Téhle teorii předcházela básnička, která se mi sama vytvořila v hlavě.
Je sice v angličtině, ale kdo nebude něčemu rozumět, ráda přeložím:
I want to live on that isle,
along and alone with Death
to observe and explore the dark trees in deep forest.
No one, not a single soul to hold me away
from that desperate, but worthy loneliness.
Magic tones of the orchestra would ring in my ears,
combined with sound of the waves,
scattered by cold breeze above the green lake,
It fills my heart like nothing else.
The breeze turns into sharp wind,
cutting my wrists and neck like a knife,
and suddenly, I can't see the shore anymore.
Falling deep down into the water,
body is crashing by its own desires,
the orchestra has stopped,
its sound dissolved in fog,
the waves calmed down,
surface is like shiny wine glass.
No a po nějaké době (už si ani nepamatuju jak dlouho to bylo), jsem na základě téhle básničky vytvořila teorii o tom, co se stane po smrti. Vlastně jsem i přemýšlela nad tím, co se stane podle toho jak zemřete, co jste v životě udělali a tak dále. Do dalších kapitol se pokusím sepsat vše, co jsem vymyslela.
Doufám že se vám tenhle koncept bude líbit a kdybyste měli nějaké otázky, ptejte se.
Vaše Teruš
YOU ARE READING
teorie ostrova
RandomKdyž jsem poprvé poslouchala ostrov mrtvých od Rachmaninova, vymyslela jsem teorii o tom, co se stane po smrti. Že se objevíte na ostrově.
