Be Happy [Zayn Malik]

29.

Zůstala jsem až do odpoledne, pak připravila nějaké jídlo a k večeru se rozhodla navštívit svůj vlastní dům. Měla jsem několik zmeškaných smsek od mámy - vopruz. I přes to jsem byla ráda, že jsem se na chvíli vzdálila od Zayna. Vše se sice vrátilo do normálního stavu a to, co se stalo, jsme nechaly za sebou, ale pořád to mezi námi bylo.

Ve veřejné dopravě a pak při krátké procházce jsem si vyčistila hlavu a rozhodla se, že je třeba začít dělat i nějaké věci do školy. Nechtělo se mi do toho, každopádně když jsem si to mohla brát domů k Zaynovi, který poslední dobou trávil většinu času někde pryč, šlo to lehce.

*

Nejprve mě překvapil prázdný dům - pak jsem si uvědomila, že jsou asi v práci. Byla bych si zavýskla, že mám konečně pokoj od Henryho buzerací. No pak jsem uslyšela podivné zvuky přicházející z pokoje jeho dcery. Znechuceně jsem nakrčila nos, ale zábavu jsem jim určitě kazit nechtěla. Zavřela jsem se k sobě a byla ráda, že to tam nejde slyšet. Už bylo kolem čtvrté, mají dost, aby to stihli dodělat, když se rodičovstvo vrací před pátou. A měla jsem pravdu. Pár minut před celou dole bouchly dveře a ozval se dupot po schodech. Ale asi to stihli, protože jsem čekala na křik, ale nic se nedělo. Jenže neslyšela jsem toho kluka vycházet ven, takže musí být u ní v pokoji. Bože, škoda že neuvidím, jak se plíží ven, to musí být legrace. "Anne?" dveře do mého pokoje se rozletěly a já jen zvedla pohled od obrazovky notebooku. Mamka se na mě nezvykle culila, což svědčilo o její dobré náladě. "Ahoj." pozdravila jsem ji.

"Jak se máš?" posadila se ke mně na postel.

Nechtělo se mi o tom moc mluvit, ale budiž, třeba neuškodí, když se trochu svěřím. Přesto jaká byla poslední, tak věřím, že když budu hrát hodnou dceru, bude hodná i ona ke mně.

"Jde to, ale pohádali jsme se se Zaynem, takže je to takové... chápeš." odvětila jsem opatrně. "To mě mrzí," mile se na mě usmála a já po dlouhé době cítila, že to myslí opravdu upřímně. "Mě taky, dáme si teď chvíli čas, ale věřím, že to bude ok." odložila jsem počítač.

"Dělám nějaké věci do školy. Za chvíli mi zase začíná semestr, tak zjišťuju informace." vysvětlila jsem a pobídla ji k tomu, ať řekne, co má na srdci. Doslova se třepala. "Víš, vadilo by ti moc, kdybychom tu s Henrym nebyli tak dva týdny?" rozzářily se jí oči a doslova čekala, až se jí zeptám, proč. "Děje se něco?" nejistě jsem pozdvihla obočí.

"On dnes v rádiu vyhrál zájezd pro dva do Egypta," vypískla.

“Tak to je skvělé." Ve skutečnosti jsem byla mnohem radši, že se ho na tak dlouhou dobu zbavím. "Chtěly bychom vás vzít spolu, ale je to až začátkem září a já vím, jak ty nerada zameškáváš."

"Ne to nevadí, já chci být doma, vážně." přerušila jsem ji. Egypt mě nijak zvlášť nelákal, za to čtrnáct dní klidu zní jako hotový ráj. Díky bohu, že máma to nijak nerozebírala a utíkala balit, i když by to s klidem zvládla i během týdne. A když to se Zaynem půjde v klidu, mohli bychom být konečně i tady, ať to nevypadá, že ho neustále vyžírám a využívám. Už se toho nemůžu dočkat. Dva týdny bez mámy, žádný Henry a žádné hádky, jen já a Zayn.

