Chytil mě a dal mi pěstí do břicha. Po ráně do břicha jsem se málem pozvracel. Stěží jsem to udržel. ,,Neumíš poslouchat!?" chytil mě za vlasy. ,,Odprejskni, prase," odsekl jsem.
Svalil mě na postel a svázal mi ruce. Obraz před očima se mi stále zatmýval kvůli drogě, kterou jsem dostal minulou noc. Nemohl jsem se pořádně hýbat, ale i tak jsem se nechtěl vzdát.
Bože, kdybych nebyl takový vůl a zůstal u něj...Katsumi.
Na vteřinku jsem zavřel oči, a když jsem je zase otevřel. Byl jsem odhodlaný mu nakopat prdel. Hrubě mě chytil za boky a připravoval se do mě zasunout. Zhluboka jsem se nadechl a kopl ho přímo do rozkroku.
Vyškubl jsem si ruku z provazů a poranil si při tom zápěstí. Mezitím si vzal do ruky nůž. Druhou ruku jsem se snažil vytáhnout z provazů.
Vyběhl na mě. Rukou jsem se snažil zakrýt tvář a tak mi poranil ruku. ,,Ty bastarde!" vykřikl jsem a kopl ho do obličeje. Chytil se za nos.
Vytáhl jsem ruku z provazů a začal s ním bojovat, ale jeho síla se nemohla rovnat té mé, kdybych nebyl zdrogovany lépe bych se ubránil.
Padl jsem k zemi a stěží rozeznával jeho, který se ke mně přibližoval, aby mě dodělal nebo přinejhorším zase ohnul.
Než, ale stačil cokoliv udělat rozezněla se rána, která útočníka odreagoval odemě a zaměřil se na ránu, která se ozvala z vchodových dveří.
Zavřel jsem oči a vnímal jen hlasy, pak to pomalu utichalo. ,,Daiju Hachiro...vím, že mě slyšíš. Dneska ses měl probudit tak je otevři," jeho hlas...promlouvá ke mně. Slyším ho tak tlumeně, ale z každým slovem mě táhne zpátky k sobě.
,,K-Katsumi..." zašeptám a pomálu pootevřu oči. Ten úsměv...ty oči...chyběl jsi mi.
ČTEŠ
Our stars
FanfictionJsem samotář. Kluk, kterého nemá nikdo rád. Nemám rodinu a ani přátele. Všichni se ke mně otočili zády a rodiče mi ubližovali, takže od mých patnácti let se potloukám sám a snažím se chodit do školy. Po nějaké době jsem se vykašlal na školu a snažil...
