Proč mi všichni říkají mlč, když si chci promluvit? Proč mi všichni říkají nebreč, když se mi chce plakat? Proč mi všichni říkají miluj, když není kdo by mě měl rád? Budou mi také všichni říkat dýchej, až budu umírat?!
Je to jako být v zajetí. Nikdo mě neřekne žádná uklidňující slova, nikdo mě neobejme. Proč to tak vlastně je? Odpověď je snadná. Nikoho si k sobě nepustím. Sám si to dělám těžší, ale v podstatě to není moje vina. Kdyby se prostě jen našel člověk, který by mě konečně pochopil.
On potřebuje ji, ona zase jeho. On ji v duchu zachraňuje a neustále se o ni stará, přestože se to neuvědomuje. Ona ho učí skutečně milovat. Není možné, aby žili bez sebe, jen si musí včas uvědomit. Kolik mají času? Možná už je dokonce pozdě.
ČTEŠ
The song of life - Draco Malfoy
FanfictionCo když už nechce dál žít tak jako doposud? Co když se změní... je možné, že obyčejná dívka, kterou by měl nenávidět, mu otevře oči? Že si uvědomí, co všechno ztratil? Maska, kterou nikdy nesundává, se najednou ztratí a on zjistí, že jsou lidé, před...
