Láska Z Ameriky

18.část

,, Mads? " zakřičel na mě Jack z pláže, kolem které jsem právě procházela.

,, Ahoj Jacku" pousmála jsem se a on mě hned objal.

,, Nevadí ti,že sedíme tady na pláži? Klidně můžeme jít jinam"

,, To je v pohodě, jsem tu kvůli tomu ujasnění mezi námi. "

Jack se ke mě naklonil a podíval se mi do očí.

,, Já vím, že máš kluka, ale nemůžu tě dostat z hlavy, tvůj úsměv, krásu, povahu prostě všechno. Já se asi zamiloval.. ''

Zamumlal a chytil mě za ruku.

,, Jacku, já mám v hlavě hroznej zmatek, miluju Andreie, ale jsou tam i dost silný city k tobě. Já už prostě nemůžu, nevím, co chci a... "

,, Spíš koho chceš" pousmál se Jack.

Seděli jsme vedle sebe v naprostým tichu a mě už to začínalo vadit. Nesnáším tyhle ticha a ještě k tomu jsem měla znovu tu touhu dotknout se jeho tváře a políbit ho.

,, Madi, jestli chceš abych ti odešel ze života a přestal dělat potíže, půjdu. "

,, Tak to ani nezkoušej "

Řekla jsem a stiskla jsen jeho ruku ještě pevněji.

,, Madeline, já se omlouvám, ale prostě tohle teď chci udělat a potřebuju to. "

,, Co mysl - " nestihla jsem to doříct, protože Jack spojil naše rty.

,, Tak co užíváš si výhled na moře? '' zeptal se hlas za námi.

Rychle jsem se odtrhla od Jacka a otočila jsem se.

,, M- Martine, já ti to vysvětlím. "

,, Mně nic vysvětlovat nemusíš, spíš Andreiovi."

,, Neříkej mu to, prosím. "
Prosila jsem Martina, co to šlo.

,, Ale notak Neči, pořád se zlobíš?"

Promluvil najednou Jack.

,, Ty se mnou vůbec nemluv, držím se od toho, abych ti nedal pěstí za tam to i za tohle. "

,, Vy se znáte a co myslíš tím za tam to?" nechápavě jsem mu pokládala otázky, ale neodpověděl.

,, Jdeme domů Madeline." řekl a chytl mě za ruku.

,, To je snad její volba, kam půjde ne?" řekl Jack a chytil mě za druhou ruku.

,, Jacku j - já teď asi půjdu s Martinem. "

,, Jak myslíš, zlato"

,, Vypadni Hughesi!" zakřičel na něj Martin a pak mě táhnul pryč.

Celou cestu domů jsem mlčela a to stejné Martin. Jaktože Martin zná Jacka? A co teď mám říct Andreiovi? Co když se se mnou rozejde? Chci Jacka?

Jedna otázka za druhou se mi promítali v hlavě, která mě už neskutečně bolela.

Došli jsme domů. Martin stále beze slov vešel do svého pokoje a zabouchl dveře. Já se posadila na gauč a začala jsem brečet. Co to dělám?! Koho miluju? Co když jsem teď přišla i o Martina? Zase nekonečně otázek.

,, Ségra? " ozval se ode dveří Radimův hlas.

Rychle jsem si utřela slzy a usmála jsem se na něj.

,, Ty jsi brečela?! Poznám to!" řekl a pevně mě objal.

Všechno jsem mu vysvětlila musela jsem. Je to můj brácha, nemáme před sebou tajemství.

,, Nevím, co na to říct.." řekl zmateně brácha a stále pevně držel moji ruku.

,, Nic neříkej, vím, že se musím rozhodnout, ale to je prostě vážně těžký."

,, Měl bych nápad, ale nevím jestli se ti bude líbit. '' usmál se Radim.

,, Povídej, potřebuju teď každou pomoc," odpověděla jsem a Radim mi začal vyprávět, co naplánoval.