Dobré ráno miláčku

16 1 0
                                    

Probudila jsem se z umělého spánku. Nejdříve jsem viděla docela zamlženě, potom jsem začala vidět více a oči mi začaly zaostřovat. Chvíli to trvalo a potom jsem nad sebou viděla docela dost zamlženě osobu a v ruce držel něco hodně velikýho, bylo to opravdu dost velikánský. Potom jsem zavřela oči a po té je otevřela, už jsem viděla krásně. Byl na někdo koho bych teda vůbec nečekala. Áno, byl to Kuba. Řekl svým nádherným pronikavým hlasem "Dobré ráno miláčku" odpověděla jsem mu "ahoj", protože mě hrozně bolela hlava a nechtělo se mi mluvit. Kuba viděl, že mi není úplně nejlépe a hned reahoval.!
Kuba: Lásko co ti je? Není ti dobře? Co tě bolí? Jak ti je?
Kačka: No, jen mě trochu bolí hlava, ale jinak je vše v pořádku.
Kuba: Mám radši zavolat doktora?
Kačka: Vše je v pořádku.
Kuba: No, víš Kači jak se tak na tebe dívám tak,..
Kačka: Tak co?
Kuba: Lásko, chvi pro tebe jen to nejlepší. A budu víc v klidu, když se na tebe doktor podívá.
Kačka: No dobře.
Pohled Kuby...
Kačka se mi moc nezdála, byla bílá jak stěna a vypadalo to jako kdyby každou chvíli se jí chtělo zvracet a já nevím co všechno. Chvilku jsem bloudil po tom mnohouličkovém špitálu až jsem našel doktorku. Byla až úplně vzadu chodby, na které jsem stál, nejspíše měla někam namířeno, proto jsem se jemně porozběhl a trošku na ní "zakřicel" takový to jako by mi šlo o život (samozdřejmě, že by to tak nebylo) "paní doktorko" doktorka se otočila a viděla mně. Zastavila se a počkala než jsem k ní došel. Když jsem k ní teda konečně došel zeptala se mě co se stalo.
Kuba: Paní doktorko, mě se ta Kačka vůbec nezdá. Je bílá jak stěna a prý ji bokí hlava!
Doktorka: Aha, dobře dojdu se na ní podívat. Je z cela možné, že ji mizerně bude ještě pár dní. Katka je totiž alergická na látku, která je v kapačkách. O tom jsme však nevěděli, protože jeji máma to prý zapoměla napsat do její karty. No jenomže Kačka dostala velkou dávku těchto kapaček a ještě dlouho se z toho bude "vzpamatovávat". Má to příznaky vzracení, zvýšené teploty, bolesti hlavy a břicha a může mít po nějakou dobu potíže s dýcháním.
Kuba: Paní doktorko? Mohl bych se vás na něco zeptat?
Doktorka: Samozdřejmě. Co máš na srdci?
Kuba: Kdy půjde asi Kačka domů?
Doktorka: Kubi, tak na tuto otázku opravdu neznám odpověď. Možná tu bude týden, možná čtrnáct dní, ale samozdřejmě nesmíme vynechat i variantu o tom, že to mouhou být měsíce. Kubo, Kačka je teď v hodbě vážném stavu a jediný co bude od tebe potřebovat je teď podpora a aby si byl s ní. A ještě bych se chtěla vrátit k té transplantaci. Doufám, že ti je jasné, že Kačka teď žádnou transplantaci podstoupit nemůže a nebude moct asi hodně dlouho, ale máme štěstí, že tato transplantace není tak důležitá a může samozdřejmě ještě dlouho počkat. No ale na otázku jak dlouho tu asi bude!? To opravdu nevím Kubi. Řeknu ti to takhle asi. Podle jejího stavu.
Kuba: Děkuji vám moc paní doktorko. Myslíte, že bych teď mohl jít za Kačkou?
Doktorka: Samozdřejmě, jen si zajdu pro nějaké papíry a příjdu za vámi abych se podívala na tu naši Kačku.
Kuba: Dobře, děkuji moc. Zatím Nashle
Doktorka: Nashle!
V pokoji...
Kačka: Prosímtě, kde si byl tak dlouho? Asi tak 40 minut?
Kuba: Promiň lásko, jaksi jsem se zakecal s doktorkou.
Kačka: A co ti tak pěkného povídala?
Kuba: O tvém stavu miláčku.
Kačka: A příjde teda?
Kuba: Jojo, za chvilku tu bude neboj!
***********************************
Ahojky! Tato část je trochu objemnější a teď těch objemnějších bude asi víc, protože tam bude hodně myšlení Kuby a ten má těch myšlenek teda požehnaně. Pak tu máme druhou věc a to je 500 přečtení! Jste úžasní!! Tot bych nikdy nečekala!! Moc vám děkuji! I za votes a prostě za všechno! Hmed se mi lépe píše:)
Mám vás ráda! Natka❤

I only want youKde žijí příběhy. Začni objevovat