[12] All these things are wrong!

3.4K 243 14
                                    

,,Cliffordová!" vykřikl profesor a já si tiše povzdychla.  ,,Ano?" ozvala jsem se a spousta spolužáků se otočilo na mě.  ,,Co to má znamenat?" opřel se lokty o katedru a zamával nějakým papírem.  ,,Erm...." odkašlala jsem si a pak pokračovala. ,,Nejspíše můj test." spojila jsem si nervózně prsty a sklopila na ně pohled.  ,,Po vyučování přijď za mnou. Musíme si promluvit." řekl hnusně a já nejistě přikývla. Snažila jsem se vypadat nervózně, ale v duchu jsem vybuchovala. Jak si dovoluje mě obírat o čas, který bych byla strávila s Niallem?!   ,,Jistě, samozřejmě." falešně jsem se usmála a pak se ozval ten otravný zvuk, za který jsem byla vděčná. Školní zvonění.

Hned jsem vzala tašku a vypadla jsem ze třídy mezi prvníma. Nemohla jsem se dočkat Nialla. ,,Liz." zastavila mě Dan. Otočila jsem se na ni.  ,,No?" usmála jsem se. Díky Niallovi jsem se trochu změnila.... tedy hodně! Už nejsem ta drsná, které se každý bojí - teď jsem ta milá, které se stejně každý bojí. Mi je ale jedno, co si o mě každý myslí. Mě zajímá jenom Mike, Niall, Danielle a koneckonců i Ash. Poslední dobou mě sžírá divný pocit, že si kvůli mě něco udělal. Nejsem nábožná, ale modlím se, aby se kvůli mě třeba i nezabil.

,,Dávej bacha!" mluvila vážně a mi milý úsměv povadl. ,,Cože?" nechápala jsem.  ,,Bacha na toho učitele, nevíš co po tobě může chtít!" svraštila obočí k sobě a dala si pramen svých kudrnatých vlasů za ucho. Uchichtnula jsem se. ,,A co mi tím chceš jako říct?" zvedla jsem jedno obočí a udělala pobavený obličej. ,,Tím ti chci říct, abys si dávala pozor. Mám o tebe strach."  objala mě a pak ode mě běžela pryč a vrhla se Liamovi do náručí.

Zavrtěla jsem hlavou nad touhle situací. Co to jako mělo znamenat?

,,Liz." ozval se za mnou ten nejkrásnější hlas. Usmála jsem se a otočila se za ním.  ,,Ahoj lásko." řekl rychle a přitiskl rty na ty mé.  ,,Ahoj." pozdravila jsem ho a zahleděla se mu do očí.   ,,Víš, napadlo mě, že bych tě dnes vzal někam ven." ukázal mi svoje ďolíčky a jeho oči se zaleskly.  Zamručela jsem a omluvně se na něj podívala. ,,Dneska to nepůjde." řekla jsem mu a on vyšpulil spodní ret.  ,,Učitel mě dneska nechal po škole." pohladila jsem ho zátylku a ještě mu vlepila pusu.  ,,Tak zítra, jo?" objala jsem ho kolem krku a on mi mačkal boky.  ,,Tak jo, zítra." přikývl a ještě mě naposledy políbil, a pak jsme se vydali každý do své třídy.

//Pár hodin později//

Tak jo. Stojím před kabinetem učitele, kvůli kterému jsem ve škole déle, než být musím a neskutečně mě to sere!

Nadechla jsem se a zaklepala. Hned se ozvalo 'dále' a tak jsem tedy vešla. Ocitla jsem se v tmavé místnosti, kterou osvicovala lampa. Na stole byly fotky holek z naší školy a u nich křížky. U té mojí žádný nebyl. Pak mi to došlo a chtěla jsem odtamtud utéct. Dveře přede mnou se s prásknutím zavřely a já narazila do hrudi učitele. 

Jeho oči byly ztmavlé a na jeho tváři se rýsoval úšklebek. Začal se přibližovat a já před ním začala couvat. Za chvíli jsem narazila do zdi za mnou. Sykla jsem, protože mě to zabolelo. Začala jsem se třást jako osyka, protože on se nepřestával přibližovat.

Pak se jeho tvář ocitla pár centimetrů u té mojí. Chytil moje ruce, zvedl mi je nad hlavu a přidržel mi je u zdi. Už jsem se připravovala křičet 'Co to děláte?' ale on byl rychlejší.

,,Nevydáš ani hlásku, nebo skončíš špatně." zavrčel a rukou si sáhl pod sukni. Stáhl mi kalhotky a já začala ječet. Kopala jsem do všech stran a zasáhla jsem místo, které jsem zasáhnout chtěla. Jeho rozkrok.  Tentokrát zařval a pustil mě. Využila jsem situace a rychle se oblékla. Pak jsem ho pro jistotu kopla ještě jednou, protože se mi zdálo, že má výdrž.

High school [CZ - Niall Horan]Kde žijí příběhy. Začni objevovat