Taaak, máme tu čtyřicátou kapitolu!
Opět se mi to trochu vymklo z rukou a příběh bude o něco delší, než jsem původně zamýšlela. Podle původního plánu se měl příběh Záchytný bod u čtyřicáté kapitoly pomalu, ale jistě blížit ke konci. Ale nebyla bych to já, kdyby to tomu tak opravdu bylo, že?
Nicméně, jako takový menší bonus, jsem se rozhodla, že kapitola bude delší než obvykle. Má něco málo přes 2000 slov! Tak doufám, že si ji užijete. To je ode mě všechno.
Ahoj!
***
Theo si znuděně podepíral hlavu dlaní a s nezájmem poslouchal výklad neživého profesora Binnse, který se své studenty asi snažil unudit k smrti. Vždycky dával v hodinách pozor, pečlivě si zapisoval všechno, co profesoři vykládali, ale pokud šlo o Dějiny čar a kouzel, házel na to bobek. Stejně měl všechno našprtáno z knížek, takže nic nového se vlastně nedozvídal. Sice se říká, že opakování je matka moudrosti, ale to by Binns nesměl učivo přednášet stylem, jako by ho to samotného nudilo.
Blaise, který seděl vedla Thea, se znuděně rozhlížel po učebně a snažil se přijít na něco, čím by se zabavil, protože měl chuť si samou nudou prokousat žíly. Uchechtl se, když očima zabloudil ke Goylovi, který málem spadl ze židle, neb usínal. Zrak mu poté spočinul na Dracovi, který seděl vedle Gregoryho a svá kukadla zkoumavě přimhouřil, neb si všiml, jak blonďák upřeně hledí kamsi doprava. Mírně se naklonil dopředu a pohlédl stejným směrem. Nebo si to aspoň myslel. A zarazil se, když mu došlo, na koho to Draco nejspíš čumí. Chvíli přeskakoval pohledem z Draca na Hermionu a pak loktem lehce strčil do Thea, který na něj upřel znuděný výraz.
„Co chceš, Blaisi?" zasyčel černovlásek.
„Draco pozoruje Hermionu," šeptl co nejtišeji čokoládový chlapec, když se naklonil blíž k Theovi.
Theodore pozvedl jedno obočí a pohlédl na něj jako pitomce. „No a?" zeptal se, neb mu na tom nepřišlo nic zvláštního. Toho, že Draco pozoruje Hermionu, když si myslí, že ho nikdo nevidí, si už párkrát všiml a zvláštní mu to nepřišlo proto, že měl pocit, že se mezi nimi něco změnilo, ale nijak zvlášť se tím doposud nezabýval.
„No a?" zopakoval jeho otázku Blaise. „Jen se podívej," šeptl a hlavou kývl směrem k blonďatému chlapci. „Zírá na ni už skoro pět minut, teda co vím já," pokračoval šeptem. „Tobě to nepřijde divné?"
„Ani ne," pokrčil rameny Theo. „Myslím, že se mu Hermiona líbí," odpověděl nevzrušně a podíval se na Draca a pak na kudrnatou čarodějku.
Blaise vykulil oči tak moc, že je po Theovi málem hodil a šokovaně otevřel ústa dokořán. „Cože?" zasyčel na svého kamaráda nevěřícně. „Jak jsi na to přišel? A jakto, že to říkáš s takovým klidem?"
Černovlasý chlapec znovu pokrčil rameny. „Jsem všímavý," odpověděl jednoduše. „Navíc, strávil s ní noc, takže..." nechal větu vyznít do ztracena, neb beztak ani nebylo potřeba, aby ji dokončil.
Zabini nemohl být víc šokovaný. Zalapal po dechu a dlaň si přitiskl k ústům. „Takže spolu opravdu spali?" vydechl vyjeveně.
Theo na něj opět pohlédl jako na idiota. „Ne, nespali spolu," odpověděl tónem, jako že je to přece úplně jasné.
Blaise se na něj zamračil. Tolik podstatných věcí a on se o nich dozvídá až teď! Jak je to možné? Vždycky, opravdu vždycky měl o všem a o všech přehled, ale teď? „Jak to, že ty o tom víš a já ne?"
