Tábor pro upíry a vlkodlaky / OPRAVA příběhu

Kapitola 3. Dnešní seznamovací program (část 1/2)

Z pohledu Laury:

Když jsem se probudila, tak jsem nebyla ve své posteli a ve své chatce, ale byla jsem úplně někde jinde.

Otevřela jsem oči a vedle sebe jsem uviděla usmívajícího se Nikolase s pohledem na mě.

Nikolasi já přísahám, že ti to oplatím!!! Ale nějak jinak!

Najednou jsem ucítila dalšího upíra, který byl za mnou a když jsem se otočila, tak tam byl Marcus.

Okay, teď přísahám, že oba dva shodím, jako první do vody. Hahaha pěkná pomsta, ale mně to nestačí. Ještě k tomu něco vymyslím.

Sedla jsem si do tureckého sedu a sjela je naštvaným pohledem.

,,Můžete mi laskavě vysvětlit, jak to, že jsem tady?!" zeptala jsem se naštvaným hlasem.

Najednou mě někdo povalil na postel a ten někdo byl Nikolas. Ležela jsem pod ním a on mi držel ruce vedle hlavy.

Tak a seš mrtvý. Ale to už vlastně jsi.

,,Pusť mě a to hned!" rozkázala jsem mu a on se na mě kouknul.

,,Nechce se mi," stál si za svým a já ho nějakým způsobem trochu od sebe odstrčila a odkopla ho nohama pryč od sebe.

On spadl z postele dolů na podlahu a Marcus se mu začal potichu smát, a aby to nebylo líto Nikolasovi, že to schytal zrovna on, tak jsem taky shodila Marcuse na zem. Musela jsem se nad tím uchechtnout, vstala jsem z postele a vydala jsem se ke dveřím, které jsem otevřela a těsně před tím než jsem je zavřela jsem uslyšela Nikolase.

,,Já tě dostanu. Jen počkej!" sebevědomě pověděl, než jsem zavřela dveře od jejich chatky a poté jsem se hned vydala do naší chatky.

Když jsem tam přišla, tak Tara ještě spala, ale když jsem k ní přišla blíže, tak tam vedle ní ležel Marek. Pak jsem své oči nasměrovala na svoji postel a tam seděl Daniel a koukal se na mě. Naštvaně jsem se na něho koukla.

,,Vypadni z mé postele! Hned!" rozkázala jsem mu a on se jen samolibě usmál.

,,Ani se mi nechce," a dál si relaxoval na mé posteli, když to dořekl, tak jsem k němu šla, vzala ho za ucho a táhla ho ke dveřím.

,,Hej?! Au. Co to děláš?!" vykřikl trochu bolestně, ale já ho úspěšně ignorovala.

No co? Nemá mi tu oxidovat!

Byla jsem už u dveřích a otevřela je.

,,Tohle!" naštvaně jsem odsekla a doslova ho vyhodila z naší chatky ven.

Dveře jsem pak zavřela a šla probrat Taru, ale to co jsem viděla bylo neuvěřitelné. Viděla jsem Taru a Marka, jak ji objímá rukou kolem pasu. Začala jsem se tam smát a tím, že jsem se smála jsem je probudila. Tara ho hned skopla z postele, takže teď ležel rozpláclý na podlaze.

,,Tak takovouhle reakci jsem měla i já," pochlubila jsem se jim a ušklíbla se nad tím.

Tohle vůbec nečekal a jen seděl na podlaze.

,,Marku! Vypadni z naší chatky a to hned!" rozkázala mu naštvaná Tara a on zabručel.

Marek vstal a šel pomalu ke dveřím. ,,No jo, už jdu pryč," otráveně odsekl a konečně vypadl.

Podívaly jsme se s Tarou na sebe a uchechtly se.

Pane bože, co je to napadlo? A co je asi napadne příště?