,,No měly bychom se jít vydat je budit". Povzdychnu si. Dojdeme s Laurou k pokojům.
Nejdřív jasně že kluky. Otevřely jsme a málem chcíply zase smradem.
,, Můžete si vyvětrat?" řekne Laura a otevře okno.
,,Hmm. Světlo" zamračí se Aiden.
Přiběhla jsem Mai s úsměvem a skočila po Aidnovi. ,, Vstávat lásko" usměje se a zavře oči. Aiden se usmál a políbil ji na čelo.
,, Mně to přijde úchylný. Ví o tom Mai? Protože teď je s Mai",,
Bože nech to být! Bouchnu se do hlavy.
Scota fakt nebudu budit. Určitě přijde Annie.
Denise jsem šťouchla a byl vzhůru. ,,Je ty nespíš jo" usměje se a začne si mnít oči. ,,Ne bohužel".
Annie už přišla s Lucy. Doskočila k Scotovi a pohladila ho po vlasech ,,vstávej zlatíčko"
Zajdu k Tobiášovi, co spal na boku.
Hihi to si užiju.
Chtěla jsem mu dát takovou facku až by to hezky pláclo ale on mi vzal ruku. Otevřel oči a zamračil se.
Všichni se zasmáli a odešli nám pomoct vzbudit ostatní.
,,To jako fakt? Takhle mě budeš budit? Čekal jsem na jemný hlásek co mi bude říkat ~vstávej zlato~". Podívám se na něho znechuceně ,,nikdy neříkám tyhle přesládlý věci. Ty mi ubližuješ, já ti ublížím" ukážu na něho. Vzal mi ruku a škubl a byla jsem pod ním. ,,Ale co to zase děláš" řeknu nervózně
,, Jseš zase neposlušná". Přiblíží se mi ke krku. Zakousl se nemilosrdně. Uteče mi proud slz. Tobiáš přestal a blížil se k mé noční můře..
,, Nenenene" řeknu prosebně. Zakousl se do klíční kosti. ,,Auuu" zavřu oči a slzy mi jely proudem.
Zvednu ruku a vyhodila ho na zeď a utíkala rychle od něho.
,,Jee to bude zase něco. Teď jsi ho naštvala ještě víc " poznamená Lucy. Podívala jsem se na ní rychle a zamračila se. Utíkala jsem random směrem. Někdo vycházel z společné místnosti a zrovna učitelka. Rychle zastavím abych do ní nenarazila.
,, Ježíši Mašková co blbnete-" zadívá se mi na krk. Dá mi prostor protože to asi pochopila. Utíkala jsem dál.
Došla jsem ke kopci opět. Opřela se o strom a zhluboka dýchala.
Hm... To jsi neměla dělat. Myslíš že to nechá být? Měla jsi se nechat než si usoudí zda mu stačí jeho práce ale ne ty jsi musela udělat toto
,, Díky moc Elo za upřímnou soustrast.
Seděla jsem tu pár minut a přišel. Jasně že naštvanej s červenými oči a když viděl že nebudu utíkat tak si šel povýšeně a taky se zastavil a díval se na mě z vrchu.
,,Já se omlouvám ale bolelo to". ,, Myslíš si že mi omluva bude stačit?". ,,Ne budeš chtít něco víc" zamračím se a ten spokojeně odkývl. ,,Zapomeň úchyláku" zamračím se.
Jaaj ten nic jiného ale chtít nebude...
,,Faajn ale necháš mě" ukážu na něho. ,,Pokud mě nenaštveš tak ano nechám". ,,Fajn" protočím oči.
Došli jsme do pokojů, kde už čekali ostatní.
Ty se mi ještě vysmáli, když jsme přišli.
,,Páni co se stalo že si jí nechal" řekne Aiden.
Tobiáš spokojeně si sedl ,,ale nic" usměje se. Všichni hned věděli a já protočila očima. ,,Na to že je to náš poslední den tak to je k ničemu" povzdychne si Denis. Vezmu si gumičku a udělám si uplej culík.
