Do školy jdu jako mrtvola.Doslova.V noci jsem prospala maximálně čtyři hodiny.Nevím,jestli to bylo kvůli mým myšlenkám,kterých jsem měla v hlavě tunu(ještě teď jich v hlavě dost mám) a nebo,že jsem si "náhodou" na internetě našla knihu,jejíž děj byl - až na pár maličkostí - stejný,jako můj dosavadní život.Za noc jsem jí přečetla celou a skončilo to tak,že se hlavní hrdinka s jejím amantem už v životě neviděli.
Procházím přes areál školy s hlavou svěšenou a očima zabodnutýma k zemi.Nechci se podívat k lavičce,protože pokud tam stojí a kouří ty své cigarety,nechci ho vidět.Nedokázala bych s ním udržet žádný oční kontakt.
Začíná mi pobolívat trochu hlava,když vycházím schody.Mé kruhy pod očima jsem zkusila zamaskovat korektorem,ale nevím,jestli to nějak zafungovalo.Své vlasy mám stáhnuté do vysokého culíku a dneska jsem se rozhodla jen pro černé džíny,šedé triko s kapsičkou na prsu a tenisky.Přes sebe jsem si hodila ještě černou zapínací mikinu,ale tu si hned sundám,jakmile dojdu ke skříňce,kterou otevřu.
Vezmu si ze skříně potřebné učebnice a zavřu jí.Svojí hlavu si o ní hned opřu.Studený kov mi začne chladit čelo a mě to začíná uklidňovat.Musím vypadat jako blázen.
"Někdo nám vstal z postele špatnou nohou."ozve se za mnou.Musím tomu člověku v duchu poděkovat protože bych asi jinak usnula ve stoje.Dá se vůbec usnout ve stoje?
"Jo."otočím se a spatřím Sammyho s jeho věrným společníkem Carterem.Někdy mi příjde,že je Carter takový jeho ocásek.
"Špatné sny?"optá se mě.Vypadá ustaraně,zatímco se Carter nepřítomně rozhlíží po chodbě.
"Možná."pokrčím rameny,"potřebuješ něco nebo tak?"
"Cože?Ne,jen jsem tě viděl,jak jdeš do školy.Ani ses na nás nepodívala.Becca za tebou chtěla jít.Ale nakonec jsem šel já.I když jsem měl trochu strach,aby mě Dallas potom neseřval,že mu lezu do zelí."uchechtne se,ale jeho úsměv hned zase zmizí.Přepadne mě divný pocit při zmínce jeho jména.
"To jsi hodný."pousměju se a podívám se na Cartera,který se z rozhlížení po chodbě,zaměřil na náš rozhovor.
"A já jsem tu,protože mi baví lézt Sammymu do prdelky."usměje se.Zasměji se,když mu dá Sammy malou pěstí do ramene.Carter opravdu umí rozesmát."Ale samozřejmě jsem taky potřeboval vědět,co s tebou je.Jsem přece tvůj bff."
"A to jsi vzal jako kde?"Sammy se na něj podívá.
"A nejsem?"zeptá se mě Carter.Jejich pohledy spočinou na mě,ale já je v tu dobu neposlouchám.Ani se na ně nedívám,protože se zrovna stalo to,co jsem nechtěla.Vešel do školy a hned jak mě spatřil,vznikl z toho oční kontakt.Nedokážu vyčíst z jeho obličeje to,jak se asi cítí.V podstatě jako vždy.Oba kluci přede mnou se otočí mým směrem kam koukám a hned jak to udělají,Cameron se otočí a zmizí v davu.
"Ou."jako první se ozve Carter s pohledem stále upřeným na místě,kde před tím stál Cameron.Sammy se na mě lítostivě dívá a já se radši dívám na své boty."Buď se něco stalo mezi vámi nebo potřeboval nutně na záchod a tak za tebou příjde za chvilku."
Podívám se na ty dva.Sammy Cartera právě vraždí pohledem a v hlavě ho nejspíš fackuje.
"Okej,sorry."zvedne ruce v obranné gesto.Dá mi poslední pohled,kdy se na mě pousměje a zmizí.
"Udělal ti něco?"zeptá se mě.
Mlčím,už z mého pohledu je poznat,že jsme se pohádali.Sammy se dlouze nadechne,aby nezačal nadávat.
"Potkali jsme Shawna."řeknu jednoduše.
"Mendese?"zeptá se.V jeho hlase jde poznat,že se hodně diví.
"Asi jo."kývnu.
"Shawn se zmínil o něčem,o čem neměl a tak se Camerom nasral a taky ti řekl něco,co neměl."řekne a já kývnu.Než stihne říct cokoliv jiného,objeví se u nás Becca."Uvidíme se."Řekne ještě,nenápadně mě pohladí po odhaleném rameni a odejde.