Rozhodla jsem se pokračovat v zjišťování informací o novém semestru a pustila si k tomu nějakou hudbu. Před večeří jsem si zašla do sprchy a v pokoji mě čekalo nemilé překvapení. Vyšla jsem v ručníku a sušila si vlasy, když jsem uviděla postavu v rohu u balkonových dveří. Chtěla jsem začít křičet, ale rychle doběhla ke mně a zacpala mi pusu.

"Hej, jsem od Evy, schovávám se, prosím, že mě schováš." milý kudrnáč na mě vycenil zuby ve snaživém úsměvu. Chtěla jsem začít protestovat, ale uslyšela jsem křik od vedle. Oni o něm asi fakt ví a teď ho nahánějí jako kočky myš. I když jsem byla prakticky polonahá, přišla mi tahle situace trochu komická. A představa úplně rudého Henryho, jak lítá po domě, mě pobavila natolik, že jsem ho nakonec u sebe nechala. "Fajn, snad se to za chvíli uklidní a ty budeš moct jít." byla jsem teda milá, i když v tomhle úboru jsem se zrovna dobře necítila.

"Jinak, jsem Harry." představil se, když jsem si brala věci ze skříně a ručník na vlasy shodila na radiátor.

"Anna." kývla jsem.

Chtěl mi odpovědět, ale ozvalo se zaklepání. Hned jsem ho poslala za závěs dveří vedoucích na balkón.

"Ann, není tu..." vešel Henry, ale hned se otočil, když viděl, jak jsem, nebo spíš nejsem oblečená.

"Ne, když dovolíš, já jsem jen v ručníku.." měla jsem chuť ho vypakovat, ale nemusela jsem se moc snažit, bylo mu to jasné.

"Ano, omlouvám se." asi mu to bylo trochu trapné. Jen ať. Umřela bych hanbou a rozhodně mi to nebylo příjemné, ale už se nestydím tolik, jako než jsem poznala Zayna. Má na mě zvláštní vliv.

Konečně se za ním zaklaply dveře a já mohla slyšet obrovský kámen, který spadl Harrymu ze srdce.

"Eva mi neřekla, že má sestru. Tenhle pokoj byl ještě nedávno prázdný." Vyšel z úkrytu a posadil se na mojí postel. "Heh, jsem tu už docela dlouho, jsi celkem nevšímavý." uchichtla jsem se a zalezla za koupelnové dveře, abych se mohla převléknout do šortek na spaní a trička. Dosušila jsem si vlasy a šla hned zpět.

"Byl jsem zaměstnaný trochu něčím jiným." přiznal bez mučení a podrbal se v kudrnách. Musím uznat, že to byl sympaťák, typuju, že byl tak stejně starý, ale byl urostlý možná tak, jak Zayn. Na rukou měl taky pár nějakých tetování, ale tělo mi bylo tak jedno. Příjemně vyhlížející obličej zdobily dva smaragdové kameny. Páni, má moc krásný oči, už je mi jasné, na co ty holky balí, na to pobeďarované čelo to asi nebude.

"Nechci být nezdvořilá, ale budeš tu trčet hodně dlouho? Protože jsem měla i jinačí plány, než tě tu schovávat." Zamračila jsem se. Nedošlo mi, že taky může trvat pěknou dobu, než bude moct vypadnout. "Budu ticho jak myška, vážně. Jen co mi Eva dá znamení, vypadnu, slibuju." uvolnil mi dost místa, abych si taky mohla sednout.

"Co nadělám." svalila jsem se do postele a natáhla se pro mobil, který zapípal. Nepřekvapilo mě, že to byl Zayn. Od toho našeho incidentu se mě snažil mít o něco víc pod kontrolou. I když to skrývá za zájem, nejsem hloupá a je mi jasné, že jen kontroluje, jestli nejsem někde, kde bych být neměla. Už jen z principu jsem se rozhodla to ignorovat a neodepsala jsem.

Během surfování na netu jsem prohodila pár slov s Harrym, ale netrvalo dlouho a šel. Pak byla večeře, no a pak jsem vytuhla.