láska jménem Harry Potter [OPRAVA]

1.

Probudil jsem se, a upravil vlasy. Vyšel jsem z ložnice přímo do společenské místnosti Zmijozelu. Na gauči seděla Pansy, zadívaná do učebnice toho nejnudnějšího předmětu který na Bradavicích existuje. Dějiny čar a kouzel. Tento týden jsme měli psát OVCE. test který rozhodne, zda projdeme pátým ročníkem. Pomyslel jsem si ,, asi by jsem se měl učit taky. " A tak jsem přišel k Pansy, a řekl jí aby uhnula. Kdyby pohled uměl vraždit, už bych dávno nebyl mezi živými. Přesto uhnula, a já se mohl posadit vedle ní. Otevřel jsem knihu a začal si číst. Přečetl jsem sotva dva odstavce,když mě něco vyrušilo. byla to Pansy. ,,Ani jsem si nevšiml že jsi odešla Pansy" řekl jsem, ale malfoyovskou masku jsem z obličeje nesundal. Ušklíbl jsem se na ní. Vstal jsem z gauče, a šel jsem si připravit. Na schodech jsem strávil asi půl hodiny, protože ten nechutný Nebelvír Nevill zase zapoměl heslo. Konečně jsem se dostal do třídy. Hledal jsem volnou lavici. Ale je tu jedno velké Jenže. Jediná volná lavice byla vedle Pottera. Přišel jsem k Pansy, a řekl jsem  ,, vyměň si se mnou místo Pansy. Jenže Pansy mě zná už pěknou řádku let, a proto ví, že když odmítne, tak ji nic neudělám. Nezbylo mi nic jiného než si sednout vedle Pottera. Hodina začala a pan Binnks neměl zrovna dobrou náladu. Začal výklad učiva ale já ho neposlouchal. Měl jsem divný pocit, jako by mě někdo sledoval. Tak jsem se nenápadně podíval po třídě. Chvíli jsem pozoroval ty hnusné nebelvírské ksichty. Nejednou jsem ten pocit měl znovu. Pohled na mě upíral ten zatracený Potter. ,, Kam čumíš Pottere?" Zeptal jsem se pobaveně. On jen rychle sklopil hlavu, a dělal že si čte. ,,Co to sakra mělo znamenat?" Zeptal jsem se potichu sám sebe. V tu chvíli jsem však přestal dávat pozor na profesora Binnkse. Ten se na mě jen podíval, ale svůj vztek si vybil na Potterovi. Jakmile hodina skončila rychle jsem se odtud klidil. Ale bylo mi to k ničemu. Potter mě dohonil a začal do mě strkat. Já jsem se nechtěl prát. Ale on si nedal říct, a strčil do mě takovou silou, že jsem spadl na zem. Podíval se na mě a řekl ,, urozený pan Malfoy se nechce prát s obyčejným Potterem?" Pobaveně se na mě podíval. Zvedl jsem se a odešel do místnosti Zmijozelu. Mířil jsem si to k ložnici když tu najednou se přede mnou snesla sova.