„Řekla mi to Hermiona," odpověděl Theo.
Čokoládový chlapec se zamračil ještě víc. Ta cácora jedna! „Mě o tom neřekla ani slovo," zabrblal si pod nosem. A to si říká kámoška, pche!
Theodore pozvedl levé obočí. „A ptal ses jí na to?"
Blaise nakrabatil čelo. „Ne, neptal," odpověděl a zakroutil hlavou.
„Tak vidíš, já ano," řekl Theo a pobaveně se ušklíbl. Poté se znovu podíval na Hermionu, která vzhlédla od pergamenu, na který si zběsile zapisovala výklad profesora a pohlédla Dracovým směrem, což Thea donutilo zájmem přimhouřit oči. Povytáhl obočí, když se kudrnatá čarodějka viditelně napnula a on i na tu dálku viděl, jak jí lehce zrůžověly tváře. Pak se zase začala věnoval zapisování. Přesměroval pohled na Draca, který nyní zíral před sebe.
„Viděl jsi to?" zašeptal snad až fascinovaným tónem Blaise směrem k Theovi, který přikývl. Ano, něco se mezi nimi sakra změnilo a tohle ho v tom jen utvrzovalo čím dál víc. Blaise svěsil koutky úst a pokýval hlavou. Poté se šibalsky ušklíbl. V hlavě se mu zrodil geniální plán!
***
Theo seděl v primusovské pracovně a čekal na Hermionu. Nejenže spolu musí upravit rozpis hlídek, protože se dva prefekti rozhodli, že onemocní. Teda, asi se úplně nerozhodli, protože jen těžko by si asi člověk mohl říct: Teď budu prostě nemocný a bum! Chřipka je na světě. Ale chápeme se. Zkrátka a jednoduše onemocněli a dva primusové museli vymyslet nějaké řešení. Kromě toho ale taky musí začít s plánováním vánočního plesu. Jak Hermiona, tak ani on z toho neměl moc velkou radost.
Kudrnatá čarodějka proto, že neměla s kým jít a Theo proto, že nemohl jít s tou, se kterou by chtěl, tedy s Daphné. Takže nakonec to nejspíš dopadne tak, že dva primusové půjdou zase spolu. To Theodorovi zas tak moc nevadilo, přece jen... Hermiona je nádherná dívka a mít ji na plese po boku bylo vážně příjemné. Vždyť na tom prvním, maškarním, z ní nemohl spustit oči a kdyby mu na ní nezáleželo, nejspíš by se ji pokusil svést.
Jenže, Hermiona mu přirůstala k srdci víc a víc, zjistil, že je opravdu skvělá, a že ji ve svém životě vlastně potřebuje. Kdyby ji dostal do postele, ublížil by jí. To bylo víc než jasné, neb jeho srdce stále obývá Daphné, takže kudrnatá čarodějka by se stala jen dalším zářezem na jeho hůlce. A to nechtěl. Nechtěl pokazit jejich přátelství, které mezi nimi vzniklo za poněkud krátkou dobu a každým dnem se stává silnějším. Takže jo, myšlenku na úlet s Hermionou Grangerou musel vypustit z hlavy, i když mu sem tam stále prolétala hlavou. Je tu ale i druhá věc, díky které se musí, nebo chce, od Hermiony držet dál v tomhle směru.
Draco. Čím dál víc mu docházelo, že se ten Zmijozelský princ jaksi zakoukal do členky Zlatého tria. Ne, nemyslí to tak, že by se do ní zamiloval, to ne, ale prostě jen...zakoukal. Všiml si, že z ní blonďák často nemůže spustit oči a že se vždycky viditelně napne, když mu ona pohled oplatí a jejich pohledy se střetnou. A soudě dle reakce Hermiony, která je téměř stejná jako ta Dracova, by dal svou ruku do ohně za to, že ona je na tom stejně. A když Theo zrovna nepřemýšlel nad jistou zmijozelskou blondýnkou, uvažoval právě nad těma dvěma.