"Takže si pomalu nabrnkáváš Sammyho?"Becca se škádlivě usměje.
"Cože?Ne!"
"Dobře,dobře.Netrojči hned."uchechtne se,ale pak zvážní,"co se stalo?"
"Pohádali jsme se."pokrčím rameny.
"Jenom pohádali?Myslela jsem,že mi řekneš o čem nebo tak něco."naléhá.Naštěstí mě od tohohle výslechu zachrání zvonek.
"Už musím jít."řeknu a obejdu jí,směr učebna francouzštiny.
"Já to z tebe nebo z něj stejně dostanu!"slyším jí ještě za sebou,ale to už zatáčím do třídy,která se začíná plnit.Když si to tak vezmu,tak ani neznám pořádně jménem ty,co sem se mnou chodí.Je tu nějaká Cara,možná Matt,ale jinak mi všechna jména vypadla.Oni stejnak taky neví moje jméno a já jim ho cpát nehodlám.Jen je to pěkně trapný,když mě učitel k někomu přesadí do dvojice na rozhovor.
Mám pocit,že se na mě nějaké holky podívaly a věnovaly mi nechápavé pohledy.Nejspíš proto,že vypadám dneska hrozně a unaveně.
Zasednu do lavice a zkontroluji si mobil.Jako kdybych čekala zprávu od Camerona,ale jediné,co na mě vykoukne,je gesto na zamykání obrazovky.Mobil si schovám do kapsy a rozhlédnu se po třídě.Všimnu si nové blonďaté dívky,která sedí ve druhé lavici u dveří.Okolo sebe má spostu dívek,takže jí nejspíš už znají.I kluci z ní nemohou spustit oči a já se jim nedivím.Je krásná.Blonďaté vlasy,které má stahnuté do dvou drdůlku po stranách hlavy,hnědé oči a plné rty,které má přetřené červenou rtěnkou.Když se zasměje,ukáže své rovné bílé zuby.Prostě holka,kterou by si přál každý kluk a každá holka,včetně mě,jí závidí její krásu.
Z obdivování jejího účesu mě vyruší učitel,který vchází do třídy.V ruce drží desky s papíry a já už teď běduju nad tím,že jsem tomu učení na test,nevěnovala aspoň víc času.
"Dobrý den třído,"pozdraví nás učitel a my se posadíme zpátky na židle,"a taky vítám zpět naší bývalou studentku Olivii Mendes."
Myslím,že kdybych zrovna pila,tak to všechno vyprsknu na kluka sedícího přede mnou.OLIVIA?!MENDES?!
Přemýšlím,jestli to není nějaká shoda jmén nebo jen náhoda,ale obojí je nejspíš naprostá blbost,když nám při představení sebe řekne,že má bratra Shawna.
Jak už jsem pochopila,většina lidí už jí tu zná,dokonce i učitelé.Takže to znamená,že sem musela chodit.Ale proč odešla?
Takže to je TA Olivia?Myslím,že jsem teď ztratila veškeré sebevědomí,co jsem měla.Navíc jsem nepochytila vůbec nic z toho,co o sobě řekla,protože jsem celou dobu přemýšlela o něčem jiném.Jediné,co jsem pochytila bylo to,že chodí do třídy s Beccou.
"Dobře,děkuji."usměje se na ní,což mě taky celkem překvapí,protože tento chlap je typ učitele,který se neusmívá vůbec nad ničím a nad nikým.Olivia se posadí a usměje se."Protože dnes máme psát písemku,ale slečna Mendes sem zrovna nastoupila,odkládám test na čtvrtek."
Vduchu jí za to poděkuji,ale stejně z ní nemám dobrý pocit.
***
Když skončí poslední hodina,zabalím si věci a vyjdu ze třídy.Jak jsem zjistila,Lauren není ve škole.Nejspíš proto,jsem nedostala žádný trest nebo jsem nebyla seřvána za to,že mluvím při hodině.
V klidu si to mířím po schodech dolů a v tu chvíli,když došlápnu na pevnou zem a zamířím směrem do chodby,si přeji,aby tu byl jiný východ.Jenže není.Stojí u skříňky.S ní.On sám si nejspíš neuvědomuje,jak blízko u ní stojí.Pár centimetrů,možná milimetrů?Dokonce je jednou rukou opřený o skřínky nad její hlavou a oba se něčemu smějí.
Takhle se vždycky díval na mě.
