Psal se rok 1924. Tedy přesněji 14.4. 1924, když jsem se narodila. V ten den se Berlínskou nemocnicí rozlehl všem doktorům i sestřičkám známý pláč, právě narozeného dítěte.
Dostala jsme to nejkrásnější jméno, které jsem si kdy mohla přát a navíc se jmenuji stejně jako má máma, Viktorie. Od malička jsem vyrůstala jen s mámou, otce prakticky neznám. Když už, tak jen z povídání milé postarší paní, jež je mojí chůvou již 14 let. Často mi vyprávěla o tom, jaký můj otec doopravdy je, ale nikdy mi neřekla jeho jméno. Stále častěji mi vrtá hlavou proč, stejně tak jak nemůžu přijít na to, proč se naši rozvedli. Za necelých 15 let jsem se o tom s mámou nebavila, nespočetněkrát jsem chtěla, ale nikdy jsem nesebrala dostatek odvahy na to, abych se jí na to zeptala, i když bych se ráda dozvěděla odpověď, která je mi stále záhadou.
Z mého neustálého přemýšlení mě vytrhla Magda, která se zaklepáním pomalu otevírala dveře od mého pokoje. Magda je něco jako moje babička. Stará se o mě jak nejlépe umí, protože máma nemá moc časuy hlavně skrz práci. Pečuje o náš, ne zrovna malý dům a hlavně je na všechno sama. Nemá ani přítele, který by ji s tím alespoň trochu pomohl, máme jen Magdu, která se ale stará více méně jen o mě. I přesto, že jsem se s mámou moc nevídala, měly jsme hodně dobrý vztah. Když byla chvilka času, udělaly jsme si společný večer, někam si zašly, nebo jen tak seděly v obýváku, jedly večeři a povídaly si. Takových večerů je ovšem málo. Jakožto dcera druhé nejbohatší ženy v Berlíně, musím chodit do školy.
Ne že by mi to nějak vadilo, práv eze naopak, ale přece jen devátá třída, kde se rozhoduje kam půjdu studovat dal, není nějak zvlášť lehká. Ještě k tomu jsem si vlastně ještě pořádně nevybrala, na jakou školu půjdu dál.
Mám samozřejmě nejlepší kamarádku, bez té by se žádná holka neobešla. Ale pomalu si začínám všímat že nějak nezapadám do kolektivu úplně podle mích představ. Už delší dobu se více bavím s partičkou kluků s kterýma si hodně rozumím...
První část je poměrně kratší než budou ty ostatní, bcs absolutně nic nestíhám, takže doufám že to ničemu nevadí 🙄❤️ během jednoho nebo dvou dnů, přidám další část ❤️
Smíšek😇
ESTÁS LEYENDO
Jsem vážně dcerou Hitlera?
AventuraTento příběh bude trochu z jiné doby. Když říkám z jiné doby, myslím tím období druhé světové války. Skoro dospělá Viktorie se snaží celý svůj život zjistit kdo je její pravý otec ale pořád se jí to nějak nedaří. Ze začátku bude vše vypadat nevinně...