Musel uznat, že Draco by potřeboval po svém boku dívku takovou, jakou je Hermiona. Astorie možná je chytrá, krásná a hlavně čistokrevná, ale není pro něj ta pravá. A nejen proto, že beztak má radši Dracovy peníze, než jeho samotného. Něco mu říkalo, že Hermiona by byla schopná v něm probudit lásku, naučit ho milovat a učinit ho zkrátka šťatným. Neměl sice tušení, odkud to všechno pramení, ale prostě to tak cítil. Je to zvláštní, což? Ještě před několika měsíci by nad něčím takovým vůbec neuvažoval a snad by ho to nenapadlo ani v tom nejhorším snu.
Dveře pracovny se otevřely a v nich se objevila ta, na kterou tady čekal, což ho vytáhlo z jeho myšlenek. Na rtech se mu objevil úsměv, kterým ji doprovázel až ke křeslu, na které se posadila. „Ahoj, Hermiono," pozdravil ji.
„Ahoj," odpověděla a úsměv mu oplatila, načež ze své korálkové kabelky vytáhla pergameny a samonamáčecí brk. Na jednom z těch pergamenů byl rozpis hlídek, který musí předělat. Bez zbytečných keců se pustili do práce.
Po téměř půl hodině měli s rozpisem hotovo. Měli se tedy pustit do plánování plesu, ale Hermiona si všimla, že je Theo duchem nepřítomný. Poznala to, protože na něj už dobré dvě minuty mluvila, ale on jen hleděl před sebe a mlčel.
„Theo!" zvolala a lehce povytáhla obočí, když sebou oslovený chlapec trhl a střelil po ní zmateným pohledem. Kudrnatá čarodějka se mírně zamračila a zkoumavě si jej prohlédla. „Co se děje?" zeptala se opatrně, jako by se bála, že se po jejích slovech lekne a uteče. Třeba. Černovlásek od ní odvrátil skleslý pohled a zahleděl se do vyhaslého krbu. Hermiona si povzdechla. „Jde o Daphné, že jo?" zeptala se, byť odpověď znala a postavila se, aby si mohla sednout na pohovku vedle něj.
Theo sklopil hlavu a slabě přikývl. „Prohrál jsem, Hermiono," přiznal tiše po chvíli a pohlédl na kudrnatou čarodějku sedící vedle něj, která se na něj dívala se soucitným výrazem na tváři. Stočila rty do tenké linky a pohladila Thea po zádech. Slabě a taky vděčně se na ni pousmál.
„Víš, Theo," začala Hermiona stejně tichým hlasem jako on, zatímco její paže spočívala stále na jeho zádech. „Nemůžeš prohrát, když jsi ani nebojoval."
Černovlasý chlapec zmateně pootevřel ústa a mírně se na ni zamračil. „Co tím myslíš?" zeptal se nechápavě. „Vždyť...chtěl jsem o ni bojovat. Přece jsem ji pozval na rande."
Hermiona nesouhlasně zakroutila hlavou a stáhla svou paži z jeho zad. „Obávám se, že to nestačí, Theo. Pozval jsi ji sice na rande, ale pak co?" Černovlásek se po jejích slovech tvářil ještě zmateněji. Je sice velice inteligentní, ale jeho rozum si v tuto chvíli asi vzal dovolenou, nebo co, protože fakt nechápal, co tím ta dívka chce říct. Kudrnatá čarodějka s povzdechem zakoulela očima. „Vzdal jsi to," vysvětlila. „Odmítla tvoje pozvání na rande a ty jsi to prostě vzdal. Nebojoval jsi o ni. A taky jsi nemohl čekat,že jedno pozvání na rande něco změní."
Theo vypadal, že už mu to konečně začíná docházet, neb se na jeho tváři usadil uvědomělý výraz. Poté se ale zamračil a odvrátil od ní pohled. „Vždyť už je to stejně jedno. Je zamilová do toho havraspárského blba. Není volná. Není pro mě."
