I only want you

Rozhovor s matkou

Přišla doktorka a když uviděla Kačku, tak se zhrozila. Nejdřív jsem nechápal co se děje, proč se tak tváří, ale potom když jsem viděl jak je Kačka bílá, už jsem se tak nedivil. Byla opravdu hoodně bílá neříkám to rád, ale vypadala jako by každou chvíli měla umřít.
Doktorka: Kači!? Panebože ty vypadáš zlato!
Kačka: A ještě hůř mi je než vypadám, to mi věřte!
Doktorka: Změřím ti teplotu!
Kačka: Dobře.
Doktorka: No máš hodně vysokou teplotu! Máš 40,5!
Kačka: Děláte si srandu paní doktorko?
Doktorka: Bohužel nedělám Káťo. To znamená, že ti musíme dát kapačky, ale....
Kačka: Ale já nemohu mít kapačky!!!
Doktorka: Neboj nebude v nich ta látka na kterou jseš alergická!
Kačka: Dobře. Asi bych si ráda odpočinula.
Doktorka: Dobře, Kubo asi taky pojď ať má klid.
Kuba: Fajn, lásko potom příjdu.
Dal jsem Kačce pusu na čelo a šli jsme s paní doktorkou pryč. Pak jsem se šel podívat na Kačku přes sklo, als už spala. Je tak roztomilá, když spí. Když jsen se tak na Kačku díval začaly se mi hlavou probíhat divné myšlenky. Co když o ní přijdu? O to jediné co mám! Co když už semnou nebude chtít být? Co bude bez ní dělat? Já asi skončím na práškách! Tyto myšlenky mi totiž probíhají hlavou dobrých pár dní. Proč zrovna Káťa? Začal jsem brečet, ale potom mi sestřička řekla, že musím jít pryč, protože bude vizita. Tak jsem šel před nemocnici, sedl jsem si na lavičku a brečel a přemýšlel. Díval jsem se do jednoho místa a najednoj se mi tam mlžila osoba. Přibližovala se pomalým krokem ke mě a furt blíž a blíž a blíž a už se mi začala formovat tvář. Už jsem jí viděl, panebože ona opravdu přijela to snad né! Asi někomu z vás dochází, že je to moje matka. Přišla ke mě řekla mi "ahoj" a sedla si vedle mě. Chvilki na mě koukala jako na totálního debila, ale potom se mě zeptala.
Matka: Co sa stalo Kubi?
Kuba: To tě to opravdu zajímá jo?
Matka: Kubi, i přes to že sa hádáme, porad jseš môj syn a já bych chcela vedět co ťa trápí!
Kuba: Kačka mě trápí, chápeš?
Začal jsem brečet a měl jsem na ni zlost! Nikdy se o mě tak nějak nezajímala a teď se bude pořád vyptávat a co mi je a co mě trápí a co se děje a blá blá blá. Nikdy jsem si to o ní nemyslel, naopak vždycky jsem jí kě rád jenom asi posledních 5 let je fakt na přesdržku! Jako co ju to vůbec zajímá doprdele? Mě jde hlavně jenom a jenom o Káťu! A nějaká moje maminka je mi velkem dooost ukradená!
Matka: To je ta tvoja priatelka?
Kuba: Jo, to je moje přítelkyně! A co tě to vůnec zajímá?
Matka: Kubi? Prečo vôbec nehovoríš po slovensky?
Kuba: Slovenština mi připadá trapná a bezcitná. A už jenom kvůli Kačce. Mami ty se chováš jako kdyby jsi nikdy nebyla zamilovaná. Nechápu proč! Proč? Proč jseš teďkom taková?
Matka: Ako aká?
Kuba: Sprostá, bezcitná, a vůbec jako kdyby si neměla srdce a já tě vůbec nezajímal!
Matka: Ále tak to vôbec není zlatko!
Kuba: Nelži. A vůbec co tu děláš? Co tu chceš?
Matka: Idu za tou doktorkou, kvôli těm tvoum plícím.
Kuba: Áha, doufám že mi to dovolíš!
Matka: No, víš zlatko ma vôbec nejďe o tu tvoju priatelku takže to zameitnu.
Kuba: To mi neuděláš!
***********************************
Doufám, že se kapitola líbí:) jinak děkuju, děkuju a děkuju za votes, přečtení no prostě za všechno! Jste úžasní!!!!:-* I love youuu;)))
Natka:)❤