Sny a noční můry

Nová sousedka

"Zlatíčko stávej"Hladila jsem po zadíčkách to malé stvoření které tak moc miluji, jako každé ráno jsem ji budila v 8 hodin.

"Už stávám maminko"Ozval se konečně hlas malé.

Pomohla jsem ji vybrat to co chce dnes na sebe a nechala ji to tam s tím až se obleče aby přišla dolů, já jsem mezitím začala dělat snídani. Přistěhovali jsme se před týdnem takže mi chvíli trvalo než jsem v těch krabicích našla i jen jeden blby talíř.

Když už jsem konečně našla vše a mohla jsem malé namazat rohlík se sýrem a šunkou přicupitala do kuchyně a sedla si na židli, zrovna když malá začala jist zavrzli dveře.

"Dobré ráno broučku"Pozdravil malou Adam a pohladil ji po blonďatých vlasech, jakmile svůj pohled nasměroval na mě mé tělo se začalo třást.

Už automaticky ve mě spouštěl strach.

"Nazdar puso"Plesknul mě po zadku a začal se ke mě zezadu lísat, zvedl se mi žaludek ve chvíli když jsem na svém zadku cítila jeho penis. Tak mi vše zhnusil.

"Musíme do školky zlato"Snad jsem to i vykřikla z potřeby utéct mu, malá díky bohu už dojedla takže jsme mohli vyrazit. Hodila jsem přes sebe jen koženku a už jsem stala na chodbě, boty jsem oblékla rychlosti blesku až jsem z toho do někoho vrazila.

Dominikův pohled :

"Pojď už kurva!"řval na mě Jakub který stal už dávno připraveny u dveří, nebyl čas ho posílat do piči. Jen jsem vzal klíče, mobil a cigára a konečně jsem mohl jít.

Vylítl jsem ze dveří tak rychle že jsem do někoho vrazil, vždyť v tomhle patře nikdo nebydlí ne?

"Já se strašně omlouvám"Ozvala se hned ta blondýnka, byla krásná i s těmi modřinami co zdobili její tvář.

A pak mi to došlo.

Tohle nemá z toho padu jak jsme do sebe narazili.

"Maminko ty jsi strašná nešika"Začala se smát malá holčička která vylezla ze dveří bytu 7.

Chtěl jsem se taky omluvit fakt chtěl ale to jak ji nazvala mi vyrazilo dech, vždyť je ty holce tak 18.

"Js..jste v pořádku?"Zeptal jsem se po vzpamatovaní, narážel jsem na pád ale popravdě mě zajímali hlavně ty modřiny.

"Jo, jsem..v pohodě"Promluvila zamyšleně, prohlížela si mě dost nenápadně. Tento fakt mi dával najevo že mám šanci.

Kristýnin pohled :

Prohlížela jsem si ho jako dítě prohlížející hračku, fakt super.