,, Dneska se nikam nejde. Běžte na svačinu a hned do místnosti" zakřičí učitelka po chodbě.
,,Joo tak přeci jenom to bude o něčem jiným" zasměje se Denis.
,,Joo konec lyžování" řeknu a dám ruce do vzduchu. Všichni si taky zajásali a pak se vydali najíst.
Vzala jsem si rohlík s majkou a čaj s lesními plody. Dojedli jsme a šli do pokoje pro Tobiáše a Aidna.
,,Kluci vyrážíme" řekne Lucy.
V místnosti jsme se bavili než přišli.
,,Taak hold je to naposledy co tady spolu sedíme. Zazpíváme si a venku si zahrajeme schovku".
Neee upíři ale podvádí...
Učitelka začala zpívat a já myslela že takovou noční můru jsem ani neměla. Každý den hned jak se probudím uslyším ten její hlas co není ani trošku příjemný.
Rychle jsme utekli do pokoje aniž by si toho všimla.
,, Co to bylo" řekne ještě z tranzu Denis.
,,No Myslím že tohle nám bude ve snech projíždět dlouho" řekne Lucy ale ani se neusmála. Všichni jsme byli vedle z toho.
***
,, Dětičky moje. Jde se ven!" zakřičí.
,,Jaaj mně se přestává líbit tahle učitelka'' řeknu a lehnu si. ,,To asi každý".
...
Podívám se po zasněžený louce, vedle louky byl les.
,,Tak tady si zahrajete. Jediný co nedělejte, nezabíjejte se někde a nedělejte si nějaký přítěže do života " podívá se na mě.
No to si dělá srandu..
Proč Všechno směřuje na mě? Založím si ruce. Tobiáš se ušklíbl.
,,Tak a pykat bude.." podívá se na nás a zastaví se u týpka co má rád sám sebe.
Všichni se rozeběhli a já jediná stála.
,,Ale notak" řekne učitelka. ,, Nebudu jak kokot chodit po lese".
,,Tak tu zůstane se mnou. Stejně to chce" řekne beze jména. ,,Nebo víte co asi půjdu" řeknu a rozeběhnu se. Co má furt za problém? Já ho doopravdy nechci.
Nad mýma myšlenky jsem už neměla čas. Cítila jsem pod sebou nic. Sakra co se to zase děje?! Podívám se dolů a uviděla i vodu.
Spadla jsem do vody a naštěstí žádný kámen mě netrefil. Jaktože ta voda je voda a ne nějaký led.
Všimnu si cesty do nějaké jeskyně?
No to né... Tam mě nedostaneš protože jsem viděla pád dvě. Jo ten film ale spíš horor.
Vyjdu z vody a doletím nahoru. No jo mám křídla. Haha neuvědomila jsem si to. Na nějakou schovkou můžou zapomenout.
Nasraně jsem došla za učitelkou a ta se na mě podívala.
,,Co si dělala?". ,,Spadla a jaktože tam nebyl led!".
Tenhle svět už fakt nechápu...
,,Noo asi to je ta kde je teplo takže tak". ,,Aha a co jako teď". ,, Ohřej se. Najdi si démona".
Ach jo...
,,Ha! Mašková mám tě a pykáš první a-" podívá se na mě a začne se smát.
Já ho tak nenávidím..
Usměju se falešně ,,fajn. Neřeš co se mi stalo".
,,Alexi pojď jí ohřát" řekne učitelka. ,,To radči umrznu". Ušklíbl se a došel za mnou.
Jo zapomněla jsem ho popsat. Kudrnaté hnědé vlasy a zelené oči. Je menší než Tobiáš. Jop a je to jak slyším démon.
Ach jo..
Nejdřív vlkodlak potom upír a teď démon...
Jaj...
Přišel ke mně a začlo z jeho dlaní hezký teplíčko. Spokojeně zavřu oči.
,, Učitelko ale co ostatní" řekne Alex. ,,To počká. Nechci jí hned mít nastydlou"
Přestávala jsem pociťovat jak jsem zmoklá a cítila se teple.
