí. Zavrávorám, ale ona není tak silná, aby mě mohla zničit.
„Jsem, kdo jsem, El! A taky, pokud sis to neuvědomila, tohle je rozchod. Je konec. Mám rád Harryho."
„Jsi jen zničený! Já tě můžu napravit!"
„Nejsem, ty jsi totiž šílená! Jsem gay a Harry mě učí to přijmout!"
„Škodí ti! Celá tato místnost je poškozená!" Eleanor nasupeně přechází po pokoji. „Vy dva jste se líbali na této posteli?"
„Ano. Jednou předtím, než jsme spolu chodili a potom minulou noc."
„Jsi nemocný. Vždycky jsem chtěla jenom tebe, Lou, ale ty chceš ho."
Eleanor otevře šuplík nočního stolku. Jsem zmatený, když vytáhne balíček sirek, kterými si někdy zapaluju svíčky.
„Co to zatraceně děláš?"
„Tato místnost je pohlcena tvojí nemocí," odpoví ostře. „Začínáme znovu."
„Jsi šílená!" zvolám a vím, že minimálně teď určitě je. Chová se nenormálně a je to vše kvůli tomu, čemu byla učená ještě jako dítě. Nikdy neslyšela o základních lidských hodnotách, jako je třeba rovnost.
Na chvilku vypnu, když přemýším nad její výchovou. Chtěl bych vrátit čas a něco s tím udělat, ale to nejde. A teď si uvědomuju, co udělala.
Zapálila moje přikrývky.
Vulgární slova vyklouznou z mé pusy, když vystřelím z místnosti, v úmyslu najít hasicí přístroj. Kouřové detektory už skoro nezvládají nápor dýmu, který se line místností. Jeden spatřím za pokladnou v hlavní místnosti. Uchopím ho a utíkám zpět do mého pokoje. Eleanor zapálila více sirek a poházela je po místnosti a ta se naplňuje kouřem. Hasicí přístroj to nezvládá, ohně je příliš mnoho, a tak hašení není efektivní. Hodím ho na zem. Eleanor vyběhne kolem mě pryč z místnosti. Huláká nějaké fráze o mé nápravě terapii, ale vůbec ji neposlouchám.
Vím, že bych se měl sebrat a vypadnout, ale mám v té místnosti nějaké potřebné věci. Začnu se plazit po podlaze a hledat. Moje postel je už pohlcená plameny a horko mě pálí do očí, takže je kryju, jak to jen jde. Natáhnu se pro svůj mobil a peněženku. Už jsou úplně vřelé a pálí mi ruce, ale nepouštím je. Pochybuju, že můj telefon bude ještě fungovat, ale za pokus to stojí. Nemám tolik peněz, abych ho nahradil. Moje dýchání je těžší a rychlejší. Cítím se, jako bych už skoro neměl kyslík. Otočím se a chystám se proběhnout ke dveřím.
Kouř naplňuje moje plíce. Zakašlu a z kouře začnu i slzet. Sotva vidím před sebe. Cítím, jak moje tělo selhává. Naštěstí je to jen malá místnost. Na něco šlápnu a pak vyběhnu z pokoje. Na zemi si všimnu kovbojského klobouku, který mi Harry půjčil. Je to poslední věc kterou si vezmu. Pak se ocitnu v chodbě. Zhluboka se nadechnu čistého vzduchu a dál běžím ke dveřím. Vstoupím do hlavní místnosti a bolest mojí hlavy je nesnesitelná. Přes okna vidím ven, ale moje plíce, oči a hlava se ozývají několika typy bolestí. Moje vidění začíná být mlhavé, protože se kouř šíří dál.
Cítím, jak padám na zem a periferně zaregistruju, jak ke mně zrovna někdo běží.
Upadnu do bezvědomí.