Den, kdy mi změnil život

45 5 0
                                    

Eso.
Tohle slovo má v mém životě mnoho podob, ale pro mě to znamená mnoho.
Většina lidi nepozná, o čem mluvím, hlavně ne hetero lidí. Jsem totiž Asexuálka a patřím do duhové skupiny LGBTQIA+

Trvalo mi dlouho najít sama sebe, ale nyní mohu říci, že sebe miluju za to, kým jsem.
Myslím si, že ať už se každý hledá v čemkoliv, ať je to styl oblékání, názory či orientace, všechno to chce čas. Občas to stojí nějaký ty slzy, ale když člověk dojde k závěru a přijme to, je to nejlepší pocit, který může mít.

Není to ani tak dávno, kdy jsem to zjistila.
Zjistila jsem to nějaký měsíc před sedmnáctým rokem mého lajfu.
Lépe řečeno - vždycky jsem věděla, že jsem tak trochu jiná, ale nikdy jsem se o to tolik nezajímala, dokud se ostatní nezačali ptát.

Nevěděla jsem, jak říci ostatním, že jsem jen na čistou lásku. Miluju vyjadřování lásky skrz psaní básní, slohovek či dlouhé povídání do noci a je to pro mě více, než kdybych měla mít s někým fyzický vztah.

Většina lidí říká, že to do toho patří, mít fyzické věci s někým. Možná, že ano, ale v mém ESO životě určitě ne. Nejsem ani rodinný typ, takže rodinu určitě neplánuji. Vím, bude to těžší s hledáním, ale poslední dobou na internetu nacházím lidi, jako jsem já, a jsou to ti nejbližší, se kterými můžu sdělovat, jak se cítím a nemusím se toho bát, protože jsou stejní, jako já.

Abych se však vrátila k tomu, kdy jsem se začala nazývat Esem, tak to bylo v létě roku 2019, kdy mi bylo 16-17 let.

Nějaký ten měsíc před pridem jsem se bála to říci nahlas, nyní jsem však ale ta, která má svoji vlajku všude a patří to ke mně.

Za normálních okolností bych ani nevěděla, co pride je. V jednu dobu jsem ale projížděla seznamky, a našla jsem tam jednoho kluka, díky kterému jsem poznala, že jsou takové akce. To vlastně jen díky němu jsem jela, ale...

Nikdy jsem však nebyla ta, která by chodila na velké akce mezi lidi, ale řekla jsem si, že proč ne. Nejvíc skvělý bylo, že mi na insta stories odpověděla jedna holčina, se kterou jsem se viděla jen jednou, protože ze začátku, kdy jsme se viděly, jsme si extra nerozuměly. Obě jsme potřebovaly změnu a jak ona vždy říká - správná osoba jen v nesprávný čas. Teď je v mém životě jedna z nejdůležitějších lidí a od tohoto dne jsme se staly nerozlučnou dvojkou.

Celkově jsme ve vlaku poznali skvělé lidi.

Díky Pridu jsem si uvědomila, že můžu být sama sebou a nemusím mlčet tak, jak jsem mlčela celou dobu. Vždy jsem se bála vše říci, ale teď jsem přesně ten člověk, který nezavře pusu, protože má toho hodně co říci.

Byli tam lidi, kteří se nebáli ukázat to, kým jsou, a to mě dost inspirovalo. Ač v ten den pršelo, tak atmosféra byla skvělá. Co si budeme, můj svět z černobílé se proměnil na duhu.

A nyní? Snažím se povzbudit lidi, jako jsem já. A toto je začátek mého příběhu, a nejen to, ale života, který se od tohoto dne změnil. Náhoda, či snad osud? Nelituji ničeho, protože miluji to, jakou cestou to vše vedlo ♡

Seznamovat A Zapomínat Where stories live. Discover now