Mikey se se mnou rozloučil a já šla domů. Bylo za 5 minut 2 hodiny. "Můžeš mi vysvětlit, co si dělala??!" zeptala se mě. "No, běhaly tam děcka a srazily mě ze schodů." řekla jsem jí. "Bože můj, ty děti jsou čimdáltím horší. Kdo tě vezl do nemocnice?" ptala se. "Jeden kamarád" odpověděla jsem jí a tak přiblbě jsem se usmála. Matka si toho všimla, ale neřekla nic.
Šla jsem do pokoje, než bude oběd. Zavřela jsem dveře, dala mobil na stůl vedle skříně a zapla si zvuky. Převlíkla jsem se a lehla si do postele a četla svou oblíbenou knížku. Vůbec jsem se na ní nemohla soustředit. Musela jsem pořád myslet na to, co se stalo v obchoďáku, na to, jak za mnou přišel, vezl mě do nemocnice a vzal si ode mě číslo. To, jakým způsobem mě obejmul, vzala jsem si to tričko, co jsem si koupila a ucítila z něj Mikeyho vůni. Bylo mi nádherně!!
Z myšlenek mě vytrhla až máma
Šla jsem na oběd, ale popravdě řečeno, moc jsem z něj neměla.
Bylo moje oblíbené jídlo: boloňský špagety. Mňam!! ale dneska jsem se v tom de facto jen vrtala. Něco jsem snědla, aby nebyly hlody a šla jsem do pokoje. Zapla jsem si telku a přepínala z jedný stanice na druhou.
Na jednom programu byli 5SOS. Tak jsem zažraně poslouchala. Pak jsem u tý televize ležela asi 2 hodiny a myslela jsem na Mikeyho. Nakonec jsem u televize usnula.
"Pip, pip" zapipal mi mobil
++++++++
Guys, omlouvám se, že je to tak krátký, ale jsem ve škole. Jak se vám to zatím líbí??
Let me know :3 :)
YOU ARE READING
Záchrana na poslední chvíli
Teen FictionAnne má veliké problémy. Včechno se jí hroutí, chce to vzdát .... Z ničeho nic se ale objeví kluk, který ji rozumí... A dál??? Uvidíte ;-)