„A ty tomu věříš, aniž by jsi znal pravdu," povzdechla si Hermiona. Theo po ní střelil tázavým pohledem. Členka Zlatého tria ten svůj od něj odvrátila a skousla si spodní ret, neb řekla něco, co říkat neměla. Ví totiž něco, co Theo ne a ví to už pár týdnů. A řekl jí to Blaise, který ji ale poprosil, aby si to nechala pro sebe. Jenže...její primusovský kolega a kamarád se trápí a jí to trhá srdce.
„Co tím chceš říct?" zeptal se podezřívavým tónem, protože mu došlo, že Hermiona svých slov trochu lituje. Něco mu tají a on chce vědět, co to je.
Kudrnatá čarodějka se snažila přijít na nějakou výmluvu, ale nic ji nanapadlo. A tak se prostě zhluboka nadechla a pohlédla na něj. „Daphné je do tebe zamilovaná, Theo," řekla a Theovo srdce po těch slovech vynechalo úder, aby se následně mohlo rozbušit jako o závod.
„Cože?" vydechl šokovaně. „Ona je...do mě...cože?" Nemohl tomu uvěřit. Ona, že je do něj zamilovaná? Daphné? Ta Daphné, která obývá jeho krvácející srdce?
„Je do tebe zamilovaná už dlouho. A důvod, proč se začala stýkat s někým jiným je ten, že-"
„Že jsem jí ubližoval," dokončil za ni Theo smutným tónem a těžce polkl, jako by se mu v krku vytvořil velký knedlík. „Tím, jak jsem se k ní choval. Chodil jsem za jinýma holkama a-" zarazil se a dlaněmi si promnul obličej, když mu to začalo všechno docházet. Ne, že by mu to nedocházelo už před tím, ale nyní to bylo ještě silnější, když to vyslovil nahlas. Postavil se, jednou rukou se držel za zátylek, druhu ruku měl v bok a začal pochodovat po místnosti tam a zpět. „Bože, vždyť já před ní i flirtoval s jinýma holkama!" zaúpěl frustrovaně. Nejraději by se rozběhl proti zdi a rozbil se oni. Znovu a znovu. „Jsem idiot. Jsem takový idiot!" zařval a vztekle kopl do křesla, na kterém předtím seděla Hermiona. Ta jen tiše seděla a zamračila se, neb se jí moc nelíbilo, že Theo kope do nábytku, ale chápala to.
Theo si prsty levé ruky prohrábl vlasy, rychle oddechoval a přehrával si všechny ty momenty, kdy flirtovat s holkama v přítomnosti té blondýnky, které tím ubližoval. Asi do té zdi opravdu skočí.
„Co to děláš?" vyhrkla Hermiona, když se Theo očividně chtěl rozběhnout proti zdi. Černovlásek se zasekl a otočil se na ni. Jo, fakt je idiot. Odkašlal si a upravil si uzel na kravatě.
„Ale nic," zamumlal si pod nosem. „Takže...říkala jsi, že jsem nemohl prohrát, když jsem ani nebojoval," řekl klidným hlasem. „Myslíš, že kdybych začal bojovat, mohl bych ji získat?"
Hermiona zamyšleně svraštila obočí. Chvíli jen mlčela, neb si svou odpovědí nebyla úplně jistá, ale přece jen ji nakonec vyslovila: „Myslím, že ano."
Theo na ni chvíli jen tupě civěl, než pokýval hlavou, přišel k ní a vytáhl ji na nohy, aby ji mohl uvěznit v pevném objetí. „Děkuju," šeptl jí do ucha. Hermiona se jen široce usmála a objetí mu samozřejmě opětovala.
Trochu se cítila provinile kvůli tomu, že mu prozradila, že je do něj Daphné zamilovaná, neb měla pocit, že tím tak trochu zradila Blaise, jenže na druhou stranu...nebylo to přesně to, co Theo potřeboval slyšet? Aby se vzpamatoval, aby začal bojovat? Myslí, že ano, takže...
Bojuj, Theo. Bojuj za lásku, bojuj za Daphné, za sebe, za vás oba. Bojuj, neb za lásku se vyplatí bojovat.