.3.

3 0 0
                                    

Už je to týden od mého "snu" a já začínám mít pocit že něco není v pořádku. Tom se chová divně, pořád něco vaří a na svoji práci jakoby zapomněl. Když jsem se ho zeptala jestli je všechno ok, tak se jenom usmál a řekl ať si nedělám starosti. Je to fakt zvláštní. Já vím že to zní jako normální vztah spolubydlících, ale Tom takový nikdy nebyl. Vždycky byl zalezlý v pokoji a ani se mnou nepromluvil. Navíc ten den kdy se změnil tak jsem ho viděla mrtvého. Takže už začínám mít divné představy jak ho sem přinesli mimozemšťani nebo je mrtví a tohle je jen iluze. Možná bych si měla najít terapeuta, ale to je moc drahé.
  Přemýšlela jsem, když v tom někdo zaklepal. Lekla jsem se kdo to sakra je, protože Tom zrovna péče koláč a nikdo k nám domů nechodí. Po prvním šoku jsem šla otevřít, ale pak přišel šok druhý. Ve dveřích stál Tom. Jenom jsem na něj zírala s otevřenou pusou „jjak?". Tom jenom pozdravil a  prošel kolem mě dovnitř. Tohle už bylo extrémně divné. Vždyť před chvilkou pekl ten svůj hnusný koláč.
   Došla jsem za ním do obýváku a hlavně nenápadně se ho zeptala kde byl. Nakonec jsem zjistila jenom že byl někde v centru. Pak zalezl do svého pokoje a už nevylezl. Nakonec jsem šla spát taky. Poslední co jsem slyšela bylo jak tom hýbe ve svém pokoji nábytkem. Proč do prdele hýbe nábytkem?!

AjejeWhere stories live. Discover now