„ A Charles Leclerc se stává vítězem Velké ceny Bahrajnu 2022 . "
Vyjekl naposledy nadšeně komentátor .
Páni .
Nedokážu popsat jak se cítím , vlastně jak se všichni cítíme . V Pit Lane se už pořádně oslavovalo a to ani všichni jezdci nedojeli . Lidi v červených tričkách skákali radostí , skákali dokonce i po sobě . Samozřejmě jsem si jistá že neoslavovali pouze úspěch Charlese ale i Carlose který dojel hned druhý , z čehož mám taky obrovskou radost . Já jsem vše pozorovala z garáže jako správný introvert , ale s úsměvem samozřejmě . Byla jsem nadšená , i když to tak asi moc nevypadalo .
No a potom když zaparkovala ty 3 osudná auta a Charles z toho svého vystoupil , všichni se k němu rozeběhli . Tohle vše pro mě bylo úplně nový . Kousek jsem popošla abych se mohla podívat ještě na po závodní rozhovory s těmi třemi . Stála jsem tam opodál a tleskala . Po chvíli si Charles sundal helmu a kuklu , vypadal zmateně jak kdyby někoho hledal . Podíval se na stranu ke mně a pak mi to došlo . Hledal mě . Jakmile se naše pohledy střetli , usmál se na mě a oddechl si . Úsměv jsem mu i s potleskem samozřejmě oplatila . Na to že teď seděl hodinu a půl v autě a riskoval svůj život , vypadal fantasticky .
Ta atmosféra okolo nás byla neuvěřitelná . V pozadí hrála Formula 1 Theme , na tribunách se radovalo tisíce fanoušků a do toho všeho ta krása Bahrajnského okruhu . Stále tomu všemu nedokážu uvěřit .
Poslechla jsem si hlavní po závodní rozhovory a potom jsme šli s Charlesem do paddocku kde ho čekalo několik dalších rozhovorů .
„ Charlesi po tomhle půjdeš ještě na rozhovor se skysports news . Já už asi půjdu na hotel . " Řekla jsem mu po cestě na jedno interview .
„ Počkat , to s námi nepůjdeš ani slavit ? S Carlosem a Andreou jsme chtěli jít do jednoho místního baru . "
„ Promiň já jen...jsem unavená . Ne , že bych neměla radost z vašich výkonů já jen...je toho na mě moc . Mám úplně rozbitý spánkový režim . " Snažila jsem se mu vysvětlit .
„ Oh...aha . Počkej...někde bych měl mít prášky na spaní . " Začal prohrabávat kapsy a po chvíli mi dal polo prázdné plato do dlaně .
„ Díky . " Zadívala jsem se na dlaň . Taky nemůže spát . Polovina byla pryč . Samozřejmě je asi užíval už i před tím ale , proč by je teď jen tak nosil po kapsách ? Možná bych si o tom s ním mohla promluvit . Nebo...radši ne .
Rozloučila jsem se s Charlesem a šla na pokoj . Ani jsem si nevšimla že mám několik zmeškaných hovorů od Silvie , takže jsem jí hned musela zavolat .
„ Ahoj tak co ? Dívala ses , co říkáš na dnešní výkon ? " Zeptala jsem se .
„ Pane bože ani nevíš jak jsem ráda že vyhrál . Ale víc by mě zajímalo , proč se na tebe dneska tak nasmíval po tom závodě . " Řekla Silvia tím jejím tónem .
„ Počkej co ? Jak o tomhle víš . " Zeptala jsem se zmateně .
„ Všude byly kamery , ten záběr byl i v televizi . " Řekla .
„ Cože ?! "