Od přátelství k lásce

Seznámení s rodiči

Během cesty k domu jsem ještě stihla napsat našim, že jsem zůstala na večeři u kamarádky Rose a že přijedu později. Taktéž jsem napsala Rose aby mě kdyžtak kryla. Rodiče odepsali ať jsem do 22:00 doma a Rose slíbila, že mě bude krýt.

Bylo asi 17:00 a já už začínala mít hlad, ale taktéž jsem si přála znát celou pravdu o Adamovi. Nevěděla jsem co o mě Chase řekne rodičům. Že jsem ta druhá osoba, kterou zatkli nebo jen známá se školy. ''Jsi v pořádku Bree?'' ''Jo, jen jsem nervózní. Jak mě vašim představíš a budou vůbec rádi, že mě vidí a jak na ně mám  zapůsobit a jak se mám chovat a co...'' Než jsem to dořekla tak mi Chase položil prst na pusu. '' Jen dýchej ano? Řeknu jim pravdu a buď v klidu, oni jsou naprosto v pohodě. Ví, že ten druhý člověk byl jen svědek a nic špatného neudělal. Takže se ničeho neboj ano?'' Oddělal mi prst z úst a já jen potichu přikývla. Chytil mě za ruku a vedl do domu.

''Mami, tati někoho vedu.'' Z vedlejší místnosti vyšel pár. Na první pohled vážně vypadali mile a přátelsky. Připadali mi i docela mladí. ''Chasi, kdopak to je?'' Zeptala se ta žena. ''Mami, tati tohle je Bree Taylorová. Moje spolužačka ze školy a taky ta druhá osoba co byla zatčena spolu s Adamem.'' Chvíli bylo ticho. Najednou se ke mně žena rozešla a objala mě. ''Bree, moc mě mrzí, že tě můj syn zatáhl do něčeho tak špatného. Vychovali jsme je oba stejně, ale vidíš jak to dopadlo.'' ''Mě to taky mrzí paní Millerová.'' Žena mě pustila z objetí a šla zpátky ke svému muži. ''Tebe nic mrzet nemusí broučku.'' Řekla ''Moc nás těší Bree, já jsem Leo a to je moje žena Clary.'' ''Taky vás ráda poznávám pane a paní Millerovi.'' ''Ale jdi. Říkej nám Clary a Leo.'' Usmála jsem se. ''Děkuji, že jste mě tu tak přivítali paní a....teda Clary a Leo.'' Pozvali mě dál do kuchyně kde jsme se všichni posadili ke stolu a Clary nám nalila limonádu. ''Mami může tu Bree zůstat na večeři? Já ji potom odvezu domů a neboj nikdo mě tam neuvidí.'' ''Ovšem že můžeš. Bree máš ráda lívance?'' Odpověděla jsem ano a napila se jahodové limonády, kterou mám mimochodem nejraději. ''Ví tvý rodiče, že jsi tady?'' Nevěděla jsem jestli mám říct pravdu nebo ne. ''No, víte upřímně si myslí, že jsem s jednou kamarádkou.'' Hrozně jsem se zastyděla že jsem jim lhala. ''Oni ví, že Adam je tady Chaseův bratr?'' Zeptal se Leo. ''Neví. Ale chci jim to povědět, jestli je to v pořádku.'' Oba se na sebe podívali. ''Víš Bree možná by bylo nejlepší kdyby jsme se sešli s tvými rodiči a popovídali si všichni spolu. Co ty na to Clary?'' ''Myslím, že je to skvělý nápad. Bree?'' Popravdě jsem si to nedovedla představit, ale asi mají pravdu. Bude to tak nejlepší. ''Máte pravdu asi to tak bude nejlepší, ale prosím neříkejte jim, že jsem tu dnes byla. Zjistili by, že jsem jim lhala a já jim opravdu nerada lžu ikdyž to teď asi tak nevypadá.'' ''Neboj se Bree. Bude to naše tajemství a až jim to někdy budeš chtít říct, řekneš to.'' Usmála jsem se. ''Děkuju Clary. A Leo.'' ''Nemáš zač zlatíčko. Tady ber si kolik jen chceš.'' Položila lívance na stůl a všichni jsme se do nich pustili.

Po večeři bylo asi 19:30 Clary sklidila ze stolu. ''Nechcete pomoct s nádobím Clary?'' Podívala se na mě. ''Neblázni, jsi návštěva a ta se má bavit a ne pracovat.'' ''Provedu tě po domě pojď.'' Řekl Chase a tak jsme šli. Jejich dům byl dvoupatrový. V prvním patře neboli v přízemí se nacházela vstupní chodba, WC a koupelna pro hosty, malý pokoj pro hosty, obývací pokoj a kuchyně s jídelnou. Když by jste po schodech vystoupali nahoru našli byste WC a koupelnu pro majitele domu, ložnici rodičů a dětský pokoj. Kolem schodů na stěně byly umístěny fotky rodiny. Poznávala jsem na nich Chase, Clary a Lea, potom nějaké staré manželé, pravděpodobně prarodiče a na některých i Adama. Jo a taky psa, ale teď už žádné zvíře nemají.

''Tak vítej v mém království. Dělám si srandu je to jen pokoj.'' Pokoj byl krádně uklizený a prostorný. Byl vymalovaný světle modrou barvou a lustr připomínal tvar mraku. ''Páni, máš to tu vážně moc hezký. A ne jen tady, ale celý váš dům.'' ''Děkuju, posaď se.'' Sedli jsme si na malý gauč pod oknem. Jo měl v pokoji nejen postel, ale taky gauč.