Pohled Maty:
,,Odkud jsme to sakra chytli?" Zeptal jsem s ucpanym nosem a opět si do něj stříkl mořskou sůl. Tohle není normální.
Viki přišla do kuchyně s úplně červenýma očima a červeným nosem. Hned za ní byl Vita ze kterého nejspíš vyšel právě démon.
,,Maty, mě je hrozně." Vysmrkala se a napila se čaje který udělal Domča.
,,Nejsi jediná zlato." Ozval se Dominik který byl bledý jak stěna a chraptěl.
Raf spokojeně seděl u domči na gauči a lízal mu ruku. Jo pejsku, ty se máš.
Sáhl jsem Viki na čelo. Myslel jsem že mi upadne ruka.
,,Panebože. Kotě přines teploměr!" Křikl jsem na Dejzříčka. Ten se skurhanim vstal a šel do chodby.
Já jsem zatím přichystal čtyři paraleny. Sakra kde jsme tak onemocněli? Vita si ho ihned vzal a upadl na gauč.
,,Na." Přinesl Domča teploměr. Viki si ho dala pod paží a sedla si k Vitovi na gauč.
Věděl jsem že musím něco uvařit.... Ale nevěděl jsem co. Potom se ozvalo pípání. Zvedl jsem hlavu a Viki se podívala na teploměr.
,,39,2." Zakuckala a zvedla ho do vzduchu. Já jsem si povzdychl a přinesl paralen i jí. Viki potom podala teploměr Vitovi.
Ten měl 39,1.
,,Pusťte si nějaký film, já zatím něco uvařím." Řekl jsem a vytáhl hrnec. Domča si šel sednout k nim a zapil paralen.
,,Dokoukáme se na to Všichni Jsme Mrtví." Prohlásil Dominik a pustil to. Já jsem protočil oči a začal škrábat brambory.
,,Maty hodíš mi prosím tu mořskou sůl?!" Křikl Vita a napřáhl ruku jakože chytá.
Já ale však nejsem debil tak jsem mu jí nehodil ale vložil do dlaně. Děcka ještě roztáhli gauč a přinesli deky. Raf se na to všechno nechápavě díval a nakonec se uvelebil na Viki klíně
Chřipka zkurvená.
Pohled Káji:
Vzbudila jsem se, posadila, promnula si oči a rozhlídla se kolem sebe. Vedle mě ležel Sam, který měl ruku přes čelo. Chudák je pořád nemocný. Protáhla jsem se, zývla si a podívala se na gauč. Nikdo tam nebyl. Lili byla asi s Klárkou. Podívala jsem se na mobil. Je 9:00. Vypla jsem mobil a zalehla znova do postele. Otočila jsem se na Sama a přitulila se k němu.
„Mmmmm..."
„Promiň, lež dál Samí" Otočil se na mě a podíval se na mě.
„Koľko je?"
„Devět, ale Lili je asi už s Klárkou"
„Áno, vstáva takto pomerne vždy"
„Aha"
Vtom mi začal zvonit mobil. Sedla jsem si a vzala ho do ruky. Byl to Matyáš.
„Ano?" Řekla jsem a zývla si
„Hele...nechceš u Sama zůstat přes týden?"
„Co se stalo?"
„Tak trochu jsme všichni chytli asi chřipku" Řekl Dominik a zakašlal.
„Proboha, no tak jako jestli ti to nebude vadit"
„Máš pocit že tady potřebuju mít dalšího nemocného?"
„Ne, tak jo, příjdu si pro nějaké věci"
„Ok"
Vypla jsem mobil a podívala se na Sama. Opět měl ruku na čelu a měl otevřenou pusu.
„Ach Samí, jsi zase teplý" Řekla jsem hned po tom co jsem mu přiložila ruku na čelo
„Do frasa už!"
„Klid, to zvládneme, teď se prospi a já jdu za Lili"
„Kajka?"
„Ano?"
„Ďakujem za pomoc"
„To nic není"
Zavřela jsem dveře a sešla po schodech až do kuchyně. Klárka stála u plotny a Lili seděla na stole. Podívali si spolu.