,,Hotovo" řekne za mnou. ,,Běž hledat ostatní" řekne učitelka. Přikývl a odešel.
***
Všichni už byli zpět. Někdo vyhrál a někdo prohrál.
,,Kdo pyká?" zeptá se holka. ,,Mašková" ušklíbne se Alex.
,,No tak utíkejte. Ještě se stihne" řekne uca. Protočím oči a zavřu je.
,, Můžeš jít" sdělí mi uca.
Dojdu k propasti a nikdo. Podívám se tam a uviděla anděla? Měl bílé křídla, takže, ano anděl. Najednou se podíval na mě. Vzal si šíp a vystřelil lukem. Rychle jsem začala utíkat ale šíp mě pronásledoval.
Jaaj a hlavně nepřidávejte si potíže...
Rychle to rozbiju magií tátovou ale anděl šel přímo na mě. ,, Děláš si už ze mně prdel?! Vypadni ty sráči" přestanu utíkat a došel až za mnou.
,, Skočila jsi mi do propasti, kde lovíme". ,, Dobře mockrát se ti omlouvám ale nečuměla jsem na cestu. Prosím tě necháš mě žít aspoň někdy?". ,,Ne nenechám, když mám takové štěstí a dokonce můžu být povýšenej" ušklíbne se. Smetu ho magií a ten spadl a byl jak když polozabijete mouchu.
,,No jo asi povýšenej nebudeš ale někdy příště budeš" ušklíbnu se.
,,Nech mě žít prosím" poprosí. Ušklíbnu se ,,a za co"
,, Nejseš už taky sadistická" zasměje se odněkud Tobiáš. Ucítím někoho za sebe. Rychle s ním hodím o zem a byl to další andílek.
Kopnu do něho a přišlápnu si ho.
,,Co to zase meleš a jestli tě uvidím. Pykáš!". ,, Mně to nějak nevadí". Uvidím ho před andílkem, co prosí o život.
,, Prosím, ne" rozbrečí se. Tobiáš se na něho podívá nezajímavým pohledem ,,o co prosíš ty zasranej anděle" zčervenají mu oči.
Někdo se mnou hodil o zem. ,,Jee a hele stejně má své problémy v životě" zasměje se Zuzka. ,,Heej proč?". ,,Jen si kontroluju zda mě vycítíš a hele toho si vycítila. Asi udělal chybu" podívá se na něho.
,,Jee tak tady jsi spadla. Proč tak daleko chodíš?". ,,Protože nikdo neříkal nic a já fakt nechci pykat ale hold se stala zase nějaká věc tak to nešlo" povzdychnu si.
,,No co s nimi?" podívám se na ty dva.
,, Zabít?" řekne tázavě Zuzka. ,,Ne, ne prosím ne" řekne znova ten co mlel svojí.
***
,,Chjooo" řekne smutně Žužu, když nám utekli. ,,No nic já jdu hledat" řeknu na ně.
Došla jsem k potoku co taky měl kapalnou skupinu.
Já to doopravdy nechápu.
Šla jsem podél nim a uviděla Klér s ostatními za stromy. ,,Aha! Mám vás " ukážu na ně. Klér protočila oči ,,Astrid to je kvůli tobě! Furt sebou mrskáš". ,,No dovol" zamračí se zvaná Astrid. ,,Je tobě to baví, tahle hra že chceš vyhrát" zasměju se a rychle odejdu měla ještě na mě kecy.
***
Po nějakých patnácti minut jsem našla Alexe jak spí na větvi stromu.
,,Bacha ať nespadneš" zakřičím a ušklíbnu se když se vzbudil. Málem i spadl na zem. Zamračil se a seskočil ze stromů. ,,Kdo je na řadě". ,, Tobiáš" řeknu a dojdu random směrem.
Našla jsem ještě nějaký lidi, a pak se rozhodla jít zpátky. Všichni už tam byli.
,,Hm všechny si našla" řekne uca. ,,Faakt. Hmm".
***
Začala jsem utíkat k potoku. Tobiáš je na řadě a já vím jak si to bude vychutnávat. Bude mě strašit a bůh ví co ještě.
