Alternative Prague Battle (Hypnosis mic X Prague AU)

Kapitola 2

Yo yo yo, jsem zpět. Velmi se omlouvám, že to tak trvalo, ale měla jsem hodně práce a skoro žádnou motivaci. Děkuji, že jste počkali. Teď mi je lépe a jsem ready vydávat častěji! Dnešní kapitolka je trochu slabší, ale nebojte, rozjede se to.

Speciální poděkování patří Luci za korekturu, muck.

Dostat se z letiště do hotelu nebylo jednoduché.

Varianta A je zaplatit si drahé taxi, jehož řidič vás dost možná okrade.

Varianta B je jet chaotickou hromadnou městskou dopravou, kde vám pravděpodobně kapsáři vezmou vaší oblíbenou kartičku pokémonů.

I když se kluci snažili přemluvit Ichira na variantu A, nejstarší bratr v tom měl dávno jasno. Přece nebudou utrácet peníze za drahé taxi služby, když si můžou udělat dobrodružnou výpravu busem a pak metrem.

„Uvidíte, jak se vám Pražské metro bude líbit! Je to něco úplně něco jiného než metro u nás!" V tom měl Ichiro bohužel pravdu „Tohle je navíc trasa B! B jako Buster!" Smál se Ichiro a rozhlížel se po reklamách připevněných na zdech okolo nekonečných eskalátorů, vedoucích do samého pekla.

„A kdes nechal Bros?" Jiro ho vyrušil z poklidného rozhlížení. Jako odpovědi se mu dostavilo pouze Saburova povzdychnutí.

„No...třeba já, měl za to, že je B jako blbec, takže Saburo" Chlapec s kšiltovkou se chtěl otočit na svého mladšího bratra. Než to ale stihl, schytal takový pohlavek od Sabura, že přepadl o tři schody dopředu a jeho kšiltovka skončila na kolejích metra.

„SABURO! PODVÍVEJ SE, KAM JSI MI HODIL KŠILTOVKU!" Jiro naprosto zuřil. Saburo umíral smíchy, kdo ví, jestli bylo vtipnější, že Jiro udělal parádní atletický výkon na eskalátorech, nebo malá pleška přímo uprostřed Jirovy hlavy.

„Vy dva nemůžete zůstat ani minutu v klidu! Hned se omluvte!" Ichiro je oba chytil za mikiny a donutil je se vzájemně omluvit.

Bohužel, omluva byla naprosto k ničemu, vzhledem k tomu, že Jirovu kšiltovku rozdrtilo přijíždějící metro. Jiro koukal, jako kdyby se jeho naděje a sny rozpadly, jako kdyby prohráli Division rap battle, nebo jako kdyby zjistil, že jeho zmizelý otec je součástí Chuuoku.

„Moje...kšiltovka...co teď bez ní budu dělat? Všichni uvidí mou plešku, takhle nikoho nesbalím...a nikdo nebude brát můj rap vážně." Jiro si potichu sednul na zablešenou sedačku ve špinavém metru.

„Jiro, moc se ti omlouvám," Saburo se díval na smutného sedícího bratra „Určitě v centru najdeme nějakou novou, chápu, že tahle kšiltovka pro tebe znamenala opravdu hodně, ale..." Saburo najednou nevěděl co říct „Všechno hezké jednou končí, i tvá kšiltovka."

Jak jste si mohli všimnout, Saburo opravdu není jeden z nejempatičtějších lidí, kteří vás uklidní za každé situace.

„Jiro, slibuji ti, že hned jak si směníme peníze a ubytujeme se, půjdeme hledat novou kšiltovku pro tebe!" Ichiro se usmál a dal mu ruku na rameno, „A Saburo, ty buď příště ohleduplnější, nebo pod metrem skončíš ty."

„Moc se omlouvám Ichi-nii! Když Jiro nebude provokovat, už se to nestane." Nejmladší z nich nevypadal, že by ho to doopravdy trápilo.

Ne nadarmo se říká, že je „Metro moudřejší tramvaje". Jelikož naši hoši byli v centru během patnácti minut. Vystoupili přímo na Můstku, odkud je to všude kousek.