4. Kapitola

25 7 4
                                    

Treat seděl před doupětem Alfy. Černý ocas s bílým pruhem po celé jeho délce měl složený u tlapek a pohled měl upřený do země. Vedle něj seděl Shadow, který se zas díval do nebe a dělal jako by vedle něj nikdo nebyl. Ačkoliv se to tak nejevilo, oba dva se snažili poslouchat o čem se vlci v jeskyni bavili. Slyšeli hlasy, ale ani jeden nerozuměl tomu co říkají.
Po chvíli z doupěte vyšel Beta a naznačil jim, že mají jít dovnitř. Treat se nervózně zvedl a vydal se za ním do doupěte. Ve vnitř seděla Alfa a vedle ní stál stále naštvaný Blow. Treat nejistě střihl ušima a vešel do jeskyně. Uctivě kývl hlavou a čekal co se bude dít. Černá vlčice počkala, až dojde i Shadow a oba dva si změřila pohledem. "Doneslo se mi, že jste pokazili skvěle vyhlížející lov," začala, "věřím, že to byla nehoda, byl to váš první lov a proto vás za to nebudu nijak vážně trestat. Ovšem Blow chce aby jste za to přece jen nesli nějakou odpovědnost. A proto půjdete dnes na lov sami. Jenom vy dva, a nevrátíte se zpět do tábora dokud nebudete mít dost jídla minimálně pro půlku smečky". Treat vykulil oči, cože? Půlku smečky? To nemůžou do večera stihnout! Vykřikl v duchu, ale na venek se tvářil docela klidně. Pomalu přikývl. Shadow jen podrážděně zavrčel, "já za to nemůžu. Pokazil to on, tak proč bych za to měl nést následky já," zamumlal potichu, jen tak pro sebe, ale Treat to stejně slyšel. Alfa to buď neslyšela, nebo to ignorovala, "můžete jít," řekla, "a radila bych vám ihned vyrazit". Treat přikývl, otočil se a vydal se ven z jeskyně. Ani se nějak neobtěžoval s tím na Shadowa čekat, jelikož věděl, že by se s ním stejně nebavil a taky by na něj nepočkal.
Treat došel do lesa nedaleko tábora, kde už ho to celkem štvalo a tak na Shadowa počkal. Zrzavý vlk kolem něj jen prošel a šel dál. Treat podrážděně zavrčel a rozběhl se za ním. "Hej, aspoň na mě počkej...no dobře, tak kam půjdeme?" zeptal se když ho doběhl. Shadow jen něco naštvaně zavrčel a šel dál. Treat si odfrkl, "tak co kdybychom šli znova na louku? Možná se ty laně vrátili..." Navrhl. Shadow se prudce otočil a zavrčel na něj. Treat se lekl a couvl. "Můžeš se už konečně přestat snažit?! Můžeš už si konečně přestat hrát na toho milovaného sympatického vlka?! Nic takového totiž nejseš! Jsi jenom pruhovaná příšera co tu nemá co dělat!" Vyštěkl po něm Shadow. Treat překvapeně stáhl uši, "jak tohle můžeš říct?" Zavrčel. Shadow k němu udělal krok blíž, "já můžu říkat co chci," odsekl. "Co jsem ti udělal? Proč mi tohle děláš? To ti vážně tak vadí můj vzhled?" Vyštěkl Treat. Shadow se ušklíbl a trochu poodstoupil, "vadí mi to, že si sem vůbec přišel a že se tě MOJE matka nezbavila hned jak tě našla," zavrčel. Do Treata jako by uhodil blesk, zůstal tam stát a do očí se mu snažili vedrat slzy. Polkl pláč, "l-lžeš," hlesl roztřeseným hlasem. Shadow se zasmál, "tohle bych si nevymyslel. Nenarodil ses v téhle smečce. Nepatříš sem. Já nejsem tvůj bratr a nikdy jsem ani nebyl. Matka s otcem mi vždycky bránili ti to říct, protože si prý zasloužíš šťastnou rodinu...ale teď už mi v tom nemá kdo zabránit". Treat couvl, ne...to nemůže být pravda...ale moc dobře věděl, že to pravda je. Všechno to do sebe zapadalo. Proč ho otec nemá rád stejně jako Shadowa s Meadow, ten rozhovor co slyšel. Teď už mu to dávalo smysl, Shadow byl starší než on a proto si ten večer před Jmenovacím ceremoniálem stěžoval. Z myšlenek ho vyrušil pohyb, Shadow se k němu blížil. "Teď bys odsud měl