Pořádně se nadechnu,abych neomdlela nebo se nerozbrečela a vydám se se sklopenou hlavou ke skříňce.Nenápadně je obejdu,doufajíce,že si mě ani jeden nevšimne,což se mi povede.S roztřesenýma rukama do skříňky začnu vkládat učebnice a vezmu si tašku i s mikinou.
"Ahoj."uslyším vedle sebe.Poznala bych jí,i kdybych byla slepá jenom podle hlasu.Takový sametový,ale uštěpačný a pisklavý zároveň.Pevně zavřu oči a potichu vydechnu,než zavřu skřínku.Oči nechávám přilepené na skříňce,protože periferním viděním můžu zahlédnout Camerona stojícího vedle ní.Bohužel nerozeznám to,co se mu odráží v obličeji a jak se tváří.
"Čau."řeknu.Je v tom cítit ten silný nezájem.
"Ty se mnou chodíš na frájinu,že jo?"zeptá se mě.Neradši bych odešla,ale já se jako největší frajer usměji a otočím se na ty dva.
"Jo."kouknu se jí do jejích hnědých očích.
"Umíš dobře francouzsky..ehm?"nejspíš by pokračovala v přemýšlení o tom,jak se jmenuju,kdyby jí ten vedle ní nepřerušil.
"Nicolette."řekne.Stočím svůj pohled na něj a nepatrně se zamračím.Snaží se zůstat klidný,vyrovnaný a snaží se si dokazovat,že s ním moje přítomnost nic nedělá.Dívá se na mě stejně jako já na něj.Akorát on vypadá víc zraněně,než já.
"Vy se znáte?"Olivia na nás začne ukazovat prstem.Dřív,než stihnu odpovědět,že se známe víc,než si myslí,jen abych jí naštvala,to zkazí on.
"Jo.Je to moje-"zastaví se uprostřed věty a já polknu.V duchu ho prosím,ať nelže.Ať řekne pravdu.Ať řekne,že ke mě pořád něco cítí,i přes to,že je tu ona.Ať řekne,že i přes to,jaké city k ní možná choval v minulosti,už jsou pryč a patří už jen mě.Ať mi řekne,že mi nikdy nelhal,že jsem byla opravdu první holka,které řekl,že jsem krásná.Že jsem ta,která ho mění k lepšímu."-kamarádka."
Au.
Je to jako kdyby vám strčil ruku do hrudě,projel by kuží,všemy svaly a chytil vaše srdce do dlaně,které by vám vší silou vytrhl.Zatímco vy by jste pomalu umíraly,on by se s radostí usmíval a hodil vaše srdce do nejbližšího koše.
Tak takhle nějak se teď cítím.
Bez srdce.
"Oh.Já jsem Olivia,ráda tě poznám."natáhne ke mě ruku,které si vůbec nevšímám.
Koukám se na něj,jestli to myslel vážně.Ještě má malinkatou šanci na to,to zachránit.Říct,že si dělal srandu.Ale nemá se na to.Cítím,jak mi začne pálit v očích a já se v rychlosti otočím a odejdu.
"Nicolette!"slyším za sebou,ale neotočím se.Stejně za mnou nejde,tak proč se namáhat?
Někde jsem to četla.Že pokud vás váš přítel představí jiné holce jako kamarádku,je to konec.Už to s vámi nemyslí vážně.
Pohled Becca
"Nicolette?"zarazím se v půlce cesty,když mě málem srazí.Nic,nezastaví se a vyjde ven.Pohled přesunu na Camerona s Olivií.Vidím,jak se Cameron tváří.Uvědomil si,že to zase posral,zatímco Olivia absolutně nechápe.Je mi jasné,že pokud je tu ona,musí tu být i její bratr.Shawn Mendes.Dvě slova: Nenávidím ho.
Znám jí.Byla s Cameronem dva roky,než se odstěhovala.Cítil k ní naprosto to samé,jako k Nicolette.Dokonce jí miloval.Pokud se mu to,co cítil k Olivii vrátilo...
Oba je přejedu pohledem a zakroutím nad Cameronem hlavou,než se otočím a vyběhnu ze školy za účelem doběhnout Nicolette.Sice mám ještě odpoledku,ale na tu momentálně kašlu.
"Nicolette!"zakřičím,když sebíhám schody,při čemž si asi skoro dvakrát zlomím nohu.Neotočí se,takže se rozběhnu."No tak!To budeš ignorovat i mě?"Doběhnu jí a stoupnu si před ní,aby nemohla projít.
"Jen chci domů."řekne s pohledem upřeným na její nohy.
"Co řekl?"zeptám se jí a když mi neodpoví,zeptám se jí znova.
"Nic hroznýho."uchechtne se a podívá se na mě,oči má skleněné,"jen,že jsem jeho kamarádka."