„Ahoj"
„Ahoj..."
„Jsem Kája"
„Tak áno, a môžem ti hovoriť medvedík?" Tomu jsem se zasmála
„Jasně"
„Každý z nás má prezývku, vieš" Řekla Klárka a dál se věnovala vaření.
„Aha"
„Hele, kde je Samík?"
„Leží v posteli, Samíkovi nie je najlepšie" Řekla Klárka
„Aha"
Jen jsem se usmála. Vytáhla jsem dva jogurty a prášky. Vzala jsem dvě lžičky. Vytáhla jsem podnos a dala to na to. Ještě jsem tam dala dvě sklenky s pitím a vydala se na horu. Jestě jsem dala pusu Lili a pohladila jí po vlasech. Došla jsem do pokoje a otevřela dveře.
„Samí, tabletky a snídaně"
„No veď jo" Řekl a posadil se. Došla jsem k němu a položila to na postel. Postupně jsem mu podávala tabletky a on je zapíjel. Když si vzal všechny podíval se na mě. Jen jsem ho objala a dala mu pusu na líčko. Vím jak moc ho to musí trápit, hlavně když teď nemůže nic točit. Vím jak moc mu záleží na jeho fanoušcích, ale nemoc je hold nemoc. Vtom se rozrazili dveře a v nich se objevila Lili.
„IDEME DO AKVAPARKU!"
„A to kto povedal?"
„Klárka, pôjdete tiež, že?" Podívala se hlavně na Sama
„No ja neviem"
„Nie si na tom zas tak zle a predsa nenecháš svoju sesternicu na krku nám" Řekla Klárka, která se tam objevila
„No áno, veď idem"
„Áno!"
Klárka vzala Lili a odešli pryč. Podívala jsem se na Sama.
„Mohli by jsme jet tvým autem? Potřebuju se pak stavit ještě pro nějaké věci domů"
„Prečo?"
„Doma máme chřipku, a Maty nechce abych to chytla a tak mi řekl že mám zůstat tady"
„Ako na celý týždeň?"
„Jo, jako na celý týden"
„Uuuuuu, to sa mi páči"
„Hele, pořád platí pravidla a navíc pořád budu chodit do školy"
„No áno"
„Samo?" Byla to Klárka
„Mhm...?"
„Teta píše, že ak by sme boli takí dobrí a postrážili Lili cez týždeň, vraj tam budú dlhšie ako mysleli a Lilka má vraj prázdniny."
„A ja sa tu s ňou budem ťahať, že? Som chorý"
„Bude tu Matěj, nie furt ale má nejaký dabing, takže bude väčšinu týždni doma a s Kajkou nemáme zase toľko hodín"
„No dobré"
Klárka odešla a já se podívala na Sama. Usmála jsem se na něho a pohladila ho po líčku.
„Budeš tady mít mě"
„No áno, aspoň tak"
Sedla jsem si a opřela se o postel. Sam se šoupl víc ke mě a ulehl do postele. Začala jsem ho škrabkat ve vlasech a dívala se na jeho mobil. Projížděl tiktok a po většině na čem byl tak likoval. Tomu jsem se zasmála. Podíval se na mě.
„Čo sa deje?"
„Nic, jen jde vidět jak je máš rád"
„Taký jasný, veď vieš akú s tým musí mať prácu"
„Já vím, však dříve jsem dělala to stsjné, i teď občas udělám edit na někoho"
Kolem třetí jsme se potom zvedli a vydali do aut. Dojeli jsem k akvaparku a vydali se dovnitř. Došli jsme do šaten a kluci se šli převlíct. Já měla skříňku se Samem, Klárka s Matějem a Lili měla svojí. Když se kluci převlékli, vzali jsme si ručníky a vydali se do sprch. Celou dobu jsem šla se Samem za ruku. Pak jsme se rozloučili, každý vešli do sprch, odložili ručníky a zase se setkali. Chytla jsem Sama za ruku s táhla ho na tobogán. Lili běžela za náma. Klárka s Matějem šli taky, ale pomalu. Vyběhli jsme schody a já se podívala na Sama.
