S rodiči se stěhujeme z malé vesničky na pokraji hranice České republiky a Polska do malé vesnice u Prahy. Abych se představila mé jméno je Sofie a mám dvojče Charlotte. Máme dvanáct let a máme malinkého brášku Toníka. Ten má čtyři roky. Cesta byla dlouhá a tak jsme hráli různé hry atd... Mamka byla nervózní a já taky, protože na internetu bylo že se prodal dům hrůzy, který byl po desetiletí prázdný, kvůli vraždě v domě a povídkám o zlých stvořeních. Charlotte a Tonda spokojeně hráli pexeso a já stále přemýšlela o tom proč rodiče dům vlastně koupili. Možná že byl hodně levný, nebo protože naši sousedé dělají v noci strašný rámus a už jednou vyhořeli. Nic mě ale nenapadlo. Snažila jsem se tvářit jako by nic, ale nešlo to. Najednou taťka prudce zabrzdila a já jsem se hodně bouchala do hlavy. Auu... Už to je dobrý, před náma jel totiž někdo kdo řídí asi poprvé. Vše bylo v pořádku, a cesta hodně rychle ubíhala. Už tam skoro jsme.