"To určitě nemohl myslet vážně."řeknu.Jak moc jde poznat,že nechci,aby to,co mezi nimi sotva začalo,tak brzy skončilo?Jenom kvůli jedný blonďatý krávě.
"To těžko.Včera jsem se ho zeptala,jestli to byla další holka,co mu jen prošla postelí.Odpověděl mi,že ne,že byla vždycky něco víc."popotáhne,"lhal mi.Lhal mi,že jsem první,co ho změnila.Nejsem.A teď,když má u sebe tu,která ho kdysi dělala štastným ještě dřív,než jsem ho stihla poznat,na mě pomalu,ale jistě začíná kašlat."
"Nicolette...."přijdu k ní a obejmují.
"Ani za mnou teď nejde a nesnaží se mi omluvit,jako vždycky."vydechne mi do hrudě.
"Neboj,určitě to nemyslel vážně.Třeba jenom-"nestihnu to dokončit,protože se ode mně odtáhne.
"Měla jsi pravdu.Všichni jste měli."promluví a já se na ní nechápavě podívám,"neměla jsem si s ním nic začínat.Měla jsem si najít někoho,kdo je mi víc podobný.Jenže já se nechala zmást."Pokroutí nad sebou hlavou,"Omlouvám se.Příště vás poslechnu."Dořekne to a obejde mě.
"Ne!"otočím se a sleduju,jak se zastaví zádama ke mě,"neměli jsme pravdu.Myslela jsem,že ano,ale bylo vidět,že tě má opravdu rád a že si tě váží.Byl víc usměvavější,dokonce i míň kouřil.Jenom protože si to sem nakráčí Olivia neznamená,že k tobě už nic necítí.Bojuj pro něj."Snažím se jí přemluvit,že to nemusí skončit.
"Kdyby mě měl pořád rád,tak to před ní řekne.Ne,že řekne,že jsem jeho kamarádka a nechá to tak."slyším jí,"asi to nemá cenu."
A s tímto se zase rozejde.Už se jí ale nesnažím nijak zastavit.
Shrneme si to.
Cameron je jeden z tich potetovaných frajírků,kterému za týden projde postelí aspoň 15 holek.Pak se tu objeví Nicolette,která mu jako jedna z mála odporuje,což ho nejspíš zaujme.Ani si s ním ještě nezačne a už je vidět,jak pro ní chce být jiný.Jak ta holka objevuje jeho skryté emoce,které jsem ani já,ani Lauren nebo Sammy nikdy nespatřili.Nejsou spolu ani měsíc a objeví se tu holka,ke které Cameron cítil to samé.
A kvůli ní má být konec?
Kvůli holce,která se odstěhovala a přestala ho konaktovat?
To je Cameron tak blbej a myslí si,že si spolu zase začnou?
Zřejmě ano a toho se bojím.
Pohled Nicolette
Příjdu domů a děkuji bohu,že není doma táta,protože kdyby mě teď viděl,nejspíš by si na mě posvítil a pak by osobně dojel do školy a...Co já vím?Zmlátil ho?
Lidé,co šli kolem mě na mě koukali jako na blázna.Jako kdyby nikdy neviděli ubrečenou holku se zlomeným srdcem a rozmazanou řasenkou po celém obličeji.
Mezitím,co si zkouším smýt řasenku z tváří promítám si dnešní den.Bylo to pár týdnů,možná reaguji až moc přehnaně.Ale kdo by takhle nereagoval?
I když se s tou holkou už rozešel(nebo ona s ním,co já vím?),nezapomněl na ní a když se mu vrátila,určitě s ní bude chtít být znovu.Vlastně bychu to neměla mít za zlé.Stará láska nikdy nezrezaví.
Převléknu se do tepláků a vytahaného trika.Udělám si drdol a snažím se na něho už nemyslet,abych se zase nerozbrečela.Sice to jde těžce,ale zvládám to.Sedám si k televizi s upečenou pizzou na talíři a na Netflixu si pustím The Walking Dead celé od začátku.
Zrovna jsem uprostřed druhého dílu,když někdo zazvoní,což jsem vůbec nečekala.Kdybych měla spočítat procenta,jak moc doufám,aby to byl Cameron,nejspíš bych se nedopočítala.Dojdu ke dveřím a vydechnu,než je otevřu.
"Cartere?"
____________________________________
Ano,klidně mi napište,jak moc jsem zlá a jak moc jsem vás naštvala. （＞ｙ＜）
#Camolette nebo #Calivia ?? (^.^)
Btw. Užijte si to zítra ve škole,protože já nejdu ͡° ͜ʖ ͡°
Lots of love,
Maky❤