„Jedeme" Sam se posadil a já na něho. Chytl mě kolem pasu a odstrčil se. Začala jsem křičet a Sam se začal smát. Dojeli jsme dolů a začali se smát.
~Time skip~
Právě vycházíme z akvaparku. Všichni jsme si to užili. Nehledě na Sama, který sem původně nechtěl. A to si to lrý užil nejvíc, ale je na něm vidět, že už mu je líp. Sedli jsme do auta a vydali se k nám. Poslouchali jsme píšničky, zpívali, tančili. Dojeli jsme k nám a já vystoupila. Nadhodila jsem si klíče a vydala se dovnitř. Otevřela jsem dveře a šla k bytu. Odemkla jsem ho a vlezla dovnitř. Podívala jsem se do obýváku. Kluci seděli na sedačce a koukali na nějaký film. Jen jsem hlesla.
„Ahoj" Maty se otočil
„Ahoj, dík že tam zůstaneš"
„Jsi blázen, však to je jasný, že to příjmu, když jde o Samka" Pak jsem odběhla do pokoje. Vytáhla jsem tašku a sbalila do ní věci, učebnice, sešity, atd.... Když jsem měla dobaleno, popadla jsem tašku, klíče a šla ven. Došla jsem ke dveřím, obula se a vyběhla ven. Tašku jsem hodila na zadní sedadla a nasedla do auta vedle Sam. Sam nastartoval a dojeli jsme k němu. Vylezli jsme, já chytla tašku. Chytli jsme se za ruku a vešli dovnitř. Hned nás přivítala Lili. Tomu jsme se zasmáli.
„Prečítate mi niekto rozprávku? Prosím" Udělala psí očka
„To víš že jo" Řekla jsem a rozcuchala jí vlasy. Klárka pak vzala Lili a šla s ní do koupelny. Se Samem jsme se vydali do pokoje. Odhodila jsem tašku a padla na postel. Sam padl vedle mě a chytl mě za ruku.
~Time skip~
Dočetla jsem pohádku, dala Lili pusu na čelo, přikryla jsem jí a vydala se za Samem. Lehla jsem si na postel. Přikryla jsem se a přitulila se k Samovi.
„Bola si skvelá, už sa teším až budeme mať svoje vlastné" Řekl Sam pyšně. Zasmála jsem se a dala mu pusu. Chvíli jsme se líbali a po chvíli se odtrhly kvůli vzduchu. Pootevřela jsem pusu a vydechla.
„Tohle miluju"
„Ja tiež"
Lehla jsem si na Sama a po chvíli upadla do říše snů. To jsem ale ještě nevěděla, co mě čeká.
~~~~~
Stála jsem před postelí a koukala na babičku sedící na židli vedle postele. Brečela. Podívala jsem se na postel a potom na ní.
„Babičko, proč pláčeš?“
„Zlatíčko, bude to teď trochu těžší, ale zvládneme to“
„Co je s maminkou a tatínkem?“
„Víš…tvoje maminka s tatínkem jsou teď tam nahoře“ Řekla a znovu se rozbrečela. Vtom mi to došlo. Spadla jsem na zem a začala brečet. Paní sestřička mě tehdy utěšovala, ale já už znala pravdu. Byli mi pouhé 4 roky, když mi došlo že moji rodiče jsou pryč. Nic na mě ale nezabíralo a já dál brečela a křičela. Najednou se pokojem rozezněl zvuk přístroje u mamky. A já vypískla.
„Maminko!!!“
~~~~~
Vtom jsem se vymrštila do sedu a začala težce dýchat. Po chvíli jsem kolem sebe ucítila silné ruce. Stále jsem ale dýchala hrozně. Po chvíli jsem se uklidnila a lehla si.
___________________________________________
Čaukyyyyyyyyy!
Nová kapitola je tady. Každopádně se nám tady stala opět spousta nových věcí. No tak zase u další kapitoly. Zatím bay!
~Vaše oblíbené autorky Kajča a Vikča