Life with music

9.

Otevřela jsem dveře od svého bytu kde už by podle informací měla být má spolubydlící.
A měla jsem pravdu.
Jen doufám že to nebude nějaká namyšlená slepice.
Což se mi ale vyvrátil hned jakmile jsem otevřela dveře.
Na pohovce uprostřed obýváku seděla a když mě uviděla hned se postavila a rovnou mě obejmula.
Je pravda že jsem to nečekala ale obětí jsem jí nakonec oplatila.

Ahoj,tu musíš být moje spolubydlící! Já jsem Katniss ale doma mi říkají jen Kee[kí].

Těší mě. Já jsem Amélie. Ty jsi tady nová?

Ne,jsem už ve druhém ročníku. Můžu tě zítra provést po škole jestli budeš chtít.

Jo,to by jsi byla hodná.

Jinak támhle je koupelna.

Ukázala na dveře po levé straně.

Támhle v rohu je malá kuchyň kdyby jsi si chtěla něco uvařit. Protože abych pravdu řekla tý stravě co dělají v jídelně se nedá moc říkat jídlo,jestli chápeš?

Jasně, v my starý škole to bylo stejný.

No a támhle ty dveře blíž ke koupelně to je tvůj pokoj. Tak si běž zatím vybalit a kdyby jsi něco potřebovala tak já mám hned vedle.

Dobře, tak já si jdu tedy vybalit.

Vešla jsem do svého nového pokoje který byl sice trochu malý ale přesto vypadal docela útulně. A až si sem rozvést všechny obrázky a fotky tak to bude vypadat ještě lépe.

Po hodině jsem měla všechny věci vybavené a tak jsem šla do kuchyně, kde jsem si uvařila čaj.
Asi po deseti minutách přišla Katniss.

Máš na dnešek něco v plánu?

Zeptala se mě.

Ne,proč?

No,jen mě napadlo jestli nechceš jít se mnou a s pár mými kamarády někam na jídlo.

Vlasně proč ne. Stejně tu nic k jídlu nemám.

Ok. Tak se běž připravit a tak za půl hoďky vyrazíme.

Dobře.

Tak po dlouhé době tu máme novou  kapitolu.
Pokud se vám příběh líbí budu ráda za každý komentář a hvězdičku.