zmizet. Nemáš tady rodinu ani přátele. Nemáš tady co dělat," zavrčel mu do obličeje a praštil ho tlapou do čumáku. Jeho drápy mu tam udělaly tři škrábance. Treat chvíli jen civěl do země a hlavou se mu honili nejrůznější myšlenky. Shadow ho probodl pohledem, "na co čekáš? Vypadni odsud," zasyčel. "Ne," zamumlal Treat do země. Shadow střihl ušima, "cože?" zeptal se zmateně. "Ne!" Vyštěkl Treat a skočil po Shadowovi. Zrzavý vlk to nečekel, vyvedlo ho to z rovnováhy a tvrdě dopadl na zem. Treat ho tiskl k zemi, "no a co, že nejsi můj bratr, no a co že White není moje matka. Ty mi nebudeš říkat co mám dělat!" zavrčel na něj. Shadow už se vzpamatoval a zakousl se Treatovy do přední tlapy, kterou ho držel u země. Škubnul, tím vyvedl Treata z rovnováhy a osvobodil se. "Fajn, tak to půjde po zlém," zavrčel Shadow a došel k Treatovy, který se mezitím vyškrábal na nohy. Černobílý vlk se po něm opět rozběhl a skočil na něj. Shadow se zasmál a změnil se ve stín, takže Treat dopadl na holou zem. Černobílý vlk se rozhlédl kolem, nic neviděl. Potom se koukl pod sebe, byl tam stín, ale žádný vlk, kterého by ten stín mohl být. Treat zavrčel a skočil na stín. Zaryl do něj drápy, ale jediné čemu ublížily byla hlína. Stín se mu začal smát. Treat odstoupil a zavrčel, takhle to nepůjde.
Po chvíli ho něco napadlo. Se stínem se přece musí dát bojovat stínem. Rozhlédl se kolem a hledal svůj stín. Když ho konečně našel, rozběhl se, ale pořád ho sledoval. Odrazil se a skočil po vlkovy, který tam vlastně nebyl, ale jeho stín soupeře měl. Treatův stín vrazil do Shadowa. Vlka přeměněného ve stín to vyvedlo z míry, nic takového nečekal a proměnil se zpět na vlka. Treat toho využil a skočil mu po krku. Shadow byl tak překvapený, že nestihl zareagovat. Treat se mu do krku zakousl a rychle zkousnul. Shadow bolestně vykřikl, ale křiku se to moc nepodobalo. Bylo to spíš takové přidušené vyjeknutí. Treat ho okamžitě pustil, ale bylo pozdě. Z krku zrzavého vlka se valila krev, Treat mu překousl tepnu. Černobílý vlk bezmocně sledoval jak mu z krku tečou proudy krve do té doby, než z jeho nevlastního bratra nevyprchaly poslední známky života. Co jsem to udělal...
V křoví něco zašustilo. Treat prudce zvedl hlavu, tlamu, tlapy a hruď měl celou od krve a na tváři ho stále pálel škrábanec. Před ním stála v rozhrnutém keři Meadow. V očích se jí zračil strach, "Treate..." Hlesla potichu. "Meadow já..." řekl Treat a hlas se mu třásl. Meadow upřeně hleděla na mrtvé tělo svého bratra, "co si to udělal..." Zamumlala a otočila se na něj. Treat měl v očích slzy, "já jsem nechtěl! O-on..." snažil se to vysvětlit, ale věděl, že to nemělo cenu, udělal jen krok vpřed. Meadow vyděšeně ucukla, "vždyť si ho zabil!" Vykřikla hystericky, "teď mě taky zabiješ?". Treat radši zůstal stát, "Meadow jak tě může napadnout, že bych udělal něco takového...". Meadow zase couvla, "vždyť tady mám důkaz! A já ti tak věřila! Ale Shadow měl pravdu, všichni měli pravdu! Jsi bestie!" z očí jí začaly téct slzy. Treat otevřel tlamu, chtěl něco říct, ale uslyšel hlasy. Někdo se blížil. Meadow rozhodně nebyla sama, určitě byla na hlídce a přilákal jí Shadowův výkřik. Vyděšeně se rozhlédl kolem. Z keře se vynořila Mouse a vedle ní se objevil Sharp, "co se stalo?" Oba vypadali stejně vystrašeně jako Meadow. Treatovy se zrychlil dech, musel pryč nebo ho taky zabijou. Rychle se otočil a rozběhl se pryč. "Treate!" Slyšel za sebou Sharpův ostrý hlas, ale neohlédl se. Utíkal pryč.

Treat's wishKde žijí příběhy. Začni objevovat