***
Pohled Lucy
Došla jsem se Simonem ke hradu až ke schodům, kde jsme nic neslyšeli. Což bylo velice divné.
Všichni byli uvnitř a čekali, co se bude dít. Zuzka byla na mobile a Zack usínal. Michael s Miou něco mezitím vyřizovali přes mobil a Jack s Danielou zase podepisovali všemožný papíry.
,, Čau jak se máte. Vidím že tu není moc příjemná situace" podívám se na obrazovku.
Pán Harry přišel jsem. A díval se na obrazovku jako všichni ostatní.
Anny se probudí a Tobiáš hned tam vyšel.
,,Anny já-". ,,Chci se rozejít". Tobiáš zůstal stát na místě.
Tohle bylo šokující že nás nikdy nenapadlo, že to takhle může skončit.
,,Sbohem Tobiáši". ,,Anny ale-". ,, Všichni si myslíte že žijete na duze ale v tom se mýlíte". ,,Jestli má to nás zlomit pokaždé, když se pohádáme, tak bude lepší, když to ukončíme" třískne s dveřmi.
,,Anny je to nebezpečný! Nemůžeš odejít" okřikne jí Daniela na chodbě.
,, Už nejsem součást, tohodle tak mě nechte laskavě na pokoji". ,,Ale-" neměla slov. ,, Tohle není naše Anny" začnou se jí lesknout oči.
,, Někdo by měl jít za ní" vzpamatuje se Daniela a přijde k Jackovi.
,, Já půjdu" řekne Harry a přikývne na Simona.
Povzdychnu si a hodím jím obálku od táty na stůl. Jako kdyby toho neměli hodně.
,,Co to je" zeptá se Jack. ,,Od táty to co si myslí, když se tu dějí, tyhle věci ".
,,Aha". Všichni tu byli na dně. Nejde to znát ale cítím z Micheala strach a starost. Rozšířeně se usměju na něho. Takže dává o ní zájem.
Zamračí se když poznal že jsem mu přečetla pocity. ,,Radči drž pusu" začne si mě měřit. ,,Neboj" zašklebím se a sednu si na zem.
Pohled Anny
Sedím na svojí oblíbený lavičce ani nikdo není doma.
,,Anny co tě to napadlo" řekne odněkud Simon. Porozhlédnu se a uvidím je u brány jak běží přímo za mnou.
,,Jak to mám vědět" zamračím se a opřu se o lavičku.
,,To fakt mu dáš kopačky víš co teď bude dělat?". ,,Simone je mi jedno co s ním bude. Nestarej se o věci, které nemáš".
,,Anny on tě miluje a to se nezmění. Víš, co teď bude dělat? Ty stejný kraviny, co před tím".
,, Nemám zájem" protočím oči.
,, Myslím že vy dva se k sobě hodíte" podívá se na mobil Harry. ,, Nemám zájem-" ukáže mi fotku, kde jsem byla s Tobiášem, když nás Zuzka vyfotila že spíme spolu. To bylo ten den, co jsem byla na něho závislá a hrála s ním hru. ,, Vidíš?". Vstanu. ,,To je tím že mně to tady pořád bolí ale zachvíli to přejde" usměju se a přede mnou se zapíchl nějaký zlatý špičatý předmět.
,,Pozor" řekne Simon a oba mě obklíčili. Tři ženský andělíčci přišly se špičatými klacky. Co to je za věci. ,,Anny uteč. My je zaměstnáme" řekne Harry a rychle se vypletu z jejich štítu. Uteču dál do lesa. Kde se minule popraly kluci.
Uslyším něco pištícího. Podívám se a přímo na mě letí ta věc. Někdo mě popadne a spadneme. Tu vůni znám. Obejmu ho. ,, Musíme jít " chytne mě za ruku.
,,O-omlovám se. Co se stalo a co jsem řekla". ,,To nic" usměje se a začneme běžet.
,, Čau hrdličky " řekne Aiden u stromů. Zastavíme se. Tobiáš se zamračil.
,,Koho by sis vybrala" řekne vážně. Tobiáš mě vezme k stromu a uvědomím si že se klacek zabodl do země za mnou.
,,Ne díky nechci vztah" řekne Aiden. ,, Proč si myslíš pořád, že mám o něho zájem" zamračím se. Musí mě pořád odsuzovat?
,, Tobiáš mě hned smetl na zem protože po nás znova letělo ta světélkující věc. Doopravdy by mně zajímalo, co to je.
Rychle všichni vyjdeme na nohy a Tobiáš mě vezme. Aiden šel s náma. Vyskočil ze stromů. Tobiáš mě najednou hodil Aidnovi a ten zmizel a znova ta věc přistála na místě, kde jsme stáli. Aiden se nezastavil. Potom znova přišel Tobiáš a Aiden hodil zase mě na Tobiáše. Takhle se to opakovalo než jsme neměli síly už chodit. Teda já jo. Nechali nás což bylo divný.
,,Jsme daleko od domova. To je špatný " vyhodí kámen z útesu. ,, Aspoň jsme to ještě přežili bez škrábance" podívám se na západ slunce. To už?
,, Není signál zatraceně" naštve se Aiden. ,, Neříkej jsme v lese" zašklebí se Tobiáš. Aiden mu jen popřál naštvaný výraz. Že by byli zase v sobě? A? Pokrok není to o mně!
,, Měli by jsme jít " řekne Tobiáš. ,, Nemám sílu už" a víme co tím chce říct Aiden. Tobiáš se zamračí a vezme si mě k sobě. Žádný pokrok zase to je o mně!
,,Naser si" zamračí se na něho. ,, Beze mně by jste už byli mrtvý" ušklíbne se. ,,tsch". Bohužel v tom měl pravdu. Tobiáš mě přebral a i už to nemusím vysvětlovat. Známe to ne? Nebyla jsem ani unavená. Pokrok!
,,Tak jdeme" řeknu a ty přikývnou. Nevím co mě čeká.
Došli jsme na nějakou cestičku a rozeběhli se ale nečekali jsme že spadneme do díry a odděleni.
Čepele s čtyřmi anděli byli tady se mnou. Rychle se opřu o zeď hliněnou. Tak proto nezaútočili.
Pohled Tobiáše
Ty sračky zkurvený. Šest andělů proti jednomu. Docela slabí ne? Jeden se přiblížil ale to jsem ho vykopl na ty všechny a zabodl do nich můj meč. Rychle vyjdu z roury a dojdu za Anny ale-
To už bylo pozdě...
,,KURVA" zařvu vzteky. Položím Anny na zem. Krvácela u břicha.
Rychle dojdu za Aidnem a ten taky nevypadal v pořádku. Rychle ho vezmu. Sakra! Vezmu Anny krev a dám mu jí do pusy. Ty se mu hned zahojili rány a otevřel oči.
,, Žiju a co Anny " rychle si sedne. Zakroutím třikrát hlavou.
Vezmu jí do náruče a obejmu jí. Teď nevím, co nás bude čekat, když jseš nahoře.
,, Celá armáda proti dvěma upírů je nemožný" poklopeme mi na ramenu.
,,Jo je. Jak jsme mohli na to skočit" přestanu jí objímat a dojdeme domů.
Máma a všichni čekali u hradu. Všimli si nás a hned se zděsili.
,,T-Tobiáši" přiřítí se máma. ,,To není možný" začnou se jí hrnout slzy. Odvrátím rychle pohled.
Trošku sad..
Bez drama bych to nebyla já:>
Čtyři kapitole už mám ale jedna se mi smazala, ale mohla bych se pokusit vydat další dneska.