O LÍNÉ TÝNĚ KAZIMÍŘE

2. Část❤️

Ufff, asi nepoznal, ze jsem princezna, tak to je v pohode...
T: Ano, jistě, hrozne rada, vydala jsem se do světa za práci a asi se mi zatočila hlava z toho vedra...
St: Dobra, tak já to s vámi zkusím...
T: Dobře dekuji a za jak dlouho budeme u vás?
St: Už tu jsme...
T: A co mám udělat první?
St: No, tak nejdřív musíte odsedlat koně a potom podojit krávy... Ty vole, ten se posral, ne?! Nic delat nebudu, fajn, koně mu odvedu, ale na zbytek mu seru, dědkovi jednomu... A on si tu bude někde válet prdel, ne?
T: Dobre
Vzala jsem koně a sla s nimi do stáji, dala jsem je do boxů a sla si lehnout ven před stáje, seru mu na to... Po chvíli ten dědek přišel asi mě zkontrolovat...🙄
St: Tak, už mate hotovo?
T: Ne a nic delat nebudu!
St: Nerikala jste, ze sháníte práci?
T: To ano, ale ne žádnou otročinu a hlavně, když vim, ze vy si někde válíte prdel!
St: Tak a dost! Vzal vidle a rozebehl se s nimi za mnou, musela jsem vzit nohy na ramena a rychle běžet... Před plotem jsem se s někým srazila, neřešila jsem to a běžela dál... Slyšela jsem za sebou kroky... Musím říct, ze ten dědek má teda výdrž... Už jsem nemohla, tak jsem se otočila a doufala, ze je to někdo normalni, když jsem se otočila, tak jsme se zastavila na miste... Běžel za mnou totiž pohledný mladík asi tak v mém věku...
(Budu psat J i když se vůbec neznají...)
J: Slečno, počkejte!
T: D-dobry den asi to byl ten, do kterého jsem vrazila, ups, trapas...
J: Dobry den, já bych se vám chtěl pouze omluvita a zeptat, jestli nevíte, kudy se dostanu na místní zámek, zítra je zde ples a já bych se rád ucházel o princezninu ruku...
Hrozne jsme se bála, ze me pozná, ale asi nepoznal...
T: Jistě, zrovna tam mám taky namířeno, tak můžeme jít spolu...
J: Dobře a nemohli bychom si tykat?
T: Jistě, Karolína, služebná musela jsme zalhat, nechtěla jsem, aby věděl, ze jsem princezna
J: Princ Jan z Calderonu, těší mě a uklonil se přede mnou kašpar jeden🙄
T: Tak jdeme?😒
J: Jistě
Šli jsme a celou cestu si povídali, když jsme byli už těsně před zámkem, tak se mi udělalo spatne, bála jsem se vrátit... No noc, musím to překonat...
T: Já půjdu první... Hned jak jsem vesla na nádvoří, všichni se ke mně rozebehli a křičel "Princezno, princezno!", nehorázně mě to sralo... Nikomu jsem nic neřekla, šla do svého pokoje, tam se zamkla a začala přemýšlet... Ten kluk šel az hooodne daleko za mnou, takže asi nevi, ze jsem princezna... I když on je tak hezkej... Ne! Ty se nesmis zamilovat, Týnuše!
Z přemýšlení me vytrval služebná, abych se sla na nácvik tance... Nakonec to bylo celkem v pohode a do večera už se nic zajímavého nedělo... Druhy den rana jsem nemohla dospat, jak jsem se těšila, ze toho prince zase uvidím, říkal mi, že mu mám říkat Janku, je to krasny jmeno, pro ještě krásnějšího kluka... Tak a dost!
Celej den jsem ho nepotkala, až vecer na plese... Vypadal nadherne... A koukal na me jak vyvoraná myš... Sedla jsem si a když se začalo tančit, tak ke mně přišel a...