kouzelná beruška a Černý kocour lukanette

adrien žárlí?!

pohled Marcela

právě jsem došel k Chloé a šel k ní do pokoje. " Ahoj zlato děje se něco " zeptala se Chloé se sladkým obličejem " ne jen jsem si tu zapomněl moje věci " odpověděl jsem udýchaný, " dobře pomůžu ti ". Po chvilce jsem šel zpět domu, už jsem dorazil po dvou sekundách mámě zazvonila trouba " já ti to říkal " usmál jsem se ne mamku a ona úsměv oplatila. Než jsem šel do svého pokoje ségra měla pootevřený dveře tak jsem nakoukl a to co jsem viděl bylo roztomilé, Luka a Marinette si prohlíželi fotky z našeho dětství když jsem je spolu viděl musel jsem si pro sebe v hlavě říct  ' tak moc jím to přeji '  jsou prostě spolu roztomilý šel jsem do svého pokoje převlékl se a šel spát. Druhý den jsem se probudil s tím že Marinette byla hned u mé postele lekl jsem se a vykřikl  " AAHHH bože tohle mi nedělej " řekl jsem a Marinette a LUka který stál hned za ní se začali smát " no vystrašit tě nebyl důvod proč jsme přišli a chceme ti jen říct že tě Mari přihlásila na naší školu " řekl Luka po tom co se přestal smát " dobře a za jak dlouho škola začíná " zeptal jsem se Luka se koukl do telefonu a řekl  " už za šest minut " pak jsem jen překvapeně vykřikl "  COŽE?!  " rychle jsem vystřelil z postele Luka a Mari odešli  a já se začal převlíkat rychle jsem vyletěl z pokoje a tentokrát jsem z tich schodů spadl. " Jsi v pohodě " zeptala se Marinette " jo " vstal jsem a všichni tři jsme vyšli ven a dorazily do školy. 

z pohledu Marinette

" woah zapomněl jsem jak tahle škola je velká "  Marcel řekl  " no jo tak pojď nebo přijdem pozdě " řekla jsem a táhla Marcela do třídy. Když nás spatřilla Chloé hned zamávala já a Luka jsme si sedli na naše místa Marcel zůstal stát před tabulí když jsem koukla na Adriena měl takovej otrávenej pohled a koukal na Luku kdy už přestane být takový mám chuť za ním jít a zeptat se co má za problém má štěstí že zazvonil zvonek. "  Tak třído máme novýho žáka představ se " řekla paní Bustierová " ahoj jmenuju se Marcel Dipaun-chang jsem bratr Marinette jsem nešikovný a rád peču " Marcel se představil třídě " dobrá tak Marceli běž si sednout vedle Chloé a Sabriny musíte sedět všichni tři spolu nemáme lavici navíc promiň " dořekla paní Bustierová " ne to je v pohodě " usmál se na ní Marcel šel si sednout mezi Chloé a Sabrinu dal Chloé pusu na čelo a pak paní Bustierová začala mluvit o předmětu u kterého jsme minule skončily

z pohledu Luky

 po škole jsme měli namířeno do parku viděl jsem jak banda holek běžela za Marcelem " Sakra "  Marcel řekl a utíkal " um hele Mari tvého bratra naháni dav holek nepomůžeme mu? " zeptal jsem se " vydrž já to mám " Marinette odpověděla a odkašlala si " TAK JO VŠECHNY HOLKY JEN CHCI ŘÍCT ŽE MARCEL MÁ UŽ HOLKU TAKŽE SE O TO ANI NEPOKOUŠEJTE " Marinette vykřikla trochu jsem uskočil. " Luko kam jdeš " Mari se zeptala " musím ještě na záchod " odpověděl jsem " dobře ale pospěš si "  tak jsem tam šel když jsem byl na odchodu byl za mnou Adrien když jsem se otočil dal mi pěstí do oka až jsem spadl na zem " AUU za co to bylo " snažil jsem se být v klidu " hele Luko aby bylo jasno Mari je moje takže buďto se s ní rozvedeš a jestli ne udělám ti ze života peklo " řekl a odešel ' co to sakra mělo znamenat ' pomyslel jsem si no nic vyšel jsem když mě Mari uviděla rychle ke mně přiběhla " proboha Luko co se stalo " Mari se zeptala vyděšená  " ale nedával jsem pozor na cestu a spadl jsem " zalhal jsem " dobře měníme plán Marceli Chloé vy si mŮžete jít do parku a užít si chvilku sami já a Luka jdeme domů na ten monokl si musí dát led " Mari řekla " dobře doufáme že se ti ten monokl zlepší " řekla Chloé pak jsem spolu s Mari šli domů

ahoj lidi doufám že se vám tahle kapitola líbila právě je 0:12 takže touhle dobou bych měla spát tvrdě jsem na ní pracovala omlouvám se za chyby a pá mé burákomáslové košíčky UwU