„M- můj názor na mudly?" zeptal se překvapeně a zároveň trochu vystrašeně.
„J- já p- promiň neměla jsem se ptát- " začala jsem, ale on mě přerušil.
„Ne nevadí, jen si první kdo se mě na to ptá" řekl s mírným úsměvem.
"Jak to?" zeptala jsem se udiveně.
„Nikoho můj názor nikdy nezajímal, teda dřív vlastně jo, Siriuse" řekl a smutně se na mě podíval.
Nevím co mě to popadlo, ale nenapadlo mě nic jiného než ho obejmout. Nejdřív byl zaskočený a já se chtěla odtáhnout, ale pak mi objetí opětoval.
„Podle mě jsou někteří mudlové stejně dobří kouzelníci jako my" řekl s mírným úsměvem když se odtáhl.
„To si myslím taky" řekla jsem mu a on se rozzářil.
„Aspoň nejsem jediný čistokrevný co si to myslí" zasmál se a já s ním.
Strávili jsme tam asi dvě hodiny a celou dobu si povídali a smáli se. Je s ním vážně legrace. Cítím jak na mě pomalu doléhá únava.
„Promiň jsem unavená, už půjdu" řekla jsem s úsměvem a vstala.
„Počkej, doprovodím tě" řekl taky s úsměvem.
Tak jsme vyrazili k nebelvírské věži.
„Díky že jsi mě doprovodil" řekla jsem mu s úsměvem.
„Nemáš za co, snad se ještě potkáme" řekl mi a úsměv se mu rozšířil.
Ještě jsme si popřáli dobrou noc a on vyrazil na svou kolej. Já vešla do společenky a rovnou zamířila do ložnice.
Potichu jsem vešla, vzala si pyžamo, potichu se převlékla abych nevzbudila holky a lehla si do postele.
Usínala jsem s myšlenkou na dnešní večer.
------------------------------------------------------
Čaute :D
Máte tu další kapitolu, nahoře máte naši Isabelu.
Doufám že se dnešní kapitola líbila, názory a tak prosím do komentářů, děkuju :)
Vaše Nat ;)