Creepypasty z mého šuplíku

This is not that Art warehouse

Určitě jste už slyšeli příběh o takzvaném Art warehouse... Ta budova plná manekýn která má okna až vysoko u stropu a ztrácí se tam lidé po kterých zbyde pouze oblečení na některé z manekýn ? Podle všeho se toto místo nachází kdesi ve střední Americe... Všichni si myslí že to je pouze vymyšlený příběh který má vystrašit kohokoliv kdo by se to místo pokusil vykrást... Myslím si že to ale tak není a že dokonce to není jediné skladiště ve kterém se ztrácí lidé... Jedno ( nebo možná více... Vím zatím pouze o jednom) skladiště v mém okolí je velmi podobné tomu "prokletému" skladišti... Plné manekýn... Okna až u stropu... A taková divná aura která se dá popsat jako kdyby vám někdo dýchal za krkem... Tahle budova je vystavěna mezi městem a vesnicí vedle silnice... Co jsem se tak ptal tak nikdo neviděl nikoho kdo by tu budovu stavěl... Prostě se tam jednu noc objevila a nikdo to nijak neřešil... Já a moji přátelé jsme to začali řešit až ve chvíli co jsme si přečetli příběh o Americkém skladu s manekýnami... Řekli jsme si že to prošetříme a zjistíme jestli jsme pouze paranoidní nebo jde o něco většího... První jsme se podívali do katastru co to je zač... Podle všeho je to továrna na oblečení patřící firmě Diabolus... Nikdo z nás ale při pozorování neviděl někoho vcházet či vycházet a nikde nebylo ani parkoviště či jakékoli auto... Ani elektrické skříňky či kabely nikdo z nás nenašel... Začalo nám to čím dál více vrtat v hlavě a chtěli jsme to tedy prošetřit... Chtěli jsme se tam tedy podívat... Vzali jsme si vysoké štafle a pochodovali směrem ke skladišti... A ne do auta ani na střechu by se štafle nevešly... Náš mini tým se skládal z mé osůbky, mého spolužáka Dejva a jeho bratrance Lucase... Když jsme došli ke skladišti našli jsme okno které vypadalo že je nejníže a rozložili jsme štafle... Tahali jsme stébla aby jsme rozhodli kdo tam vyleze a podívá se dovnitř... Všichni jsme byli tak nějak posraní až za ušima... A zkuste hádat kdo si vytáhl to nejkratší... Samozřejmě že já... Vyvážil jsem tedy štafle a lezl nahoru... Mám dosti strach z výšek takže jsem celou dobu čuměl na šprušle a čekal jenom na ten moment kdy budu nahoře... Když jsem vylezl až nahoru zděsil jsem se... Za oknem vysela manekýna oblečená jako normální teenager... A tím vysela myslím že měla lano kolem krku které bylo připevněno ke stropu... Když jsem ji uviděl málem jsem spadl dolu... I když neměla obličej jenom obrysy... Viděl jsem že mi kouká přímo až do duše... Zakřičel jsem... Kluci se zděsili a chytili štafle a snažili se mě uklidnit... Zavřel jsem oči a snažil jsem se na to nemyslet a uklidnit se... Po pár sekundách jsem sebral odvahu oči znovu otevřít... Nyní jsem se zaměřil na prostory za manekýnou... Skladiště nevypadalo nějak zvláštně... Byla tam tak stovka manekýn... Pár strojů, asi na výrobu oblečení, a taky uzavřené krabice... V nich asi bude oblečení co vyrobí ten stroj... Pomyslel jsem si ... Můj údiv ale za pár sekund uchvátili dveře které byli úplně vzadu... Byli jiné než ostatní.. Takové starodávné a sálalo z nich divné temno... Řekl jsem klukům že nevidím nikoho kromě těch figurín a slezl jsem dolů rychlostí světla... Kluci se šli podívat taky ale neobjevili nic nového... Vzali jsme tedy štafle a šli dom.... Přemýšleli jsme co se tam děje a nikoho nic logického nenapadlo... Řekli jsme si že to je teda fakt asi vymyšlenej příběh a že to je prostě klasické skladiště které je prostě špatně rozepsané v katastru... Nechali jsme to tedy být... Teda aspoň to jsem si myslel ... Jednou v noci mi totiž přišla zpráva od Dejva...

Sobota 22:30

Spíš

No snažím se

Jsem u toho skladiště a slyším strašně divné zvuky

Co děláš v noci u toho skladiště ? Já jsem byl posranej i přes den