I.díl

207 12 2
                                    

,,Těší mě Rossi" mile jsem se usmála a otočila se k oknu. Nevím proč mi příjde divný ale nechtělo se mi to řešit tak jsem ten let nějak přežila. 

Asi tak v polovině cesty usnul tak jsem se zvedla a šla na záchod, když jsem se vracela tak jsem uviděla fakt hezkého kluka měl bnědé vlasy vysoký a díval se na mě. To jsem si uvědomila, že tam stojím uprostřed letadla s otevřenou pusou a zírám na něj jako blb.

Jde směrem ke mně trochu jsem začala panikařit. ,,Ahoj" řekl milím hlasem a já jsem mu odpověděla asi nějak tak ,,emmm aaa ahoj" pak jsem se opřela o nějaký vozík, měl kolečka takže se rozjel a já jsem spadla na zadek. ,,Jsi vpohodě" zeptal se já jsem rychle vstala ,,jojo jsem v pohodě ale já já už musím" a utekla jsem.

Sedla jsem si na svoje místo a vyděla že se Ross probouzí ale já jsem neměla náladu si povídat tak jsem prostě dělala, že spím. Vydržela jsem to asi tak deset minut. Podíval se na mě a usmál se.

Seděli jsme tam ani jsme se spolu nebavily a najednou přišel tan hezký kluk s kterým jsem se strapnila Ross se celý rozzářil a já jsem si jenom říkala: ,,on ho zdá a odkud?" ,,čau kámo" ,,čau Rossi letíš domů" ,,jo tak v Anglii to není o nic lepší jako u nás v americe" řekl ,,moje řeč a toto je kdo" mu pošeptal jako bych ho nemohla slyšet to mě celkem naštvalo. ,,Potkali jsme se na letišti" to mě tak štve když mluví o mně a ještě si šptají ,,dobře takže toto je Annabeth a Annabeth toto je můj nej kámoš Ellinghton Lee Ratliff."

feelings is amendedOnde histórias criam vida. Descubra agora