I love psycho boy

Rodina je zpět

„No jo no.... Napíšu ti to do sms jo?"

,,Dobře."

Vše jsem mu napsal do sms.

Naštěstí už jsme byly na místě a já si v klidu přečetl zprávu. Kdo po nich jde?! Zase jsem mu zavolal.

Už se s nimi dohodli na zítřku, ale podmínka je, že přijdou se mnou. Pak sem zvedl mobil. „Ano lásko?"

,,Kdo po nich jde? A kdo jim velí?" Jestli Luke tak jsou to 100% oni...

„No nějakej Luke, převzal to po otci. Ale oficiálně to vede jeho otec. Zítra s nimi máme schůzku."

,,Dobře tak ahoj." Řeknu a rychle ukončím hovor. Proč sakra ze všech gangů musí narazit zrovna na tenhle?!

Zněl divně.... Ale co už, ještě jsme řešili nějaké menší úpravy s jeho zástupkyní Kate.

,,O ničem co tady uvidíte neřeknete Kjóovy ani slovo." Řeknu a oni vše odkývou. Vešli jsme dovnitř a opět se na nás upřely všechny pohledy.

Po té jsme se domluvili kolem oběda, že přijdeme. Tak jsem svolal zbytek a řekl jim co se zhruba bude dít a co budeme zítra dělat. Tedy Sia. Mě to nebavilo opakovat. Navíc mě se všichni báli. Když měl někdo poznámku postavil jsem se a zeptal se proč, tak hned se rozklepali strachy. Krom Sii, LxL, Blue eye nebo little witch.

Blue eye

Řekl jsem Rayenovy, aby ty tři ohlídal a sám jsem šel za Kate. Chvilku jsme si jen tak povídali, ale ona potom začala o tom, že chce vidět děcka. Takže mi nezbývalo nic jiného než ji za nimi vzít. Po chvilce přišel i Luke.

Po dlouhé debatě jsme se s Siou přenesli domů. Já si lehl rovnou v ložnici.

Vzal jsem Lukeho stranou a řekl mu, že po nich někdo jde tak ať zvýší ochranu. Po asi dvou hodinách jsme odjeli zpět domů.

Little witch

Uslyšel jsem dveře, ale nehl jsem se z místa.

Ti čtyři někam odešli a já začal chystat jídlo. Kjó je asi ještě pryč...

Byl jsem unavený a měl hroznou chuť na sex.... Slyšel jsem Siu jak letí do kuchyně. Já jsem na to neměl náladu... Já si pěkně počkám na své zlato a jeho mozek zlikviduji samou slastí.

Po chvilce bylo jídlo hotové a tak jsem je zavolal k jídlu.

Pak jsem uslyšel jak se s nimi vítá a říká, že jsem nehoře. Plus jak se odmítám zvednout.

Neochotně vezmu jeho porci jídla a jdu za ním.

Převalím se na bok, ale nějak nevnímám.

,,Někdy mi přijde, že jsi to nejlínější stvoření na světě." Řeknu a podám mu jídlo.

Otočím se na něj a i s jídlem si ho dám na klín, obejmu a položím si hlavu na jeho rameno.

,,Stalo se něco?"

„Jsem jen utahaný a mám chuť tě zahltit slastí až tvůj mozek nebude nad ničím jiným přemýšlet.... To se stalo." Zabručím a dál mám hlavu na jeho rameni.

,,Tak proč to neudělaš?~"