Studentský EraserMic

Takový normální den

[Pohled Shoty]

Jako každý den jsem se pokoušel vstát z postele, abych šel do školy. Bydlíme v budovách, kterým se říká dormy, které stojí na školním pozemku abychom to měli co nejblíž ke škole. Chodím na UA což je škola pro budoucí hrdiny. Jsem ten typ člověka, který se moc nevyjadřuje a nejradši sedí někde v rohu. Učení mi docela jde a šlo by mi ještě líp kdybych měl na pokoji někoho míň hlasitýho než je Hizashi Yamada, je to snad nejhlasitější člověk na světě a zrovna já s ním musím být na pokoji. Nemůžu se ani vklidu vyspat, protože se vrací pozdě v noci a dělá vždycky rámus a nepořádek takže mě pokaždý vzbudí. Za celou dobu co bydlíme v dormech byl potichu asi jenom dvakrát, je těžký bydlet na pokoji s někým když jeho quirk je jeho hlas. Než jsem se stačil rozkoukat stál u mojí postele Hizashi a díval se na mě on snad ani nemrká.

,,Co je?!" prohlásil jsem tak trochu naštvaným hlasem. Ví že nemám rád když na mě někdo dýl kouká.

,,Emmm... Co?.. Nic jenom ať nepřijdeme pozdě škola začíná za 20 minut." řekl, otočil se a odešel.

,, 20 minut? Tak to je ještě čas" zamumlal jsem si pro sebe , hodil si deku přes hlavu a dál jsem se snažil spát (ale lidi pochopte to nejde když bydlíte s ním). Takže mi nezbývalo nic jinýho než se teda zvednout z postele, nachystat se a jít do školy. 

Ve škole jsem si sednul na místo kde mám sedět a položil si hlavu na lavici s tou nadějí, že bych se aspoň trochu mohl odpočívat, ale ne přišel totiž do třídy "Pan Hlasitý" a postupně se k jeho hlasitosti přídávali všichni až do doby když všichni místo mluvení řvali jak na lesy. Takže to znamenalo konec mému odpočívání.

[Pohled Hizashiho]

Vstal jsem z postele chvíli po zazvonění budíku. Šel jsem do koupelny vyčistit si zuby a pokusit se rozčesat to vrabčí hnízdo co mám na hlavě. Po nějaké době zápasení s kartáčem na vlasy se mi to povedlo nějak rozčesat tak jsem to načesal nahoru do mého obvyklého účesu a šel jsem vzbudit Shotu, protože je pořád schovanej v peřinách. Přišel jsem k jeho posteli a začal jsem na něj koukat, protože vím že nemá rád když na něj dlouho někdo kouká a vždycky ho to moje koukání vzbudí, takže taková jednoduchá několikrát ověřená taktika. Chvíli jsem na něho koukal, ale pak jsem přestal vnímat realitu takže jsem koukal do blba a byl jsem ve svým vlatním světě. 

,, Co je?!" řekl Sho a tím mě poslal zpátky na Zem.

,,Emmm... Co?.. Nic jenom ať nepřijdeme pozdě škola začíná za 20 minut." řekl jsem ještě zpamatovávající se z mého rychlého a neočekávaného přistání na Zemi a odešel jsem si nachystat ještě nějaký věci do školy, podívat se jestli nemáme nějaký úkoly co bych mohl dodělat (no však to znáte taková klasika no XD). Když jsem odcházel slyšel jsem jenom jak si něco mumlá a podle ostatních zvuků co jsem slyšel jsem usoudil, že jen tak nehodlá vstávat a, že šel beztak ještě spát. Odešel jsem z dormů dřív než Sho, ale do třídy jsem došel později, protože jsem na chodbě potkal ještě pár lidí takže jsem s nima hodil řeč a až potom jsem šel do třídy.

Ohayo moji milí drazí weebové, dneska už  mi moje mozková buňka přestala fungovat  (radši) takžeee toho víc není. Doufám že se vám tato docela krátká kapitole líbila, nebojte delší vydávat nebudu, protože 

1. Jsem moc líné 

2. Na to nemám mozkovou kapacitu, přece jenom s jednou buňkou toho moc nesvedete

3. Mě  tahle dýlka kapitol přijde v pohodě

4. Nevím, jen tady chci mít číslo čtyři, protože je to moje oblíbené

Pokud budete mít jakýkoli dotazy, připomínky nebo nějaký nápady na zlepšení tak dolu do komentářů od toho tady přece jsou :-)

Jo to je teda zatím asi všechno co jsem vám chtělo říct takžeee zatím čau a nějaký jiný kapitoly

Vaše Rajče🍅