kousek po kousku
odlupují fragmenty mě samotné,
střípky mé barvité mozaiky
chtějí zaplnit srdce šedivé
vnitřek i vnějšek
marně si přivlastňují,
avšak osamoceni ve světě
postupně zhasínají
sami sebou nikdy,
žijí životy cizí,
namísto obdivu
opovržení sklízí
YOU ARE READING
hypersomnia // poezie
Poetrycítím začátek konce, prsty roztřesených rukou natahuji vstříc chaosu. zavírám oči, nechám temnotu pohltit mou duši. - Varování; Tato kniha "básní" není nic jako má předchozí práce (spectrophobie), často se v ní budou vyskytovat temnější témata, kter...
