Průserářka

13. kapitola

Měl jsem těch lží dost a nepříjemným faktem bylo to, že se to neustále stupňovalo. Když Jenny pozvala na oslavu Rustyho a Jaredy, kteří mě znali z dílny, byly to první obtíže. Jak to vysvětlit Julii?

Vzal jsem si ji tedy stranou a spustil pravdu.

,,Je pravda, že jsme Jenny párkrát přivezli na policejní stanici k výslechu. Ve spoustě případech měl prsty Axel a tak jsem se dohodl s Jenny, že mě dostane na dílnu, abych Axela dostal na důkazech. Občas jsme se tedy na dílně potkali a odtud mě kluci znají."

,,Aha. Jenny mi nic neřekla."

,,Asi má svoje problémy s Axelem. Co jsem tak pochopil."

,,Jo slyšela jsem, ale mohl jsi mi říct, že teď děláš tohle."

,,Nemohl jsem vědět, že je Jenny tvoje sestra."

Tvářila se docela zaskočeně a s přibývajícím alkoholem mě i odstrkávala. Neudělal jsem nic špatného a jen kvůli tomu, že jsem jí neřekl takovou kravinu se mnou hned nemluvila. Měl jsem vztek a došlo mi, že kdyby se dozvěděla to s Jenny, měli bychom potíže oba. Julii se nedalo nic vysvětlit a i když to byla totální kravina, naštvala se na nás.

,,Co jsi jí řekl?" přišla za mnou Jenny.

,,Jen jsem jí vysvětlil odkud se známe s klukama."

,,To jsi jí nemohl říct, že tam chodíš třeba s autem?"

,,Abych pak varoval kluky, že kdyžtak nejsem jejich kolega, ale klient? Byla to úplná blbost."

,,Říkala jsem ti, že to nepochopí."

,,O nic nešlo, jen že se známe z té dílny."

,,Ano, ale neřekl jsi jí to na tom obědě, takže to bere jako zatajování a lhaní. Pokud jsme se nerozhodli jí to říct hned, tak teď už by to dopadlo zle. Stejně tak u táty."

,,Jenny, ty jsi nás do toho zatáhla. Měla jsi jí to říct."

,,Co jsem měla říkat? Že jsme si to u tebe málem rozdali? Že se tak dobře vlastně známe?" ušklíbla se a já ji málem nacpal ubrousek do pusy, aby to neříkala už nikdy nahlas.

,,Pssst! Byli jsme opilí."

,,To tě neomlouvá. Kdyby mi tohle udělal můj kluk, tak bych s ním zatočila." začala předvádět, jak někoho škrtila oběma rukama.

,,Dobře, dobře. Tak to s tvým tátou musíme nějak promyslet. Třeba, že jsme se rozešli a pak jsem se dal dohromady s tvojí sestrou. Jakoby."

,,Zítra tátovi řeknu, že to mezi námi skončilo, abys měl pak prostor to se sestrou dát dohromady, ale ona už o tobě mluví pár měsíců. Nevím, jak to tátovi vysvětlím."

,,Jedna komplikace za druhou. Mám toho dost."

,,Myslíš si, že já ne?"

Chvíli jsme tedy kecali u baru a pak jsme došli k ostatním. Jenny se chvíli tvářila kysele, ale pak se zmátořila a už byla veselá. S dalšími panáky začala mít Jenny šílené nápady. Mluvila o nějakých seskoku padákem a jakési šílené trojce. Padlo tam něco o stíhačce a bungee jumpingu.

,,Tak kdo jde do toho se mnou?" vypadlo z ní opilecky a podívala se na Jareda.

,,Ne. Na tohle já nejsem."

,,Srabe! Tak Rusty mě v tom nenechá."

,,Nejsem blázen. Tohle já nedám. Chce se mi zvracet sotva si představím ty vruty ve stíhačce." odvětil.

Takhle se otáčela na všechny až došlo na Julii.

,,Já? Ani nápad, ale Marty do toho půjde."

,,Co?" nechápavě jsem se otočil.

,,Minule jsi říkal, že jsi už skákal."

,,Jo, ale je to tak deset let."

,,No a?" zakřenila se na mě Julie a Jenny se toho chytla.

,,Tak mám parťáka na trojku šíleností?" splácla ruce, popadla svoje pivo a ťukla do toho mého.

,,No to mě poser. Dobře." utrousil jsem a všichni začali koulet očima, jací jsme blázni.

Stíhačka mě lákala už dlouho a bunjee jumping nebyla žádná věda. Tandemový seskok už mě tolik nelákal, ale byl jsem pro každou špatnost.

S Julií jsme přišli ke mně do bytu a hned začala řešit Jenny a dílnu. Přišla mi jako záchodový zvon, který neustále vytahoval staré sračky. Bál jsem se, že ty výčitky budu poslouchat pořád. Jen proto, že jsem jí to neřekl o pár dnů dřív.

Umlčel jsem jí tedy pusou, ale ona místo, aby ztichla a rozjela to, odstrčila mě a pokračovala.

,,Takže ty se s mojí sestrou znáš a já se to dozvím a nedopatřením." rozhazovala rukama jako divá.

,,Nepřišlo mi to důležitý. Ani jsem netušil, že je to ona."

,,Aha. Holek jako ona je okolo tebe hodně."

Přestávalo mě to bavit. Nevnímal jsem, co vůbec říkala a vrhnul jsem se na její krk. Byl jsem normální chlap a měl jsem jisté potřeby. Nechtěl jsem dál poslouchat řeči o Jenny.

,,Chci tě!" snažil jsem se jí tím zavřít pusu.

Chvíli odporovala, ale nakonec přestala dělat cavyky a v té posteli jsme skončili. Nezdálo se mi, že by byla tak strašně opilá, ale upřímně jsem si představoval, že do toho dá trochu života, ale ona si jen lehla na záda, spolupracovala při líbání a jednoduše řečeno – roztáhla mi nohy.

Sotva tam něco proběhlo, otočila se na bok a spala. Říkal jsem si, že byla možná unavená a navíc ten alkohol, tak to zkusím ráno. Vysprchoval jsem se, udělal snídani a dobýval se jí do kalhotek. Otevřela oči, vztekle mě odstrčila a okupovala koupelnu asi hodinu. Mezitím jsem se sám nasnídal a civěl z okna. Přemýšlel jsem, co se ten den bude dít.

Julie se posadila vzápětí naproti mně a zapíjela aspirin.

,,Bolí tě hlava?"

,,Hmm."

,,Nechceš dneska něco podniknout? Co třeba kino, bowling, večeře?"

,,To kino by šlo."

,,Já myslel, že začneme třeba bowlingem, pak zajdeme na večeři a zakončímě to v kině?"

,,Na jaký film?" ignorovala to, co jsem řekl.

,,Co bys chtěla? Je tam nějaký akční s prvky sci-fi. Trailer vypadal skvěle."

,,Chci něco, nad čím nemusím přemýšlet. Co třeba komedii nebo něco romantického?" zakřenila se a já jen mávl rukou, jako že je mi to nakonec jedno, hlavně, že ji do toho kina dostanu.