Láska nebo nenávist?

Upřímně ani ne

Mery po chvíli usnula opřená o Davidovo rameno.David ji nechal spát,protože doufal,když se Mery prospí,že by se jí mohlo ulevit.
Za chvíli mu začal zvonit mobil.
Mery to probudilo.
David si vyřídil hovor a naštvaně položil mobil na stolek vedle postele.
M:Děje se něco?
D:Ne,promiň že tě to vzbudilo
M:V pohodě
D:Je ti aspoň trošku líp?
M:Upřímně ani ne a kdo volal?
D:Volali mi z klubu,že je tam nějaký problém
M:Aha a co se stalo?
D:Ale za všechno může sekretářka,blbě si zapsala data,kdy máme volno,takže se tam na dnešek sešli dvě rozdílné oslavy,no a samozřejmě to dnes chcou oslavit obě strany,jenže klub je jenom jeden a chtějí,abych to tam jel vyřešit
M:Však jeď
D:Ne,nechci tě tu nechat samotnou,co kdyby jsi někam šla a omdlela si?
M:Slibuji že se z postele nehnu
D:Znám tě
M:Ne,Daví fakt jeď
D:Fakt?
M:Jo
D:Dobře,ale slibuji že jsem hned zpátky a počkej chvíli
Odběhl z pokoje a za chvíli se vrátil i s Niky.
N:Co je brácha?
D:Pohlídáš mi Mery
Niky se na něj nechápavě podívala.
N:Já jsem myslela,že Mery je dospělá holka a ne malý dítě
D:Hele,nech si ty vtipy,tohle není legrace
N:A o co teda jde?
D:Mery je od ráno špatně,zvrací je bledá a slabá a nechci ji nechávat samotnou,takže ty si tu sedneš na prdel a budeš mi na ni dávat pozor jasný?
N:Já si,ale potřebuji umýt vlasy a namalovat se
D:Jsi doma,tak nepotřebuješ vypadat jak na módní přehlídce
N:Hahaha brácha
D:Hele nech si toho,sedni a hlídej
N:Já jsem člověk a ne hlídací pes
Mery se zasmála.
David už byl na odchodu.