Já a můj egoista[OPRAVA]

dělej!

Pohled Tobiáše

Anny jak usnula tak jsem si lehl vedle ní. Co asi s ním mám dělat.

,, Já čekám " uslyším ho.

Teleportnu se dolů ke dveřím.

,,Co chceš". ,,Ty už nevíš jak nás už nasrat". ,,Hele budu upřímnej. Nevěděl jsem že je to tvoje sestra". Upřímně jsem to fakt nevěděl

,,Budu ti věřit, tak mi jí dej". ,,Nasrat". ,,Co si to řekl" začne se protahovat. ,,Hele bude v pohodě, jo" řekne Zuzka na schodech.

,,Co tu děláš" řeknu překvapeně. Sama by byla ráda že bych byl zmlácenej. ,,Myslím že Anny je pro tebe výjimečná. Víš Anny udělala něco co by nikdo nečekal " začne vysvětlovat příběh. Sednu na schody a Zuzka jde blíž k Simonovi.

***

Když mu to dovyprávěla. Koukl na mě a začal se blížit, když byl blízko tak sedl na zem. ,,Jestli jí ublížíš. Tak jsi mrtvej. Tady se bude mít líp protože jí rodiče nenáviděj". ,, Já vím ".

,,Ale proč" vloží se do toho Zuzka. ,,Nevim. Někdy je drzá. Ale otec jí nemůže vystát ". ,,Asi protože není její" řeknu a kouknu do země. ,, Sám nevím, proč jsem to udělal ".

Simon odešel. ,, Vážně nevíš" řekne Zuzka. ,,Nevim" řeknu a mířím to do pokoje.

Pohled Anny

Vzbudila jsem se a měla jsem ruku na Tobiášovim obličeji. Asi jsem ho flákla. To se stává mi pořád, když s někým spím. Cítila jsem něčí ruku na mým zadku.

,, Úchyle " plesknu ho do obličeje. Tobiáš rychle otevřel oči. ,,Co" vyleká se. Zamračím se. ,,Ty víš až moc dobře ". ,,Ne nevim" koukne mi na zadek. ,,Ale jo víš. Nech si svoje uchylárny na jindy" naštvu se.

,, Teď mi vysvětluj všechno, co se tu děje". Tobiáš dá oči v sloup. ,,A co za to budu mít " založí si ruce a prohlídne si mě od zdola nahoru. ,,Nevím jakou variantu chceš, tentokrát" kouknu se na skříň. ,,Ta druhá" koukne mi na krk.

,, Hádám že je to kvůli tomu že jsem ti nabídla. Teď nesmím odmítnout co?" řeknu a lehnu na postel. ,, Jaký je den a jak dlouho jsem zase spala". ,,Týden". ,, Skvělý, takže tři týdny zmeškaný" kouknu na něho. Protočím oči ,,tak fajn ale ne zase tolik abych nezmeškala školu" zamračím se na něho. Ušklíbne se. Lehnu si a on šel po čtyřech. Vypadá to divně.

Zdálo se mi to jako hodiny, když se blížil k mému krku.

Zakousl se. Sykla jsem bolestí. Tohle bolí víc než co jsem udělala.

,,Stačí " pošeptám. Nepřestal. ,,Tobi-áši přestaň" začnu ho chytat za vlasy. ,,Tak fajn" olízne mi ránu a lehne si vedle mě. ,,Jakej je den". ,,Pátek". ,, Tobiáši, nevím jestli mi lžeš protože kdyby utekly tři týdny tak je pořád pondělí " ten hajzl. ,,Nepočítám to" lehne si na bok mé strany.

,,Tak vysvětluj " zamračím se protože vím že bude línej. ,,Dala jsi mi málo. Vyležíš to do pátka".

Vážně mě tu bude přemlouvat?

,,Ty hajzle splň co jsi měl " zamračím se. ,,Co pořád říkáš je buď hajzl anebo idiot". ,, Nezajímá mě co říkám. ŘEKNI MI TO" začnu už řvát. ,,Kdybych měl tak nemám na to sílu". ,,Hlavně že máš sílu tohle říkat ".

,,Tak fajn" povzdychne si.

Jsou andělé y padlý andělé, démoni. Tvůj blonďatý bratříček je anděl. Simon je zase démon. Od první války se andělé nenávidí s padlými anděli. Andělé a démoni jsou zatím v pořádku ale my nejsme" promne si oči a pokračoval dál. ,,Zaútočili před tisíci lety" odvyprávěl příběh a podíval se na mě. ,,Ty říkáš jako by si byl padlý anděl". Kývne. ,,Ukaž křídla " začnu být zvědavá. Tobiáš se usmál. ,,Měla by jsi zdrhat ale děláš úplný opak".

,, Někdy jindy" řekne. Naštvu se. ,,Kolik ti je" kouknu na něho. ,,Teď mi je šestnáct ale jenak mi je pět set let. Zack je starší jen o minutu. Hned musím být kvůli tomu druhý nejstarší. Sestra je o dvě minuty míň než já ". ,,Aha. Máš nějakého kamaráda démona".

,,Jo přijdou na školu. Málem bych zapomněl" řekne. ,,Andělé, padlý andělé a démony jsou v legendách ale je ještě něco. Typni si". Hm ..

,,Jsou i víly" kouknu na něho. Zasměje se. ,, Něco podobného ". ,, Čarodějky" řekne. ,,To fakt existuje ".,, Čarodějky nevěří andělům protože vědí budoucnost. Démoni už jim taky moc nevěří".

,, Každý jako já. Vznešený a postavený. Má čarodějku". ,,Vážně a jak se jmenuje tvoje. Je stará l?".

,,Ne je mladá jako my. Jenže věk je zase jinačí. Uvidíš ji ve škole za týden všechni přijedou". ,, Neříká mi budoucnost. Pořád říká budoucnost se nesmí změnit" povzdychne si.

,, Měla by jsi jít zase spát. Já musím si skočit pro něco ven". ,,Oke, tentokrát tě poslechnu" řeknu a zachumlám se do peřiny.

Další je na světě. Hele nic neříkejte vyspala jsem maximum pět hodin.
Takže je 6:45
15.8.2022 docela slušný datum. Ale nelíbí se mi že už je srpen😩