Slzy pro ní

"Tma"

"Pojď jdeme dovnitř": řekla Liza a pevnĕ mě chytla za ruku.A odtáhla mě až do kuchynĕ."Udělám čaj..."jen jsem prikývl a začal jsem uklízet po kuchyni a zavřel jsem dveře do tetinciho pokoje.

"Jenny dneska nemohla protože se prý musí učit ale že se zítra určitě sejdeme." Prohodila Liza aby nabrala jiné téma."Jasně."pousmál jsem se."Víš maxi..."sklonila hlavu Liza.
"Jsem v pohodě " přerušil jsem jí a Liza jen prikyvla.

Pili jsme čaj a povídaly jsme si s Lizou až do půl 8.V tom zazvonil telefón...
Než jsem stačil cokoliv udelat měla ho v ruce Liza."Ano...jistě...samozřejmě...naschledanou..."
"Kdo to byl ? " :otázal jsem se.
"Nemocnice...Tess je v kómatu takže neví jak dlouho tam bude...Pak taky říkaly že se teď o sebe musíš postarat sám že ti bylo nedávno osumnáct.":odpověďela Liza.Vzal jsem hrníček a položil ho na stůl."Ja vím...už bude osm měl bych tĕ jít doprovodit.":řekl jsem a pomohl jsem Lize do kabátu.

Vyšly jsme ven a povídaly jsme si celou cestu až k ní  domů. Před jejím domem mě pevnĕ objala a dala mi pusu na čelo a řekla: "Tak teda zítra měj se pa."

Otočil jsem se a zase vyrazil zpět domů.Když jsem skoro byl u domu začalo mě zase pálit celé tělo a jako by  mĕ nĕkdo bodl tupý predmĕt přímo do mé jizvy. Tou bolestí jsem si klek do studeného sněhu.Začal jsem křičet bolestí ale jako by my někdo vytrhl hlasivky nebylo slyšet vůbec nic.

Začalo to být zlé hodně zlé připadal jsme si jak když hořím čím dál tím víc...bolestí my vyhrkly slyz a začal po mě téct pot.A najednou mě silně začala bolet i hlava jako bych vím měl milión střepů které se roztříštil. Už jsem ani neklečel ale ležel jsem na zemi v křečích a v bolestech jsem začal padat do bezvědomí .

V tom jsem je zahlédl dvě postavy běží cí  ke mě. A spadly mi víčka a já jsem viděl už jen tmu...