Začínala jsem už vidět potok. Chtěla jsem přes něj přeskočit ale to bych nebyla já a nespadla tam. Jen nohou! Takže jí mám teď odřenou. Syknu bolestí a rychle přes kameny došla na druhou stranu.
***
Uviděla jsem přes to běhání nějakou chatku, kde chodili andělé.
O nee..
Musím pryč protože tohle není bezpečný.
Schovám se za strom a viděla jak něco si postupně tam nesou. Nějaký pytle? Zajímalo by mě co v nich je.
Rychle se přesunu za chatku a v okně viděla jak z toho berou zbraně a další věci?Vytřeštím oči.
Dobře Anny tohle je úplně normální. Zhluboka dýchat
Ne fakt to nejde. Zrychlil se mi dech a nejde to zastavit.
Fajn musíš hlavně teď vypadnout.
Rychle se rozeběhnu ani nevím kudy. Jo skvělý, když se ztratím vždycky se něco stane.
,,Anny" uslyším za sebou Tobiáše. Podívám se na něho, kde pozoroval je.
,,Co ty tady kurva dělají?". Rychle jsem ho objala ,,já se tak bála" začnou mi téct slzy. ,,Jak si mě našel" řeknu mezi slzy.
,, Všechny jsem našel akorát tebe ne. Věděl jsem že jsi daleko, ale co je tohle?" ukáže na chalupu. ,,J-já nevím ale musíme utéct. Ještě nás najdou". Tobiáš se zamračil se díval se dál.
Vzal mobil z mikiny a chtěl to fotit. ,,Bacha máš blesk-" nedořeknu a už to vyfotil s bleskem. Všechno najednou utichlo. Podívám se na Tobiáše, co to moc dobře nevyfikl. Vzal mi ruku a utíkali jsme upíří rychlostí.
Bylo mi najednou divně a Tobiáš pomalu zpomaloval. Byli jsme už u potoku. Podívám se na mojí nohu, kde jsem měla šíp.
,,Jsme v háji Tobiáši" řeknu mu protože se mi mlželo před očima. ,,Ještě kousek" řekne a oba spadneme do potoku. ,,Jediná otázka mi mihla hlavou. Proč jsi měl ten jed? Co se ti stalo?" podívám se po něm. ,, Já nevím. Nepamatuju si to". ,, Třeba to byli oni" podívám se po nich co už byli kousek u nás.
,,Jsme v koncí?" optám se ho.
,,Poooomoo-" zacpe mi pusu anděl. ,,Radči bych držel hubu" řekne mi hnědovlásek.
Vzali nás oba dva do tý chaty. Bezbranný protože máme v sobě jed. Hodili s námi o zem. Všichni se zasmáli.
,,Haha moc vtipný" řeknu na ně.
Nějak se odsud dostaneme určitě...
Odešli, když jim stačilo jak vypadáme. Kopali do nás, mlátili. No prostě úžasný.
,,Mobil mi nesebrali" řekne Tobiáš. Ukáže ho. Usměju se i když to bolelo.
,,No kontaktoval jsem Lucy a ty se nenápadně proplíží ale musíme sami utéct". Přikývnu. Sednu si a palčivá bolest se mi dostala. Pomalu jsem vstala a Tobiáš už se snažil otevřít okno.
,,Jsme tu" uslyším potichu Lucy. Uviděla jí v okně. Málem jsem omdlela a chytla se za dřevěný sloup. Podívám se na nějakou truhlu. Dojdu k ní.
,,Anny pojď" řekne Tobiáš. Otevřu jí a nevěřila očím. Byla tam nastavená bomba, co měla vybuchnout za dvě minuty a třicet sekund. Podívám se rychle na ně a utíkala za nimi.
Pomohli mi. ,,Rychle je tam bomba" ukážu na chatu. Všichni se zhrozili a utíkali ale já už nedokázala chodit. Spadla jsem na studenou zem a propadla do nočních můr.
Jaaj už zase jsem taková 😿